Working holiday: Proč má Zéland příchuť svobody

Zélandské dny během Working Holiday (WHS) se diametrálně liší od života doma, stanete se baťůžkářem, neboli backpackerem. Obvykle bydlíte v autě a nezůstáváte na stejném místě delší dobu, vše je nové a intenzivní. Během roku můžete dělat cokoli, ale hlavně – cestovat, pracovat, poznávat. Zajímá vás jaké to je? Pojďte se podívat na postřehy sedmi Čechů, kteří si WHS už zažili.

Sebrat odvahu a žít naplno

Čas na Zélandu je jasně ohraničený platností víz, proto se většina mladých Čechů nebojí žít přítomností a naplno. „Budoucnost se tu nedá naplánovat a tak žijeme okamžikem. Nikdy nevíme, koho potkáme, a kam se díky tomu dostaneme. Žijeme tu naprosto svobodně,“ shodují se geografka Petra se svým partnerem ajťákem Luďkem.

Rok na Novém Zélandu představuje novou výzvu i pro zkušené cestovatele. „Na střední jsem byla na jeden semestr v USA a na vysoké jsem byla na Erasmu ve Francii. Tohle byl ale další level cestovaní, kdy všechno bylo jen na mně, nic nebylo zařízené přes školu nebo jinou instituci,“ říká učitelka Kristina, a dodává, že sebrat odvahu a odjet na Zéland bylo to nejlepší rozhodnutí jejího života.

WHS_02

Pracovní část WHS

Zéland patří do první dvacítky nejdražších zemí na světě. Co to znamená pro vás? Pocítíte to hlavně, dokud vyměňujete české koruny za dolary. Jakmile začnete vydělávat v dolarech, nastane obrat. Týdenní výplaty jsou příjemné, náklady na život cestovatele nemusí být vysoké a i s minimální mzdou se dá něco našetřit. “Panuje mýtus, že se tu nedá vydělat. My utrácíme, nakupujeme rozumně a máme dost peněz na cestování, a snad si i něco odvezeme domů,” říkají Petra s Luďkem, kteří pracovali během WHS hlavně na ovocných sadech.

Na většinu backpackerů čeká na Zélandu manuální práce, a to zejména ta sezónní v zemědělství. Dokonce se můžete postupně přesouvat z nejteplejších oblastí severního ostrova až na ostrov jižní a stihnout sklizně jednoho druhu ovoce na různých místech. “Během Working Holiday mi fyzická práce vůbec nevadila. Člověk vypne mozek, maká rukama. Skvěle se u toho zrelaxuje psychicky, posílí i zhubne,” popisuje baristka Anna výhody. „Pokud tu nechcete zůstat a hledat si dobrou práci na plný úvazek, tak doporučujeme vyhnout se městům“ radí bioložka Míša, která měla problém najít práci v Aucklandu, zatímco její přítel Ivo měl posléze trable s hledáním práce ve Wellingtonu.

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

Koho Zéland nadchne natolik, že by si chtěl pobyt prodloužit o několik let, kvalifikovaná práce se pro něj stává důležitou podmínkou. Třeba Anna s přítelem Honzou se po Working Holiday rozhodli zůstat a žijí tu již čtvrtý rok. Na Zélandu zůstali díky Honzově odborné práci v oblasti IT. A protože se i Anna chtěla více profesionalizovat vybrala si k tomu práci baristky. Zélanďané si potrpí na kvalitní kávu, a tak je zde i hodně kaváren a o pracovní nabídky není nouze. “Nejdřív jsem ani neuměla zapnout kávovar, kafe jsem znala jen to, co zaleješ horkou vodou.” Dnes je baristkou, která ovládá přípravu všech nápojů i latté art. “Obešla jsem asi dvacet kaváren, než mě někde vzali. Začínala jsem v kuchyni jako pomocná ruka a pak jednoho dne onemocněl barista.” Po dvou letech všechno uměla, tak neváhala najít novou výzvu a sehnala si poloviční úvazek jako instruktorka plavání. “Odepsala jsem na inzerát, kde jsem absolutně nesplňovala požadavky, ale měla jsem opravdové nadšení a ono to vyšlo,” říká s úsměvem a radí, že se na Zélandu vyplatí jít do všeho po hlavě a nebát se.

Sedmadvacetiletá Kristina naopak chtěla zůstat ve svém oboru učitelství. A tak se dívala po práci ve školce a i jí se zadařilo: „Při pracovním pohovoru koukali především na zkušenosti z Čech a na reference, které jsem měla, než přímo na vzdělání.“ Dnes pracuje ve školce v městě Mt. Maunganui a získala pracovní víza na další tři roky.

Cestování a příroda

Příchuť svobody a touha užít si ji, se promítá i do aktivit, které si mladí krajané rádi zkouší. Dobrodružství pro ně znamená třeba výlety a poznávání krás zdejší přírody. Třicetiletý ajťák a tremp Lukáš zasvětil většinu volna trekování. Vylezl třeba na horu Mt. Ruapehu v Národním parku Tongariro a vyzkoušel rafting na Shotover River v Queenstownu. Neminula ho ani oblíbená lyžařská střediska na jižním ostrově, kde pracoval jako pomocná síla v kuchyni. „Přes zimu jsem se taky naučil pár nových triků na lyžích a připomněl si jízdu na snowboardu,“ vzpomíná Lukáš na zimu ve Wanace.

Architektka Markéta si vyzkoušela oblíbené surfování, které je pro místní více životním stylem než pouhým sportem. Usadila se v Tauranze u Mt. Maunganui, které je rájem všech surfařů: “Surfování zkouším, baví mě hlavně ta komunita. Přijdou a poradí, jak se co dělá. Má to tu skvělou atmosféru.” Nový Zéland je zkrátka centrem mnoha sportů, včetně adrenalinových, zimních a v neposlední řadě i plavání s delfíny, potápění s velrybami, či rybaření.

Auto jako domov

Na Zélandu je od sebe všechno daleko. Mnoho z českých dobrodruhů si proto neumí představit žít bez auta. “Doma člověk nejede třicet kilometrů za babičkou, protože to je daleko. Tady najezdí za den 600 km a je to v pohodě,” srovnává Petra. A nejlépe, aby se v něm dalo spát a žít. Rozhodně se vyplatí připlatit si za spolehlivé novější auto nebo investovat do licence self-contained. Míša s přítelem Ivem zakoupili staré obytné auto (campervan), a sami si ho předělali. „Ze začátku jsem si říkala – já nebudu pořád zavřená v autě. Ale pak jsem si to zamilovala. Je to pocit nekonečné svobody. Vše co potřebujete, si vozíte neustále s sebou,“ usmívá se Míša, která si život v autě užívá tak, že na svém blogu Pod bekovkou založila i sekci vaření v campervanu.

Co takhle návštěva

Skype, Facebook a další sociální sítě jsou dnes snadno k mání. Ale co takhle přijet osobně? Rodina i kamarádi účastníků working holiday mají tu výhodu, že tu mají někoho, kdo zemi dobře zná, vše jim zařídí a většinou i připraví program. Další auto pro rodinu je možné si zapůjčit. “Půjčili jsme si šestimístný obytný vůz a procestovali s rodinou oba ostrovy. Záchytné body výletu jsme měli naplánované ještě před naším odjezdem z Čech,” vzpomíná Markéta. “My si kvůli plánované rodinné návštěvě koupili třetí auto. Přijedou na měsíc a pojedeme na roadtrip po obou ostrovech,” těší se Luděk a Petra.

Plánujete cestu na Zéland? Není letenka jako letenka! S letenkou od CZECHKiwis si kupujete také kamaráda na telefonu pro případ nouze. Provozujeme totiž českou i novozélandskou linku, kde nás můžete kontaktovat, pokud věci nefungují tak, jak mají. Neustále také jednáme s aerolinkami o speciálních cenách či výhodách pro naše cestovatele. Pro nabídku na míru nám pošlete nezávaznou poptávku letenky.

Další plány

Mnoho Čechů Zéland okouzlil natolik, že si víza prodloužili. Možností je více – buď lze na tři měsíce prodloužit WHS v případě, že jste odpracovali tři měsíce v zemědělství. Pokud seženete kvalifikovanou práci a chcete zůstat na delší dobu, můžete získat pracovní víza a posléze s trochou štěstí i víza rezidentní. Cestování ale pro většinu Čechů Zélandem nekončí. Nový zážitek u nich probouzí touhu po poznání a povzbudí cestovatelské sebevědomí, protože když dokázali žít rok u protinožců, mohou už jet kamkoliv. A tak často plánují návštěvu Austrálie, pacifických ostrovů, Asie, nebo zkouší štěstí s WHS v Kanadě.

Co nám Zéland dává

Proč se na Zéland vydat a co všechno od ročního (i delšího) pobytu na druhé polokouli očekávat? Cestovatelé Petra a Luděk se řídí tím, že cokoliv je možné, když se chce. Díky Zélandu a cestování obecně člověk vystoupí ze stereotypu a komfortní zóny, a to mu úplně změní vnímání. „Já jsem tu o dost pozitivnější než doma. Do všeho se dá jít víc po hlavě a většinou nám to vše vychází,“ přiznává Luděk.

Při dlouhodobém pobytu v zahraničí musí člověk důvěřovat neznámým lidem a nebát se s nimi komunikovat. „Nejvíc si cením toho, že jsem se tu zbavil ostychu bavit se s cizími lidmi, či s nimi něco řešit. Myslím, že díky WHS jsem otevřenější,“ prozradil Lukáš. A stejně tak se cestovatelé musí umět spolehnout sami na sebe a své schopnosti. „Víc si věřím a zvládnu věci, které pro mě byly dřív nepředstavitelné – například si koupit auto a zvesela tu projíždět oba ostrovy – v Čechách jsem byla postrachem silnic,“ přiznává Kristina.

K WHS patří poznávání novozélandské kultury a místních, ale i lidí ze všech koutů planety. „Potkala jsem tu spoustu nových přátel z celého světa a věřím, že budeme v kontaktu,“ říká Míša a doplňuje, že mnoho z nich pozvala na návštěvu do ČR. „Měla jsem strašné štěstí na úžasnou práci a skvělý kolektiv. Přesně tak jsem si to představovala – práce bez stresu, nová přátelství a cestování,” pochvaluje si Markéta svou zkušenost na WHS.

A právě pohodová atmosféra a uvolněný životní styl kiwíků zasáhl srdce nejednoho Čecha. „Okamžitě jsem objevila, že na Zélandu není potřeba nikam spěchat. A že je osvobozující žít podle hesla mojí kiwi kamarádky ‚Nothing matters‘,“ říká Markéta a věří, že právě tato dvě slovíčka perfektně vystihují Nový Zéland a jeho obyvatele.

Na mysli je však třeba mít i to, že ne všechny dny jsou lehké a bezproblémové. Řada překážek i místních odlišností vás může zaskočit, ale i posílit nebo dovést k novým myšlenkám. „Podle mě má dost lidí zkreslený pohled. Zéland není jen sluníčko, kytičky a duha. Jen tu člověk žije úplně jiným způsobem, řeší jiné věci. Rozhodně nám tahle cesta otevřela oči i v tom, jak vnímáme Evropu a Čechy. Třeba si mnohem vážíme architektury a historie, kterou doma máme,” říkají Petra a Luděk.

Článek pro CZECHKiwis napsali Magda Novotná a Martin Černý, kteří si své dobrodružství jménem Nový Zéland Working Holiday také prožili.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.