Pokud se zajímáte o sezónní práce na Novém Zélandu, určitě už jste narazili na možnost sběru třešní. Tato práce je opěvovaná snad všemi backpackery, kteří ji zkusili. Je práce na třešňovém sadu opravdu zlatý důl? Jak moc je práce náročná a kde ji sehnat? Kde se sady nachází? Na všechny vaše otázky najdete odpovědi v tomto průvodci.

Na třešňovém trhu sice není Nový Zéland velkým hráčem, ale zato je známý pro vysokou kvalitu sklizených třešní. Objem sklizně dosáhl v roce 2016-17 rekordu a to 5000 tun v hodnotě 88 miliondů NZD na ploše 650 ha. 90 % exportních třešní je sklizeno v Central Otago. Většina  sklizně jde na export do Číny a Taiwanu, proto si všichni majitelé sadů tolik potrpí na kvalitu. Část směřuje do Evropy. Hned z balírny si to peláší na letadlo a údajně jsou do tří dnů od sběru v regálech evropských obchodů.

Kde se sbírá

Především v oblasti Central Otago, zde se nasbírá přibližně 80 % všech novozélandských třešní. Sady sahají od Roxburgh, přes Cromwell, Clyde a Alexandru. 

Další sady naleznete v okolí Motueky, Blenheimu a na Severním ostrově v oblasti Hawke’s Bay – nabídka práce tu rozhodně nebude tak velká. Sběr v těchto dalších oblastech obvykle začíná dříve, často už v průběhu listopadu, ale sběr netrvá tak dlouho jako v oblasti Central Otaga.

Jak práci sehnat a kdy je hlavní sezóna pro sběr

Větší sady (přehled v další kapitole) mají zpravidla online formuláře pro zájemce o sezónní práce. Při jejich vyplňování se snažte zaujmout, např. jste vysocí, nebojíte se výšek nebo už jste podobnou práci dělali. S vyplňováním je dobré začít co nejdřív, klidně v říjnu, v listopadu.

Pokud se rozhodnete sady osobně objíždět, můžete použít stránku Pick the World, kde naleznete rozmístění sadů a někdy i recenze. Nemusíte se tak zdržovat vlastním hledáním. Sad může mít již místa obsazená, ale většina má čekací formulář, tak se neváhejte zapsat.

Pravděpodobně jedním z nejlepších zdrojů informací jsou další backpackeři, kteří vám mohou říct, že zrovna jejich sad nabírá a také jaký je šéf. Nabídky také naleznete na facebokových skupinách, trade me nebo backpackerboard. V městě Alexandra je také kancelář Seasonal Solution, která zajišťuje sezónní pracovníky a mají přehled, kde sběrači chybí.

Sezóna většinou začíná kolem půlky prosince a končí zhruba začátkem února. Sezóna je závislá na počasí, a tak se může každý rok trochu lišit.

Tip: Přidejte se k Facebookové skupině CZECHKiwis.cz – Na Nový Zéland a zpět, kde naleznete tipy na práci i zkušenosti dalších.

Jak vybrat dobrý sad

Nejde jenom o to práci získat, ale získat práci na dobrém sadu. Začněte nejdříve u větších sadů, protože tam sezóna většinou trvá déle a tak máte šanci si přivydělat něco navíc. Některé sady nabízejí ubytování nebo dopravu do práce. U jiných se můžete setkat i s tím, že na konci sezóny dávají závěrečný bonus (např. za každý nasbíraný bucket sběračům, kteří pracovali do konce sezóny). Na všechno se zeptejte před tím, než smlouvu podepíšete.

Nejlepší informace o tom, který sad je dobrý či nikoliv, najdete v diskuzích na Facebookových skupinách, stačí vyhledat. Dle našeho malého průzkumu dopadly nejlépe sady:

• 45 south (přihlášky pro sběr se otevírají v polovině října)
• Sunscrest (přihlášky pro sběr se otevírají již v září)
• Sarita
• Clyde Orchard
• NZ Cherry Corp (přihlášky pro sběr se otevírají v listopadu)
• Jackson Orchard
• Dunstan Hills (přihlášky pro sběr se otevírají v polovině října)
• Purepac (přihlášky pro sběr se otevírají v říjnu)
• Jacksons Orchard

Spokojené kamarády jsme měli také v Leaning Rock Cherries. Sadů je v Otago opravdu hodně. Některé sady pěstují pouze třešně, jiné například i meruňky a broskve a máte tak šanci zůstat i po sezoně třešní.

Jak moc je práce náročná

Pokud to vezmu z holčičího pohledu, je to rozhodně fyzicky náročná práce. Na druhou stranu pokud to například srovnáte se sběrem jablek, tak třešňový kyblík není tak těžký jako koš na jablka, o to je tedy práce lehčí.

Celý den sebou budete vláčet žebřík (hliníkový nebo železný), který se sice ráno tak těžký nezdá, ale jak den postupuje a sily docházejí i žebřík se zdá těžší.  Jsou dvě velikosti žebříků – 2.7 metru a 3.7

metru. Nahoru a dolů polezete nepočítaně a nejvíce času strávíte na té úplně nevyšší příčce. U větších sadů se připravte na to, že častokrát s sebou žebřík budete nosit i stovky metrů při přesunech mezi jednotlivými bloky.

Další věcí, která vás může trápit, je samotný kyblík a jeho popruhy. Snažte se popruhy nastavit tak, jak je vám to nejvíc příjemné. Kyblík by se vám neměl zařezávat do břicha.

Dobrou zprávou je, že postupně si na to všechno zvyknete včetně vysokých rozdílů teplot. Prvních pár dní je hodně náročných a budete vyčerpaní, ale očekávejte zlepšení během pár dnů. Vy zesílíte, najdete si vlastní systém a zrychlíte.

Tipy ke sběru třešní

Než začnete, dostanete instrukce od vašeho supervizora nebo šéfa. Dávejte pozor. Někdy se sbírají třešně pouze určitě velikosti nebo určité barvy. Z tohoto důvodu nemůžete nosit sluneční brýle během sběru (proto si nezapomeňte kšiltovku nebo klobouk).

• Buď budete sbírat svůj vlastní strom nebo dva sběrači sbírají jeden strom každý z jedné strany.
• Začněte vždy sběrem spodních větví až kam dosáhnete, potom si berte žebřík. Pokud budete postupovat obráceně, poničili byste si žebříkem spodní větve a taky by vám je mohl vychytralý soused obrat, protože sběr spodních větví je rychlejší.
• Pokud polezete do nejvyšších větví, snažte se předtím dokončit předchozí kbelík. Přeci jenom se lépe pracuje a udržuje rovnováha, pokud začnete bez zátěže.  
• Naučte se sbírat oběma rukama. Větev si také můžete chytit do podpaží a pracovat obouruč větev po větvi.
• V naprosté většině sadu po vás budou chtít, abyste od sebe třešně oddělovali (tzv. singlování), nemůžete tedy česat trsy, respektive můžete, ale dodatečně pak třešně musíte oddělit – každá jedna třešeň musí mít jednu stopku! Žádné dvojičky za ucho! Pokud vám občas nějaká proklouzne, tak si toho pravděpodobně nikdo nevšimne, nicméně pokud budete mít opakovaně mnoho neoddělených třešní, můžete mít problém. Budete upozorněni supervisorem a nerespektování však může lehce vést k výpovědi. Na vaše místo čeká x dalších.
• Na sadech dostanete svůj vlastní čárový kód nebo číslo, kterým označíte každý nasbíraný kyblík. Je tedy lehce dohledatelné, kdo co sbíral. Třešně se nikam nepřesypávají, naloží se na vůz a jedou hned do packhousu (balíčky).
• Někteří sběrači si omotávají prsty náplastí nebo jinou páskou. Především palec a ukazováček totiž trpí při celodenním sběru, stopky dráždí pokožku, ráno jsou prsty dost promáčené z rosy, odpoledne zase příliš suché.

Pracovní den sběrače třešní

Záleží na sadu a počasí. Některé sady vás nechají sbírat i do 18:00 (když to počasí dovolí) a druhý den končíte třeba v poledne. Jiné sady, mají fixní pracovní dobu, kdy se začíná většinou v šest rano a končí v půl třetí. Dle zákona máte nárok na dvě patnáctiminutové přestávky a jednu půlhodinovou na oběd, která je neplacená.

Nezapomeňte si vzít všechno jídlo sebou, sad totiž za celý den neopustíte, vodu si většinou můžete doplnit přímo na sadu.

Připravte se na to, že ráno se můžou teploty pohybovat jen lehce nad nulou, třešně jsou opravdu studené a budou vám mrznout prsty. Na rukavice zapomeňte, nejsou povolené. V poledne už ale může být rtuť teploměru u třiceti a z vás bude kapat pot. Je velice jednoduche se spalit, nezapomeňte tak na kšiltovku a opalovaci krem!

Pokud prší,tak se nesbírá, pokud se příliš oteplí, sběr ten den končí.

Tip: Práce na třešňovém sadu vás nezaujala, protože máte rádi víno? Přečtěte si Práce na novozélandské vinici.

Další možné pracovní pozice

Práce v packhousu

Pracovat v balírně (packhousu) má tu výhodu, že dostanete minimální mzdu bez toho, aniž byste se honili se žebříkem po sadu a strachovali se,  jestli jste nasbírali dost “bucketů”. Na druhou stranu je práce psychicky náročná a opakující se jako v každém jiném packhousu.

Třešně se navíc sprchují ledovou vodou a některé práce probíhají v chladící místnosti, tedy nic pro milovníky tepla. Může se stát, že po vás bude požadováno, abyste pracovali více hodin, než se pracuje na sadu. Ale samozřejmě si pak vyděláte více peněz.

Pokud se z důvodu nepřízně počasí nesbírá, je možné, že v packhouse se pracuje.

Tip: Můžete si také přečíst, jak probíhá práce v kiwi packhouse v článku Manuál pro práci v balírně kiwi: Jak ji získat a co očekávat

Supervisor

Supervisoři jsou většinou lidé, kteří pro sad pracují celoročně nebo lidé, kteří pracují v sadu několik sezón po sobě. Upřímně, nesetkala jsem se s tím, že by někdo pracoval na pozici supervisora při své první sběračské sezóně, nicméně netvrdím, že to není možné. 

Thinning

Pokud se sběru třešní nemůžete dočkat, můžete se přihlásit i na thinning třešní neboli protrhávání malých plodů. Díky této probírce pak mají ostatní plody možnost vyrůst do požadované velikosti.
Thinning probíhá většinou už od října a protrhává se buď rukama nebo pomocí nůžek. 

Mzda a pracovně právní formality

Pamatujete si, když jste byli mladší a babička vás prosila, abyste jí natrhali košík třešní na bublaninu? Vy jste kouleli očima, vůbec se vám nechtělo a i jeden košík vám přišel jako náročná práce? Tak tady je to trochu jinak…

Třešně se sbírají do plastových pětilitrových kyblíků tzv. bucketu. Za jeden nasbíraný bucket dostanete v průměru 4,5 – 6 NZD, výjimečně i 10 NZD.

Pokud se jedná o sběr, kdy sbíráte vše a jste tak rychlejší, cena za bucket bude nižší. Pokud sbíráte např. druhý sběr (čili stromy už jednou očesané byly) nebo specifickou barvu či velikost, cena za bucket bude vyšší, protože vám trhání zabere více času.

Abyste dosáhli na minimální mzdu, je potřeba nasbírat zhruba tři buckety za hodinu. Pokud na začátku nasbíráte méně, tak vám zaměstnavatel musí minimální mzdu doplatit, ale záleží jenom na něm, jak dlouho vám to bude tolerovat.

Při minimální mzdě váš výdělek bude zhruba 120 $ za den. Po nějakém čase je reálné se vypracovat na zhruba 30 – 40 bucketů, tím se dostáváte na částku kolem 200 za den. Pro zkušeného a rychlého sběrače tak není problém si vydělat 1200 – 1500 NZD za týden.

Na sadech pracují také sběrači s několikaletou praxí z okolních ostrovů (Tonga, Samoa, Vanuatu a pod.), jsou neuvěřitelně pracovití a standardně jsou schopni nasbírat 50 – 60 bucketu. Slyšela jsem i o krajanech, kteří nasbírali rekordních 100 bucketů za den. Předem vám garantuji, že tak svižně vám to nepůjde.

Pracuje se většinou šest dní v týdnu a o svém volném dni, čili day off, se většinou dozvíte den či dva předem. Práce je samozřejmě velice závislá na počasí, možná budete od svého zaměstnavatele dostávat SMS s tím, že se začíná některý den o hodinu později apod. Díky počasí je také možné, že dostanete nečekaný day off po méně jak šesti dnech nebo naopak budete pracovat 14 dní v kuse. Během sezóny se tak nevyplatí moc plánovat dopředu.

Pracovně právní formality

• Než na sad nastoupíte, budoucí zaměstnavatel se bude zajímat, jestli nejste barvoslepí nebo nemáte alergii na hmyzí bodnutí.
• Někteří také mohou provést test na drogy a alkohol.
• U větších sadů můžete očekávat úvodní školení, kde vás seznámí s tím, co se od vás očekává, jak bude probírat organizace práce, kdy se posílá výplata a podobně.
• U velmi malých sadů pravděpodobně jenom dostanete žebřík do ruky a oficiality se velice zkrátí.
• Na Zélandu není zvykem dávat kopii smlouvu zaměstancům, a tak si ji alespoň vyfoťte nebo si kopii vyžádejte. Speciálně se zaměřte na to, jak můžete od smlouvy odstoupit.
• Nezapomeňte také na to, že pokud budete pracovat o státním svátku, zaměstnavatel je povinen vám zaplatit více (1,5 násobek běžné mzdy) a máte také nárok na alternativní den volna. Třešně se sbírají v období Vánoc a tak to pro vás bude aktuální.
• Pro svojí vlastní kontrolu je také užitečné si zapisovat kolik jste pracovali hodin nebo kolik backetů jste ten den nasbírali.

Poznámka pro zvídavé: práce na třešňovém sadu spadá do práce v zemědělství a tedy může být cestou k prodloužení WHS víz. 

Ubytování

Je možné, že vám bude nabídnuto ubytování od vašeho zaměstnavatele, buď přímo na sadu nebo v blízkém kempu či hostelu. Každý sad má ubytování vyřešené jinak, většinou možnosti píší již na svých stránkách nebo je dobré se na to v sadu zeptat už při přihlašování k práci.

Nám bylo nabídnuto ubytování od Sancrestu za 120 NZD za týden/osoba v dvoulůžkovém pokoji. Pokud máte svoje auto, kde spíte, je ubytování v sadu levnější, např. 10 NZD za den, ne vždy to však jde.

V okolí Alexandry a Cromwellu jsou i klasické kempy, které jsou v létě přeplněné právě sběrači. V těcho klasických kempech se většinou můžete domluvit na nižší částce za dlouhodobý pronájem, než jsou uvedené ceny za jednu noc. Připravte se na to, že první otázkou po příchodu ze sadu je tedy “Kolik si dneska nasbíral bucketu?”

Pro ty, kteří chtějí ušetřit co nejvíc, jsou v okolí Alexandry a Cromwellu dva free kempy. Určitě už jste o nich slyšeli, jsou zadarmo, pomalu jich ubývá, najdete tu pouze toalety. Jeden se nachází kousek za Cromwellem a jmenuje se Bendigo. Druhy Champagne Gully je před vesničkou Clyde. Jsou od sebe vzdálenu zhruba třicet minut jízdy autem. V obou můžete zůstat maximálně tři noci a někdo tak oba kempy střídá. Nikdy jsem ale neslyšela, že by to někdo kontroloval. Jsou lidé, kteří v jednom free kempu stráví celou sezónu.

Počítejte s tím, že v takovém kempu je přes sezónu hlava na hlavě. Pozor si dejte na parkování mimo vyznačená místa. Například pokud v kempu probíhá rekonstrukce a část kempu je zavřená, hrozí vám pokuta 200 NZD.

Tip: Pro nabídku ubytování v soukromí sledujte i místní vývěsky v Alexandře nebo Cromwellu, případně v New Word nebo dalších obchodech. Často mezi inzeráty najdete právě i nabídku ubytování.

Kde umýt zpocená těla a kde se dobíjet

Pokud bydlíte v sadu nebo v placeném kempu, tak tenhle problém řešit nemusíte. Ve free kempu ovšem budete muset vyřešit, kde nabít všechnu svoji elektroniku a kde se osprchovat.

Oba kempy jsou hned vedle řeky. V Cromwellu i Alexandře je veřejný plavecký bazén, kde vás nechají za pár dolarů osprchovat (tuším, že v šatnách jsou i zásuvky). Sprchu můžete také využít za poplatek v některém z kempů. Je také dost možné, že si najdete kamarády, kteří vám sprchu rádi nabídnou (speciálně pokud jste se pár dní nemyli).

Je dobré mít vyřešenou možnosti nabíjet v autě, ideálně pokud máte druhou baterku. Jinak je tu samozřejmě knihovna, kavárny a kamarádi.

I bez pracovních víz je šance pracovat v sadu

Téměř každý rok vláda Nového Zélandu vyhlásí nedostatek sezónních pracovníků v období třešňové sezóny. Není tu ale žádná jistota, že se tak stane. Pokud se tak stane, mohou i turisté bez pracovních víz žádat o tvz. VOC (Varying the conditions of a visitor visa). Tato víza vám dovolí na dobu maximálně šesti týdnů pracovat v oblasti, kde byl nedostatek vyhlášen. Nedostatek pracovníků může být vyhlášen několikrát do roka v různých oblastech, ale víza je možné získat pouze jednou za pobyt.

Češi, Češi a zase Češi…

Letěli jste sice přes půlku zeměkoule, ale na sadech tady pracuje neuvěřitelně velké množství Čechů a tak si chvílemi ani nebudete jako v zahraničí připadat. Je sice pravda, že jsou věci (a zejména vtipy), které jiné národy nepochopí. Tak má člověk tendenci držet se ve skupině Čechů, speciálně pokud nemluvíte dobře anglicky.

Nezapomeňte, že angličtinu mluvením s Čechy nevypilujete a o poznávání cizích kultur nemůže být vůbec řeč…a nejsou to nahodou důvody, proč jste se rozhodli na Nový Zéland vydat?

Už se chystáte do třešňového sadu?

Stojí to za to? Práce je sice náročná, ale velkou motivací vám budou peníze. Jde jen o pár týdnů a tak hodně zkousnete. Pro většinu cestovatelů na Working holiday to bývá nejlépe placená práce. Potkáte se s novými zajímavými lidmi a navážete přátelství možná na celý život.

A především, nikdy v životě jsem nesnědla tolik třešní.

Speciální poděkování patří skvělým Čechům z working holiday na Novém Zélandu za poskytnutí sběračských fotek.

Jak to v reálu vypadá v třešňovém sadu v oblasti Central Otago i v packhousu, můžete vidět v následujícím videu od Cherry Corp:

Hledáte si práci na Novém Zélandu? Vyzkoušejte například sběr jablek. Jaké jsou platy, co vše za profese můžete dělat a jaké požadavky musíte splňovat? Osobní zkušenosti a tipy najdete v článku.

Nový Zéland  je velmi významným regionem pro pěstování jablek a 5. největším exportérem na světě. V sezóně 2016/2017 bylo sklizeno 574 tisíc tun jablek, z čehož 337 tisíc tun šlo na export. Ač jsou výměry sadů o pětinu menší než v Austrálii, je produkce dvakrát větší. Nejvýznamnějšími oblastmi pěstování jablek jsou Hawke’s Bay (nazýváno Fruit Bowl of New Zealand), Bay of Plenty, oblast Abel Tasman, Nelson, Gisborne, Wellington, Otago, Marlborough a Waikato. Kde práci v sadu sehnat, jak je náročná nebo kolik si můžete vydělat? Na všechny vaše otázky zodpoví tento průvodce.

Kde práci hledat

Práci na sadu můžete získat od začátku léta do pozdního podzimu (listopad až duben). Je to práce na čerstvém vzduchu, parném slunci, ale i dešti.

Příležitosti můžete hledat například na stránkách Pick the World, Backpackerboard, Trade me. Hodně cenných informací získáte v backpackerech a kempech, ať už na nástěnkách, nebo přímo od spřízněných cestovatelů. Každý se s vámi rád podělí o zkušenosti a kontakty, protože příště může být ve stejné situaci on. Nejvíce se ale osvědčí jezdit přímo na sady a ptát se osobně.

Mezi největší společnosti zabývající se pěstováním a distribucí jablek patří například Bostock, Mr. Apple nebo Apples and Pears, které všechny sídlí v Hawke’s Bay.

Jaká práce na vás v sadu čeká a kdy

Thinning – protrhávání

Sezóna začíná v polovině listopadu tzv. thinningem, tedy protrháváním malých jablek, která se následně hází na zem, takže nic extra těžkého. Jablka rostou povětšinou v trsech, a proto je potřeba je protrhat, aby měla dostatek místa, narostla do správné velikosti a zároveň to větve unesly.

Asi 80 % jablek tedy přijde nazmar. Pro práci nejsou potřeba žádné speciální předpoklady, pouze je dobré nemít strach z výšek, protože budete muset lézt na asi třímetrový žebřík klidně 100 krát za den.

Abyste stíhali normy, musíte zapojit obě ruce. Placeni budete nejspíše jako kontraktor, tedy odměnově za dokončené stromy. Výše odměny se liší podle velikosti stromu a může být od 2.50 za strom až do 6 NZD. Pracuje se za každého počasí, tedy i v dešti.

Je možné, že vám dá zaměstnavatel nějaký čas na zaučení a např. první tři dny vás bude platit hodinově (zpravidla minimální mzdou). Po zaučení byste jí ale měli přesáhnout, a vydělat si tak více. Pokud ne, pravděpodobně se s vámi rozloučí.  

Vhodné je mít vlastní rukavice, protože ruce a prsty trpí nejvíce. Jablka jsou ošetřena postřikem, od kterého budete dosti zaprášení a špinaví. Hlavně po ránu, kdy je rosa, oceníte holínky. Dále si připravte slušivý klobouk, sluneční brýle, opalovací krém a sluchátka s kvalitním poslechem. Nejlépe něco rychlého, ať vám to jde hezky od ruky.

Picking – sběr jablek

Asi v polovině února začíná to hlavní, a to samotný picking, který trvá 10 – 11 týdnů. Pokud na sadu pěstují jen malý počet odrůd, je možné, že sezóna bude kratší, proto je dobré informovat se dopředu.

Rozlišují se dva druhy pickingu – color (sbírají se jen zralá jablka) a strip (sbírá se vše). Při color pickingu se vracíte do stejného řádku až třikrát v rozmezí pěti až sedmi dnů. Při strip pickingu se sbírají všechna jablka, takže se nemusíte zdržovat rozhodováním, které jablko vzít a které ne. Je to tedy rychlejší způsob, ale odměna za takováto jablka je nižší. Pozor, při color pickingu vás zřejmě nenechají nosit sluneční brýle právě kvůli rozlišování barev.

Jablka sbíráte do tzv. picking bagu, který máte zavěšený na ramenou a následně jablka sypete do binu, což je velká čtvercová bedna, která po naplnění váží přes 300 kg. K naplnění jednoho binu potřebujete asi 20 těchto bagů. Odměna je vyplácena za bin a liší se podle odrůdy jablek. Může být od 22,5 NZD do 37 NZD.

Nikdy si však nemůžete vydělat méně, než je minimální hodinová mzda. Jeden bin byste měli naplnit asi za 2 hodiny. Záleží na velikosti stromu, úrodě a kolikátý picking děláte. Postupně byste se měli vypracovat alespoň na 5 – 7 binů za den. Nejtěžší je naučit se práci se žebříkem. Vybrat pro něj správné místo a být rychlý je zásadní. Postupujte větev po větvi, používejte obě ruce a na vršky vystupujte s vyprázdněným bagem.

Prunning – prořezávání

Vaším pracovním nástrojem při prunningu budou zahradnické nůžky, nejlépe pořádně ostré. Prunning se provádí před květem stromů, což je na Novém Zélandu v srpnu.

Cílem je odstranění větví, které jsou shnilé, suché, moc velké nebo se kříží s jinými větvemi, případně jsou moc mladé a nemají pupeny. Malá část nových větví se nechává pro další růst. Pomocí prunningu se dá strom i tvarovat, aby byla sklizeň jednodušší. Dobře odvedenou práci při prunningu následně ocení hlavně sběrači a ti, co dělají thinning jablek.

Další pracovní příležitosti

Pokud byste už byli ostřílenější a měli již nasbírané zkušenosti, můžete zkusit práci supervizora. Dohlíželi byste tak na ostatní pracanty, motivovali je, zajišťovali jim pracovní pomůcky a plánovali práci. Další možností uplatnění na sadu je např.  práce řidiče traktoru, vysokozdvižného vozíku a dále navazující práce v packhouse při balení a třídění jablek.

Pracovně právní formality

1. Vždy si při podepisování smlouvy vyžádejte její kopii. Není tady totiž zvykem dělat dvě vyhotovení. Pokud máte práci přes kontraktora, tedy někoho, kdo vám shání práci, vyplácet vás bude přímo on a smlouvu budete mít s ním.
2.  Zaměstnavatel se bude zajímat, zda nejste barvoslepí, což je logické, pokud máte trhat červená jablka a zelená nechávat na stromě.
3. Také po vás může chtít souhlas s testováním na drogy a alkohol.
4.  Pokud jste alergičtí na hmyzí bodnutí, noste s sebou léky a určitě o tom informujte zaměstnavatele. Ten se vás na to ale pravděpodobně bude ptát už ve vstupním dotazníku.
5. Pro vlastní kontrolu si zapisujte počet hodin, případně dokončených stromů / binů. Může se vám to velmi hodit.
6. Pokud budete placeni hodinově, počítejte nejčastěji s minimální hodinovou mzdou. Při práci na kontrakt, kdy jste placeni za odvedenou práci, záleží na vaší rychlosti a píli. Pak máte reálnou šanci přesáhnout minimální mzdu.

Poznámka pro zvídavé: ano, počítá se to jako práce v zemědělství a při žádosti o prodloužení víz by to neměl být problém.

Ubytování a transport

Zřejmě budete potřebovat vlastní transport, protože sady jsou rozlehlé a rozseté na různých místech. Můžete se se zaměstnavatelem domluvit, že vás nechá na sadu, buď zdarma, nebo za menší poplatek, parkovat a bydlet.

Už se chystáte na práci v sadu?

Práce vás posílí jak fyzicky, tak duševně. Takového času na přemýšlení se vám jen tak nedostane a krásně si i duševně odpočinete. Je parádní občas odložit sluchátka, zaposlouchat se do zpěvu ptáků a dumat nad krásami Nového Zélandu, které budete za těžce vydělané dolary objevovat.

Seznámíte se se zajímavými lidmi z různých koutů světa, navážete přátelství možná na celý život a na chvíli se lidé na sadu stanou vaší rodinou. Rozhodně doporučuji si takovouto práci vyzkoušet, možná si i sáhnete na dno, budete proklínat žebřík a tu zelenou džungli, ale stojí to za to. Hlavně se nebát.