V rychlém tempu novozélandské akční roadmovie Pork Pie prošpikované kaskadérskými triky se rozjede 5. ročník festivalu filmů z Austrálie a Nového Zélandu Aussie & Kiwi Film Fest. Odstartuje v kině Lucerna na Dušičky 2. listopadu bojovým tancem haka a tradičními maorskými zpěvy v podání novozélandské skupiny Whakaari Rotorua, na konečnou dorazí v kině Ponrepo 7. listopadu s Australskou romantickou komedií Tři léta. Na cestě k protinožcům bude možné se zklidnit v rytmu dokumentu Západní vítr: Djaluův odkaz o fenoménu a významu hry na hudební nástroj didgeridoo, který osobně uvede australský režisér Ben Strunin.
Na festivalu připomeneme a oslavíme 155 let od první historické návštěvy Čecha na Novém Zélandu – jak jinak než tradiční maorskou hakou a zpěvem kulturní skupiny Whakaari Rotorua. K domorodému umění a jeho kořenům se vrací dokumentární snímek Západní vítr: Djaluův odkaz,který v kině Lucerna uvede režisér Ben Strunin za doprovodu Ondřeje Smeykala, nejlepšího českého hráče na didgeridoo, hudební nástroj Aboriginců.
Rozmanitost společností současné Austrálie a Nového Zélandu se promítá i do dalších filmů uváděných v české premiéře: 1% (AU), Zvláštní barvy(AU), Waru (NZ) nebo krátké filmy maorských a tichomořských filmařů (NZ).
Festival odstartuje v kině Lucerna 2. listopadu bojovým tancem haka a tradičními maorskými zpěvy v podání novozélandské skupiny Whakaari Rotorua.
V závěru „osmičkového roku“, u nás spjatého s připomínáním důležitých milníků českých dějin, připomene Aussie & Kiwi Film Fest události, které se silně zapsaly do historie národů protinožců. V únoru 2018 uplynulo deset let od omluvy australského ministerského předsedy Kevina Rudda tzv. ztracené generaci Aboriginců, kterou v první polovině minulého století poznamenala tvrdá asimilační politika bílých Australanů. Toto období australské historie přiblíží antropolog Stanislav Slavický před uvedením legendárního australského snímku Rabbit-Proof Fence z roku 2002, natočený podle skutečné události dvou Aboriginských sester, odejmutých své matce.
Z novozélandského filmového archivu jsme vybrali dnes už kultovní snímek Kdysi byli bojovníky (Once were wariors) s hvězdným hereckým obsazením a drsným příběhem z periferie Aucklandu 90. let minulého století, který v roce své premiéry 1994 zapůsobil ve filmovém světě jako zjevení a působí tak dodnes.
Speciální pozornost věnujeme letos také tématu znečištění oceánů, o němž pojednává australský dokument Azurová (Blue). Při té příležitosti po projekci filmu v kině Ponrepo nabídneme panelovou diskusi.
„Máme radost, že našim divákům je ve společnosti filmů z opačné části světa už pátým rokem dobře. Je radost vidět, že kdo u nás v předchozích ročnících uvízl jen prstíkem, už se nás nepustil. Je to pro nás pocta i závazek. Těšíme se, že společné jubileum oslavíme nejen na projekcích, ale také v nabitém atraktivním doprovodném programu,“ říkázakladatelka a ředitelka festivalu Martina Vacková.
Všechny filmy jsou v originálním znění s českými titulky. Přehlídka je reciproční k Českému a slovenskému filmovému festivalu v Austrálii.
Podívejte se na trailery k novozélandských filmů, které budou uvedeny na festivalu:
Pork Pie
Waru
Kdysi byli bojovníky (Once were wariors)
Všechny filmy jsou v originálním znění s českými titulky.
Rád(a) píšeš a chceš se podělit o své zážitky a zkušenosti ze Zélandu s dalšími cestovateli? Nebo máš skvělé fotky či videa a chceš motivovat ostatní sbalit si kufr a odletět na Zéland?
Napiš příspěvek nebo průvodce pro CZECHKiwis! Je na Tobě, jaké téma zvolíš, ať už chceš cestovatelům poradit v konkrétní situaci nebo doporučit místa, která nesmí minout. Pokud chceš psát, ale nevíš konkrétní téma, napiš nám – námětů máme spoustu!
Aktuálně hledáme autory průvodců jednotlivými regiony/ městy / místy Nového Zélandu. Pomožte sdílením svých zkušeností a tipů dalším krajanům – představte své oblíbené místo nebo oblast dalším krajanům formou průvodce pro náš web. Rádi autorům pomůžeme s hledáním výhodných letenek, s cestovním pojištěním a se sháněním volňásků na atrakce v regionu.
Svůj námět na příspěvek napiš na redakce@czechkiwis.cz a společně doladíme detaily. K ruce Ti bude zkušená editorka, která Tě celým procesem provede. Zároveň, pokud se chceš stát pravidelným CZECHKiwis redaktorem, neostýchej se nám napsat.
Každý skalní fanoušek trilogií Pán prstenů a Hobit sní o cestování v „Zemi dlouhého bílého oblaku“, jak se z maorštiny do češtiny překládá název Nového Zélandu – Aotearoa. Jak se ale rozhodnout, na která místa nakonec zavítat? Na Novém Zélandu je ohromné množství krásných míst a času k cestování je povětšinou málo. Mnohdy kvanta barvitých slov nahradí jedna fotografie, která zachytí atmosféru místa.
Vyberte si z 14 instagramových účtů, které zachycují Nový Zéland z různých úhlů – očima místních, profesionálů, ale i běžných objevitelů tohoto souostroví. Využijte síly instagramových hashtagů a svůj vysněný tip si prohlédněte dopředu z klidu domova.
A pokud se vám v dohledné době nezadaří vyrazit campervanem po stezkách Nového Zélandu, můžete jej projet alespoň prostřednictvím obrázků více či méně známých a krásných míst na Instagramu.
Zahraniční účty
Zahraničních účtů, které opěvují krásy souostroví Aotearoa, existuje nepřeberné množství. Na většině z nich najdete sesbírané fotky od cestovatelů a profi fotografů, které jsou tagované jménem účtu. Vybrali jsme i účty bez převzatých fotek od místních a profesionálních fotografů.
S více než 783 000 sledujících se jedná o největší instagramový účet s fotkami z Nového Zélandu. Sami o sobě říkají, že jsou Official Tourism NZ account. Ačkoliv se jedná o repostované fotky cestovatelů po souostroví, je tady kladen důraz na kvalitu vybraných fotek. Zabrána jsou tak známá místa, jako například Mount Cook, Auckland, Piha Beach, Milford Sound, ale z méně obvyklých úhlů.
Další z velkých účtů (196 000 sledujících) s repostovanými fotkami z Nového Zélandu. Na tomto účtu nás baví, že výběr je kvalitní a nesoustředí se pouze na fotky krajin. Objevíte tady i místní faunu a tipy na dobré jídlo, jakým je například slavný Fergburger v Queenstownu. Ani v případě scenérií se nemusíte bát, že přijdete o sled nejprofláknutějších míst na souostroví.
Hledáte typické záběry na známá místa na Novém Zélandu? Pak se inspirujte fotkami na účtu @destinationnz. Sám název napovídá, že fotky vás provedou od severu na jih a zase zpátky. Civilizaci na nich nehledejte, ale lidé v krajině se na fotkách objevit mohou.
Jedenz instagramových účtů, který se na Nový Zéland nedívá pouze jako na zemi plnou přírodních krás. Pomocí fotek se snaží oslavovat různorodost této země – nádherná místa k navštívení, krušné počasí, zvěř v divoké přírodě, maorskou kulturu, ale i běžný den místních obyvatel.
Profesionální fotograf Brentsi přezdívá LightChaser Kiwi a skutečně, na jeho fotkách je tato nádherná země zachycena ve všech světelných rovinách – při západu, východu slunce i během dne. Mezi feedy tak nechybí mlžné opary probouzející se přírody, zlatavý západ sluníčka ani noční hvězdná obloha.
Rach Stewartnení pouze profesionální fotografkou, ale miluje rovněž psaní. Proto i její feedy z Nového Zélandu vypraví příběh a dýchají atmosférou. Zajímavé je ladění fotek do něžných růžových tónů v kontrastu s bělostí sněhových pokrývek hor. Přestože nejvíce fotek je s horskou tematikou (Taranaki, Tongariro, Mount Cook), najdete tu i tipy na skrytá pobřeží Nového Zélandu.
Jako profesionální fotograf se Shaun Jeffers dostane s foťákem i do míst, kde běžný turista fotit nesmí. Díky Jeffersovi si tak projdete Waitamo Caves a spatříte svítící červíky přímo na svém monitoru. Nebo propátráte Hobitín v časech, kdy sem nezabrousí ani noha. Mnoho fotek je tak pořízeno při a po západu slunce. Mimochodem, Shaun Jeffers získal ocenění za nejlepšího krajinného fotografa NZ v roce 2016.
Ačkoliv Lester Chan má méně followerů než profíci výše, jeho fotky přináší zase jiný pohled na Nový Zéland. V jeho feedech převažují místa ze Severního ostrova a nebojí se zařazovat fotografie Aucklandu, kde jako fotograf působí. Z fotek vyzařuje hravost, kterou umocňují veselé a výrazné barvy – zlatavá a ostře zelená. Své momentky Lester zachycuje Canonem.
Instragramový účet pro všechny fanoušky rugby, novozélandského národního sportu. Feedy oficiálního účtu týmu All Blacs ukazují zákulisí i samotné zápasy slavného rugby týmu.
Foto: Instagram @allblacks
České účty
Najít český účet, který by přiblížil krásy Nového Zélandu ve fotografii, je oříšek. Čeští cestovatelé obvykle nesetrvávají na jednom místě, a proto se často budete muset k fotografiím z Nového Zélandu chvíli prokousávat. Nebude to ale příliš velká oběť, protože i jejich fotky z dalších destinací rozhodně stojí za shlédnutí. A samozřejmě jsme nezapomněli ani na náš účet.
Od roku 2014, kdy si Gabča koupila jednosměrnou letenku do Dublinu, je tato vášnivá fotografka spolu s manželem neustále na cestách. Po získání Working holiday víz strávili celý rok 2017 na Novém Zélandu. Ve feedech tak zachycuje sebe, manžela, ale i více či méně známá místa tohoto souostroví. Kýče tu nehledejte, fotky mají jemné barevné tóny s převážně přírodní tematikou.
I Jana Ščamburová si chtěla splnit svůj cestovatelský sen a navštívit Nový Zéland. Svou pouť na jižní polokouli pojala jako mimo jiné i jako dobrovolničení přes mezinárodní portál HelpX. Na fotkách zachycuje své výlety po Novém Zélandu. Najdete tady všechna známá místa od Mount Cooku po sopku Taranaki. Na fotkách převažuje příroda a někde vykoukne červená hlava Janči.
Fotograf Ondra Šustík nejraději zpoza hledáčku zachycuje přírodu. V roce 2017 se v rámci programu Working holiday vydal prozkoumávat krásy Nového Zélandu. Mezi jeho feedy najdete i detaily ze života a práce profesionálního fotografa.
Hanka miluje životní styl digitálních nomádů, a tak její cestovatelské srdce zavítalo až na Nový Zéland. Na iPhone SE a gopro5 zachycuje krajinu a zvířata Severního i Jižního ostrova. V jejich feedech objevíte tipy na treky, ale i méně známá místa na pobřeží a plážích Zélandu.
Nemůžeme vynechat náš účet, který je pro všechny Čechy i Slováky, kteří se chystají vycestovat na Nový Zéland nebo zde dlouhodobě žijí. Mezi feedy naleznete jak krajinky, tak realitu všedních novozélandských dní jako například stěhování celého domu na náklaďáku.
Foto: Instagram @czechkiwis
Existuje nepřeberné množství instagramových účtů s fotkami Nového Zélandu a rozhodně by stálo za to jich zmínit více. Ale věřte, že ani ta nejlepší fotografie nedokáže dokonale vyjádřit reálnou krásu Nového Zélandu. Nezbývá vám proto nic jiného než přiletět a přesvědčit se na vlastní oči.
Máte další tipy na novozélandské účty, které stojí za sledování? Přidejte je dole v komentářích.
Hanka Šormová během prosince 2017 a ledna 2018 projela oba největší ostrovy NZ odshora dolů a zase zpátky nahoru. Spolu s kamarády cestovali neplánovaně a pro výběr navštívených míst se často inspirovali právě na Instagramu. Hanka je digitální nomádka a na svých cestách píše články pro klienty a samozřejmě na vlastní blog Na nomádské stezce. Ve volném čase natáčí a stříhá videa pro YT kanál Cestuj na pohodu a bez nervů, kde objevíte i 10 videí z Nového Zélandu.
Nový Zéland je rájem milovníků pláží. Ať už milujete válení se na pláži a nebo dáváte přednost vodním dobrodružstvím jako surfování, kajakování, plavání, na Zélandu si přijdete na své. Najít skvělou pláž je jednoduché, narazíte na ně totiž všude. Dali jsme dohromady seznam těch nezapomenutelných, které při návštěvě Zélandu nesmíte minout.
Severní Ostrov
Ninety Mile Beach
Zcela na severu severního ostrova se nachází pláž Ninety Mile Beach. Ve skutečnosti měří “pouze” 88 km, ale i tak se vám bude zdát nekonečná.
Nekonečná pláž Ninety mile beach
Pláž vede od města Kaitaia až po nejsevernější bod Nového Zélandu Cape Reinga a většinu pláže lze projet autem. Pláž je totiž součástí oficiální silnice a můžete si tak vyzkoušet jízdu přímo po pláži po boku oceánu. Než se po ní projedete, zvažte schopnosti a stav vozu, pár aut už tam uvízlo a při přílivu skončilo v moři. Projížďku této pláže proto zakazují snad všechny novozélandské autopůjčovny a pomoc v nouzi na této pláži neposkytují ani asistenční služby. Ještěže jsme to před naší jízdou po pláži nevěděli…
Ninety Mile Beach končí na severu obrovskými písečnými dunami připomínající spíše poušť, než pláž. Zastavte se cestou na Te Paki Stream parkovišti a vyzkoušejte oblíbený bodyboarding na dunách.
Awana Beach, Medlands Beach
Pláže ostrova Great Barrier jsou dobře skrytým pokladem před turisty. Abyste se na ně dostali, musíte absolvovat 3,5 hodinovou plavbu trajektem z Aucklandu. Během plavby obvykle potkáte velryby, kosatky nebo delfíny. Alternativním způsobem dopravy je půl hodinový let. Nádherné liduprázdné pláže stojí za návštěvu, stejně jako celý ostrov.
Surfaři oblíbená Awana beach na Great Barrier ostrově
Pláže Awana i Medlands jsou oblíbené mezi surfaři, ale protože na ostrově trvale žije jen asi 800 lidí, je dost pravděpodobné, že budete mít pláž celou pro sebe. Nesurfujete? Vezměte si šnorchl a ulovte si při pobřeží vlastního humra.
Medlands beach, ostrov Great Barrier
Piha, Karekare
Dvě „aucklandské“ pláže patří pravděpodobně mezi první pláže, které člověk po příletu na Zéland navštíví. Tyto pláže sopečného původu většinu lidí překvapí svým černým pískem, drsným pobřežím a bouřlivými vlnami. Při jejich návštěvě se vám možná vybaví scény z filmu Piano, který tu byl natočen.
Západ slunce na Karekare pláži.
Surfaři sem jezdí za výzvou zdolat divoké vlny, pokud nesurfujete, vyšlápněte na Lví Skálu (Lion Rock) uprostřed pláže Piha. Pokud čas dovolí, zůstaňte na jedné z pláží do večera, odměnou vám bude nádherný západ slunce. Obě pláže jsou vzdáleny necelou hodinu jízdy z centra Aucklandu.
Pláž Piha a její dominanta Lion rock.
Hot Water Beach
Pláž Hot water beach je pravděpodobně hlavní turickou pláží Coromandelu. Soukromí tu tedy budete hledat jen stěží, ale návštěva stejně stojí za to. Co je na pláži tak výjimečné? V době odlivu stačí na pláži vyhloubit díru, do které vám spodním proudem nateče horká voda. Chce to trochu alchymie, namíchat správným poměrem horkou a studenou vodu, a vytvořit si tak vlastní bazének. Na hloubení jámy je lepší mít lopat(k)u, protože voda je vážně horká. Půjčí vám ji za pár dolarů v přilehlé kavárně. Nezapomeňte svou návštěvu načasovat na dobu odlivu, jinak se vám horké prameny budou hledat stěží.
Na pláži Hot water beach si osamocení rozhodně nepřijdete..
New Chums Beach
Překrásných pláží na Coromandelu najdete spoustu. Pláž New Chums je ale něčím jedinečná – nedostanete se k ní autem, ale pěkně po svých z Whangapoua parkoviště. Po cestě k pláži, která trvá asi půl hodiny, musíte přeskákat několik velkých šutrů, což většinu lidí odradí. Odměnou je pláž se zlatým pískem, průzračnou vodou a mohutnými stromy pohutukawa. U pláže nenajdete žádné domy, silnici ani kemp, je velká pravděpodobnost, že tuto krásu budete mít jen pro sebe.
Ráj na zemi? Pláž New Chums.
Mt Manganui
Pláž v Mt Manganui neboli „Mount“, jak ji nazývají místní, byla vyhodnocena jako nejhezčí pláž Nového Zélandu a patří mezi surfařské ikony. Surfování se tu dokonce vyučuje v rámci školní docházky! Najdete ji u Taurangy a je to ráj dovolenkářů. Kromě surfování ve vlnách Pacifiku si tu skvěle zaplavete a kolem pláže s bílým pískem je spoustu kaváren a restaurací, které vám navodí tu správnou dovolenkovou atmosféru. Nepřehlédnutelnou dominantou pláže je kopec Mauao, z jehož vrcholku se vám naskytne nejhezčí výhled na pláž a široké okolí.
Výhled na pláž Mt Manganui z vrcholu kopce Mauao.
Jižní ostrov
Anchorage
Vybrat nejhezčí pláž Národního parku Abel Tasman není vůbec jednoduché, protože překrásné písčité pláže jsou rozesety po celém jeho pobřeží. Pokud ale máte čas navštívit jen jednu pláž, zvolte Anchorage. Kromě pláže se zlatavým pískem a průzračnou vodou se můžete projít přilehlým pralesem po části Great Walk – Abel Tasman Coastal track. Přímo u pláže můžete přespat v chatě nebo kempu spravovaném Department of Conservation.
Překrásné pláže lemují většinu treku v národním parku Abel Tasman. Foto: Jakub Nosek (jimmynosek.wordpress.com)
Wharariki
Wharariki beach znají nejen milovníci filmu Hobbit, ale i většina z vás, kteří používáte v počítači systém Windows. Je to totiž jedna z nejčastějších úvodních tapet. Pláž najdete na západním konci Golden Bay. Dojdete k ní 20 minutovou procházkou přes farmářskou půdu mezi pasoucím se dobytkem. Trávu najednou vystřídají velké písečné duny, které vás dovedou k divokému západnímu pobřeží.
Písečné duny vedoucí k Wharariki pláži.
Třpytivé písčité pláži dominují skalní útvary a budete-li mít štěstí, uvidíte ve vodě dovádějící tuleně. Wharariki pláž je pro plavání příliš nebezpečná, takže osušku můžete nechat doma. Nezapomeňte si ale vzít foťák a pokud svou návštěvu načasujete na východ nebo západ slunce, nebudete litovat.
Wharariki se právem pyšní titulem jedné z nejkrásnějších pláží na světě.
Pochlubte se v komentářích, která pláž je vaše oblíbená a nebo ji přidejte do mapky zajímavých míst.
Chcete stihnout ještě letošní sezonu a vidět tyto pláže na vlastní oči? Pošlete nám poptávku na výhodnou nabídku letenek v kombinaci s pronájmem vozu.
Nový Zéland není jen zemí s nádhernou přírodou, je také velkým producentem skvělého vína. Právě o novozélandském víně jsme si popovídali s cestovatelem, fotografem, publicistou a nezávislým degustátorem Pavlem Černým. Bavili jsme se mimo jiné o tom, v čem jsou novozélandská vína jiná, proč mají v drtivé většině šroubovací uzávěry a jak se liší novozélandská vinařská kultura oproti té české.
Pavel píše blog o novozélandském víně a v minulosti působil na Zélandu jako turistický průvodce, se zaměřením na vinařskou turistiku. Jezdí sem opakovaně a rád degustovat.
Čím jsou novozélandská vína tak výjimečná?
Domnívám se, že na Novém Zélandu nelze udělat špatné víno. Pokud tedy vinař není vyložený levák nebo příliš lačný po vysokém výdělku. Novozélandská vína jsou výjimečná, protože Nový Zéland má výjimečnou polohu, klima, půdní složení, specifický sluneční svit a samozřejmě i lidi.
Země dlouhého bílého oblaku je sama o sobě dost dlouhá, takže zahrnuje jak klimatická pásma subtropická (Northland, Waiheke), tak mírná (Waikato, Waipara, Wairarapa), přímořská (Hawkes Bay, Gisborne, Nelson, Marlborough) i kontinentální (Central Otago). Různé oblasti jsou vhodné pro různé odrůdy vína. To samé platí i o půdním složení, které je stejně různorodé jako národnostní složení Nového Zélandu. Od tmavé sopečné půdy až po světlé štěrkopísky.
Novozélandské slunce díky přítomnosti ozónové díry svítí také úplně jinak než na kterémkoli jiném místě naší planety. Je ostré jako žiletky, spálí vás i přes tmavé mraky. Poloha Nového Zélandu je také výjimečná, je obklopen ze všech stran mořskou vodou kumulující teplo, naopak přítomnost nedaleké Antarktidy způsobuje chladné noci. Například odrůda Sauvignon Blanc, s níž Nový Zéland již dávno prorazil do celého světa, doslova miluje střídání denních a nočních teplot. Díky vysokým teplotním výkyvům, patrným zejména v Marlborough a Central Otagu, ziskává novozelandský Sauvignon neodolatelnou aromatiku. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na lidský faktor, který se také podílí na výjimečnosti novozélandských vín. Řekněme, že Kiwi vinaří nemají ruce a hlavy tolik svázané tradicionalismem a předsudky jako jejich kolegové v Evropě.
Vinařství Rippon u jezera Wanaka, Otago | Foto: Pavel Černý
Která NZ vína jsou nejčastěji exportovanými do světa?
Světové renomé si jako první mezi odrůdami vydobil Sauvignon Blanc z Marlborough, který zanesl Nový Zéland do vinařských map a v současné době platí za nejlepší na světě. Průkopníkem této odrůdy se stalo dnes již ikonické vinařství Cloudy Bay. Na významu rychle nabývá také Pinot Noir, zejména ten z Central Otaga, ale také z Martinborough a Marlborough. Velmi dobré jméno ve světě má Syrah z Hawkes Bay, zejména ten pěstovaný na Gimbblet Gravels – naplaveninových šterkových půdách poblíž Hastings.
V loňském roce Nový Zéland exportoval do světa 212.6 milionů litrů vína v celkové hodnotě 1.57 miliardy dolarů (cca 28.2 miliard korun). Celkem 85 % exportu tvoří odrůda Savignon. Největšími exportními trhy pro Nový Zéland jsou Spojené státy, Velká Británie a Austrálie. Na samotném Zélandu se prodalo 56 milionů litrů vína.
Má Nový Zéland svou typickou odrůdu, jako má ČR např. Pálavu?
Pálava je módní a velmi oblíbená zejména mezi něžným pohlavím, ale většinou Novozélanďany zainteresované ve víně i v cestování odkazuji a v případě návštěvy České republiky jim doporučuji jiné víno z Pálavy, a to ryzlink vlašský. Domnívám se, že je to taková vlajková loď českého, lépe řečeno moravského vinařství, který nemá ve světě obdoby.
Nevím o tom, že by měl Nový Zéland nějakou svou vlastní významnou odrůdu. Lépe je na tom s chmelem. Ze světově známých odrůd jako jsou Motueka, Nelson Sauvin nebo Cascade vaří výborné ALY mnoho českých i moravských minipivovarů a řemeslných butikových producentů.
V supermarketu člověk prakticky nenajde novozélandské víno s korkovou zátkou, všechny jsou šroubovací. Čím to je?
Korkové zátky na Novém Zélandu až na pár výjimek nepoužívají proto, že na konci minulého a počátku tohoto století byl korek z Portugalska na Zéland dodáván v tak tristní kvalitě, že velké množství novozélandských vín bylo kontaminováno korkovou plísní TCA. Hovoří se dokonce až o 40 % celé produkce. U svěžích ovocitých a voňavých vín to byl obzvlášť velký problém.
První se vzbouřil Kim Crawford, rychle následován George Fistonichem z vinařství Villa Maria. Ten v roce 2002 začal na všech svých vínech používat šroubovací uzávěry a nekvalitní korek poslal k šípku. Brzy následovali i ostatní. Není totiž pravda, že šroubovací uzávěr je vhodný pouze pro mladá bílá, růžová nebo levná vína. Dobře pod ním zrají i drahá červená vína. V Evropě příliš lpí na zkostnatělých tradicích a přáních snobských zákazníků. Na Zélandu je jen málo zbylých vinařů, kteří používají korek čistě kvůli víře v něj. Chtějí se jen zavděčit milcům tradic. Koho toto téma zajímá, může si přečíst článek na mém blogu NZ Wines.
V novozélandských supermarketech je opravdu velký výběr novozélandských vín. Podle čeho vybírat, aby člověk nešlápl vedle?
Tohle je další velký rozdíl mezi NZ a ČR. V českých supermarketech (snad kromě Makra) člověk musí pátrat, aby narazil na kvalitní víno, na Zélandu je to přesně opačně. Moc vedle se šlápnout nedá.
A není to dáno rozdílem ceny? Víno v supermarketu v ČR se prodává i za 60 Kč a na Novém Zélandu jsou ta nejlevnější lahvová vína za 9 dolarů (162 Kč)…
Myslím si, že není. V novozélandských supermarketech je skutečně velmi vysoké procento solidních, až velmi kvalitních vin, včetně těch opravdu špičkových. To v ČR není, tam člověk musí do vinotéky nebo k vinaři. Máš pravdu, že na NZ marketová vína začínají někde na 8 – 9 NZD, ale v Česku je v regálech spousta vín kolem dvou stovek, která se dají označit všelijak, ale určitě ne jako solidní či kvalitní. Na druhou stranu se může objevit poklad za pěkný peníz nebo alespoň solidní víno kolem těch 60 – 100 korun, jako například JP Chenet.
Jsou některá NZ vína k dostání na českém trhu?
Některá novozélandská vína na českém trhu k dostání jsou, ale není jich mnoho a většinou se jedná o nižší a základní řady, nabízené českými supermarkety. Díky alespoň za to. Trochu lepší standard nabízí snad jenom Makro a potom samozřejmě eshopy.
Jsou NZ vinařství skutečně novozélandská nebo je vlastní zahraniční investoři?
V posledních letech mnohá významná novozélandská vinařství skupují velké zahraniční společnosti, hlavně z Francie, Japonska, USA, Austrálie a z Číny, takže některá vína jsou bohužel tak trochu přizpůsobená cílovým trhům.
O to více je potřeba si vážit velkých rodinných vinařství jako například Villa Maria nebo Yealands Estate, jež si zachovala většinový podíl ve svých vinařských podnicích.
Je tu také spousta drobných vinařů a butikových vinařství.
Vinařství Craggy Range v Havelock North, Hawke’s Bay | Foto: Pavel Černý
Jaká je vinařská kultura ve srovnání s ČR? Jsou na Zélandu také vinařské stezky, otevřené sklípky a podobně?
Vinařská kultura na Zélandu je, řekl bych stále o dost lepší než v ČR, řekl bych kulturnější a sofistikovanější.
Z čeho to vyplývá a jak se tato vyšší kulturnost a sofistikovanost projevuje?
Ono to pramení už jen z toho, že na Novém Zélandu vás málokdy přivítá otrávený obličej, který vám dává jasně najevo, že obtěžujete. U nás všichni odvracejí tváře od minulého režimu, ale přitom mají často komunismus stále ve svých hlavách. Loni jsem navštívil Salón vín ve Valticích, kam jezdíme pravidelně každý rok, a přístup personálu u vstupu byl docela otřesný. Ve sklepě jsem potkal paní z Austrálie, tápala, nevěděla si rady, tak jsem se jí ujal. Ptala se mě, proč je obsluha tak nepříjemná. Docela jsem se styděl. Letos jsem už do Valtic raději nejel.
Tahle hláška, ale není rozhodně namířena proti moravským a českým vinařům, kterých si vážím a tady na druhém konci světa se snažím propagovat jejich poctivou práci. Navíc se situace v České republice již hodně zlepšila a stále mění k lepšímu. Budují se nové vinařské stezky, renovují se nejen sklípky, ale i celá vinařství se špičkovými technologiemi a moderními degustačními prostory. To vše tady na Zélandu již perfektně funguje včetně cyklo-enoturistiky.
Výlety na kole spojené s degustací vín a ve vinařstvích jsou oblíbenou aktivitou mezi turisty i domorodci. Ná následujících odkazech můžete najít více informací o oblíbených cyklostezkách v některých vinařských oblastech. Mapku si můžete vždy vyzvednout v místním iSite, kde vám většinou za poplatek půjčí i kolo a přilbu. Oblast Hawke’s Bay(Napier, Hastings, Havelock North) – mapa vinařství Oblast Marlborough (Blenheim) – mapa vinařství Oblast Nelson – Richmond- Mapua (součást Tasman’s Great Taste) – mapa vinařství
Slaví se na Zélandu vinobraní?
Jasně, že ano. Jen možná méně divoce a trochu víc intelektuálně. A hlavně v úplně jiný termín – kolem dubna.
Znají na Zélandu burčák?
Burčák na Zélandu neznají. Oni ho ani neznají moc v Evropě, až na pár našich sousedů.
A znají svatomartinské víno?
Svatomartinské víno se v České republice stalo velkým komerčním hitem jako reakce na francouzské Beaujolais, které víceméně vytlačilo z trhu do ústraní, což je jen dobře. Naše svatomartinské je spojené s mladými víny a postavené na legendě o světci z římského období, kdy jedinými savci na Novém Zélandu byli netopýři a Taupo bylo ještě moc zlou sopkou. Na Novém Zélandu se ale slaví, také jako propagace z komerčních důvodů, například Sauvignon Blanc nebo Pinot Noir Day.
Pro ty, kdo se na Zéland teprve chystají, představíš jaké jsou tu hlavní vinařské oblasti?
Novozélandské vinařství by se dalo rozdělit na deset hlavních oblastí: na Severním ostrově to je Northland, okolí Aucklandu s ostrovem Waiheke, Waikato a Bay of Planty, Gisborne, Hawkes Bay a Wairarapa nebo chcete-li Martinborough.
Na ostrově Jižním jsou to potom Marlborough se svými podoblastmi Wairau Valley, Southern Valleys a Awatere Valley, dále Nelson, Waipara / Canterbury a Central Otago se sousedním subregionem Waitaki Valley.
Hlavní vinařské oblasti Nového Zélandu jsou podrobně popsány na Pavlově blogu NZ Wines.
Wanaka Truck | Foto: Pavel Černý
Jaké jsou typické odrůdy jednotlivých regionů?
Na teplejším Severním ostrově se obecně daří tzv. červeným odrůdám jižního typu jako je Syrah nebo vínum ve stylu Bordeaux, což jsou odrůdy Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Malbec. Výborných výsledků u těchto odrůd dosahují Waiheke a v Hawkes Bay. Zní to jako paradox, ale jsme na jižní polokouli, kde je za idealní polohu pro víno považován severně nebo severo-západně orientovaný svah.
V Gisborne a zejména v Hawkes Bay stabilně produkují výborná vína Chardonnay. V Northland často narazíte na vína s vyšším podílem zbytkového cukru naopak v chladnějším a větrném Martinborough na úplném jihu Severního ostrova se skvěle daří bilým i červeným burgundským odrůdám, zejména vína Pinot Noir dosahují světové kvality.
Podobná situace panuje i na Jižním ostrově. Sauvignon Blanc je imigrantem z povodí francouzské řeky Loiry, který veleúspěšně zakořenil v Marlborough, ale i v ostatních vinařských oblastech Jižního ostrova. Jedny z nejlepších novozélandských, možná i světových vín Chardonnay najdete v okolí Nelsonu. Jsou jemnější a více burgundská než ta z Hawkes Bay. No a do Central Otaga se jezdí za dech beroucí přírodou, adrenalinovými zážitky a milovníci vína za naprosto noblesními víny Pinot Noir. Jižní ostrov také svědčí tzv. aromatickým (alsaským) odrůdám jako je například Riesling. Tato královská odrůda má i na Novém Zélandu královský chuťový rozsah. Můžete se osvěžit úplně suchými ovocitými vzorky, vychutnat si svěží vína polosuchá nebo si pošmáknout na sladkých, dezertních vínech Riesling. Čím dál větší popularitě se tak jako na celém světě těší vína růžová.
Milovníci bublinek si na své přijdou zejména v Marlborough a Central Otagu. Hrozny odrůd Chardonnay a Pinot Noit, které tvoří základní stavební prvek šumivých vín nejen na Novém Zélandu, milují chladnější klima. Osobně jsem velkým milovníkem francouzského Champagne, ale bez váhání prohlašují, že mnohá novozélandská šumivá (bubbles), produkovaná tradiční šampaňskou metodou druhotného kvašení vína v lahvi, jsou srovnatelná nebo i lepší než jejich francouzské vzory a to při mnohem nižších cenách.
Pavel Černý
Cestovatel, fotograf, publicista a nezávislý degustátor. Milovník vína a Nového Zélandu, na který jezdí opakovaně a rád. Působil zde také jako turistický průvodce, se zaměřením na vinařskou turistiku. Odborník na Nový Zéland, novozélandská vína a gastronomii. Snaží se o jejich propagaci mezi českou vínamilnou veřejností a také o propagaci šroubovacích uzávěrů nejen mezi odborníky, vinaři a profesionály ze světa vína. Pavel se také věnuje studiu maorštiny, maorské kultury a umění. Láká ho hlavně tradiční dřevořezba. Je velkým fanouškem novozélandského národního ragbyového týmu All Blacks.
Diana Schirlová píše cestovatelský blog Cestování do dálek, kde sdílí informace nejen o Novém Zélandu. V článku 12 různých prací na Novém Zélandu podrobně popisuje zkušenosti z 12 pracovních oborů. Věříme, že to pro vás bude inspirativní čtení. Dozvíte se důležité a zajímavé informace o náplni práce, kolik si můžete vydělat nebo jaká je šance takovou práci dostat. Veškeré informace jsou z vlastních zkušeností Diany a jejího přítele Štěpána.
Zkušenosti Diany
My Češi a tak obecně Evropané jsme pracovití a na Nový Zéland jezdíme cestovat, ale také si něco vydělat. Z mé zkušenosti jsou s námi zaměstnavatelé spokojení a často nám dávají možnost prodloužit si víza. Někdy mně přijde, že jsme jak takoví brouci Pytlíci. Práce všeho druhu! Všechno umíme a co neumíme, se naučíme. A často ani zaměstnavatel nepostřehne – že to neumíme. Prostě to odkoukáme co nejrychleji od těch, „kteří to prý umí“ a začneme praktikovat. Nejsme líní a hloupí! Umíme používat selský rozum – a kdo ne, tak stejně ho používá víc než místní! To jen taková pozitivní slova na začátek.
1. Pet servis – Walkies Ltd
Náplň práce
Venčení a cvičení psíků, krmení koček, zvířecí taxi a hlídání domácích mazlíčků v páníčkově nepřítomnosti.
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Svobodu pohybu, fyzičku a naučila jsem se perfektně řídit auto ve velkém městě. Vynalézavost, když jsem se potřebovala někam vloupat, třeba nakrmit kočku nebo vyvenčit psa nebo jsem hledala klíče pod všemi kameny a květináči na zahradách. Spoustu čtyřnohých kamarádů. Radar na povahu psa. Instinkt, který mně napovídal, že za rohem stojí bojechtivý pes a nebo naopak, že na mého bojechtivého svěřence čeká za rohem rozjařený pudlík.
– Tato sranda mně sice vynášela peníze, ale také jsem za ní musela docela slušně platit: benzín (někdy jsem najela až 100 km denně), ojeté pneumatiky, strávila jsem spoustu času v autě v dopravních zácpách zadarmo, musela jsem platit daně a i takové dobré boty na chození něco stojí – a že jsem měla spotřebu! A také mně v některých chvílích docela BOLELY nohy. A v neposlední řadě – ztrácela jsem trpělivost s pár chlupatými klienty!
Money, money, money
23 NZD za hodinu, 14 NZD za půl hodiny, 11 NZD za 15 – 20 minutovou návštěvou kočky a její nakrmení, 21.5 NZD za hlídání psů přes noc. Taxi záležel na vzdálenosti.
Zdá se vám to dost dobré, co? Někdy jsem si vydělala i 1000 NZD za týden – ale náklady, daně a čas jsem k tomu radši nikdy nepočítala. Když ale přišel slabší týden a do toho velké ježdění… nic moc! Většinou to bylo kolem 700 NZD za týden.
Jak dlouho jsem to dělala?
Intenzivně 2 a půl roku a stále občas vypomáhám.
Jaké můžete očekávat směny?
Většinou se pracuje – venčí, když majitelé nejsou doma. Takže tak od 8 AM od 4 PM. Venčení se nejčastěji vtěsnává mezi 9:30 AM – 2:30 PM. Krmení koček povětšinou ráno a nebo večer. A u bláznivých majitelů ráno i večer. To je potom řízení. Víkendy, svátky a prázdniny = krmení koček, hlídání psů.
Je těžké začít pracovat jako dog walker?
Myslím, že ne. Důležité je ale místo, kde se o práci budete ucházet. V malých městech bude horší prorazit nebo něco najít. Zkušenosti se zvířaty velká výhoda! Většinou vlastní auto nutností.
Zkušenost jiných a dobrá rada: pracovat na sebe je nejlepší, protože zákazníci za servis zaplatí méně, než by zaplatili třeba za Walkies, ale daleko více zaplatí vám! Otázka zní, kde sehnat klienty? Kamarádka našla jen pár páníčků, co by rádo servis a ti se pochlubili známým a známí to řekli známým a kamarádka měla co dělat, aby stihla všechny vyvenčit, navštívit, nakrmit. Také zanechala své vizitky v jedné kavárně. V Aucklandu to funguje…
+ Extra peníze, neboť uklízení bylo večer po mé hlavní práci, základy angličtiny se spolupracovníky. Robotickou odpověď na otázku, odkud jsem a jak dlouho tu jsem. Dala mně únavu!
– Vzala volné večery.
Money, money, money
Minimálka (v té době to bylo tuším 14.75 NZD). Práce pár hodin týdně. Okolo 100 – 150 NZD týdně.
Jak dlouho jsem to dělala?
2 – 3 měsíce
Jaké můžete očekávat směny?
Pokud je to úklid kanceláří, tak večer a pokud seženete uklízení rodinných domů, tak opět práce v majitelově nepřítomnosti. Uklízení má většinou výhodu v tom, že se neuklízí o víkendech. I když asi úklidy po stěhování a podobně velké záležitosti mohou víkend zasáhnout.
Je těžké, najít si večerní přivýdělek?
Ve velkém městě ne. Nevím, jak to chodí v menších městech, ale třeba v Aucklandu je úklidovek velké množství! Je důležité NEUSTÁLE psát emaily, odpovídat na inzeráty, volat a navštěvovat kanceláře úklidovek.
Zkušenost jiných: Jedna kamarádka začala pracovat v úklidovce a dostala dokonce firemní auto. A co si vzpomínám, tak měla víc než minimálku.
3. Práce ve zverimexu – Animates
Náplň práce:
Péče o zvířata
Komunikace se zákazníky a odborná pomoc při jejich nákupu
Doplňování zboží, inventura
Vyřizování online objednávek
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Angličtinu, nové kamarády, spoustu nových informací, jak komunikovat se zákazníky, vzdělání přes jejich online kurzy. Robotickou odpověď na otázku, odkud jsem a jak dlouho tu jsem.
– Vzala mně růžové brýle, protože z velkých korporací se mně chce s prominutím zvracet… Já jsem si dělala svoji práci, takže jsem to nějak neřešila. A také jsem věděla, že to je opět jen dočasně a ne na celý život. Ale cpát lidem produkty až do krku a neustále omílat stejné naučené fráze a být sledován manažerkou, jak dobré prodeje máme… no, to není nic pro mě. Já měla to štěstí, že jsem mohla být zaměřená na zvířata a nějakým systémem jsem se nenechala pohltit. I když trochu asi jo, jinak bych tam pracovat ani nezačala.
Money, money, money
Minimálka. Peníze záležely na odpracovaných hodinách. Měla jsem smlouvu, takže svátky byly placené lépe a mohla jsem si vzít placené volno nebo „sick day“. Většinou jsem měla kolem 450 NZD týdně, takže jsem si vypomáhala venčením a kavárnou.
Jak dlouho jsem to dělala?
Téměř třičtvrtě roku.
Jaké můžete očekávat směny?
Asi jen kromě 25.12. se pracuje každý den od 7 AM nebo 8 AM do 6 PM nebo 8 PM. Takže možnost jakýchkoliv směn. Víkendy, prázdniny, Vánoce, všední dny… Každý velký obchod je na tom podobně.
Můžete získat práci v Animates?
Tady hraje velkou roli štěstí a zkušenost jako sale assistant – i když já takovou zkušenost ani neměla! Aplikace jdou online… a znáte, jak to chodí s aplikacemi online. Doporučuji do poboček přinášet i vytištěné životopisy.
+ Angličtinu, nové kamarády, trpělivost se zákazníky, extra peníze, procvičení matematiky, protože jsem musela vždy vracet peníze bez kalkulačky. Sebeovládání, jinak bych vyžrala celou kavárnu. Znalost kafí. Robotickou odpověď na otázku, odkud jsem a jak dlouho tu jsem.
– Práce v hospitality mě stála krásné nehty a bezbolestná záda.
Money, money, money
16 NZD na hodinu. 20h týdně = 320 NZD týdně.
Jak dlouho jsem to dělala?
2 – 3 měsíce.
Jaké můžete očekávat směny?
Zrovna tato kavárna je otevřená od pondělí do soboty a končí se vždy ve 4 PM. Je to ale malá kavárnička. U velkých a známých a na rušných místech očekávejte víkendové směny, ve kterých nebudete vědět, kde vám hlava stojí.
Najdu si práci v kavárně?
Podle mě ano! Hledejte, ptejte se, roznášejte životopisy.
Zkušenosti jiných: baristé mají více peněz a celkově se dá v kavárně vyšplhat na 18 – 20 NZD na hodinu.
Práce v kavárně podruhé – Element coffee
Náplň práce
Obsluha žíznivých a hladových zákazníků
Přijímání nekonečných objednávek
Každý zaměstnanec musí umývat nádobí, což je opruz!
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Angličtinu, super nové kamarády, profesionální přetvářku, když už zákazníky nemůžu vystát, trpělivost se zákazníky před zavíračkou, základy korejštiny. Sebeovládání s jídlem a nepříjemné zjištění, že cukr je ve všem! Více sportování, kvůli porušování sebeovládání. Velký přísun kofeinu. Robotickou odpověď na otázku, odkud jsem a jak dlouho tu jsem. Zjištění, že stereotyp mě zabíjí.
– Práce v kavárně mně vzala iluzi, že gluten free dortíky jsou super zdravé. Čas – ještě před měsícem jsem pracovala více jak 45h týdně. Strach (částečně) z protivných, namyšlených a stěžujících si zákazníků – už si z nich hlavu nelámu.
Money, money, money
Minimálka. 400 – 700 NZD za týden. Záleží na hodinách.
Jak dlouho jsem to dělala?
3 měsíce
Jaké můžete očekávat směny?
Například tato, přes snídaně a obědy rušná kavárna, je otevřená 7 dní v týdnu. Směny jsou různé. Máme otevřeno od 6:30 – 4 PM v týdnu, od 8 – 3 PM v sobotu a od 10 – 3 PM v neděli. Některé kavárny pořádají různé akce, tak tam člověk může tvrdnout i do noci. Často se ale zavírá kolem 3 – 4 PM.
Najdu si práci v kavárně?
Podle mě ano! Hledejte, ptejte se, roznášejte životopisy.
5. Prodávání vlastních produktů na marketech
Náplň práce
Snažím se udělat díru do světa prodejem svých obrázků.
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Znalost, jak to na takových marketech funguje, nové kontakty. Frustraci, když jsem nic neprodala. Robotickou odpověď na otázku, odkud jsem a jak dlouho tu jsem.
– Peníze, protože jsem více utrácela než prodávala. Volný čas, protože markety jsou hlavně o víkendech.
Money, money, money
Nic moc, zatím dohromady asi 500 NZD, ale to v tom nejsou odečtené náklady a pronájmy místa.
Jak dlouho jsem to dělala?
Asi jsem ještě neskončila.
Jaké můžete očekávat směny?
Záleží jen na vás. Nejlepší trhy se konají o víkendech.
Můžete prodávat na marketech?
Můžete, ale musíte vědět, co prodávat a jak se prosadit a zviditelnit. Prostě zákazník si nesmí představit život bez vašeho produktu. Prodejní stůl můžete mít svůj nebo si ho půjčit, potřebujete zaplatit nájem a na daný market se vůbec dostat. Léto (Vánoce) je většinou dopředu zamluvené.
Zkušenosti jiných: kamarádka ze Slovinska vyrábí domácí kosmetiku a prodává to na marketech. Začíná mít velký úspěch. Začala bez zkušeností a od nuly.
6. Občasná výpomoc známým
Náplň práce
Všechno umím a co neumím, to se naučím za pochodu – zahradničení, natírání, úklid, dekorace.
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Extra peníze.
– Bere mně tak akorát čas, ale s tím přeci souhlasím.
Money, money, money
Nejlepší. Známí vás ocení, dobře zaplatí, protože vědí, že odvedete dobrou práci. Například lehké zahradničení u bývalé sousedky asi 60 NZD hotově za 3 hodiny práce.
Jak dlouho jsem to dělala?
Jsem stále k dispozici.
Tip: Pokud chceš extra peníze, je to o kontaktech. První rok to nestálo za řeč.
Štěpánovy zkušenosti
Vzhledem k tomu, že píšu osobní zkušenost někoho jiného, jsem odkázána jen na informace, které mně byly dány. Nemohu doplňovat, přikreslovat a zkrášlovat. – Jsem pod dozorem!
7. Umývač nádobí – Euro restaurant
Náplň práce
Umývání nádobí, umývání hrnců, nezbláznit se z toho.
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Možnost dostat spoustu hodin, angličtina, vždycky lítačka, takže čas utíká rychle, téměř vždycky dostaneš práci, jídlo zdarma, sleva na alkohol, nepotřebuješ zkušenosti. Dobrý start v nové zemi – vyděláváš a u toho můžeš hledat lepší práci.
– Práce pozdě do večera, hodně těžká práce, stereotyp, náročné na ruce – popáleniny od pánví a pořezané ruce od nožů.
Money, money, money
Minimálka.
Jak dlouho myl Štěpán nádobí?
2 měsíce.
Jaké můžete například očekávat směny?
Štěpán měl 2 směny od 11 AM do 6 PM a od 6 PM do zavíračky, takže třeba i do 1 AM někdy 2 AM.
Ne, není těžké najít si práci jako umývač nádobí.
8. Pracovník na stavbě
Náplň práce
Kopat díry
Uklízet na stavbě
Práce s kolečkem
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Můžeš vydělat pěkné peníze, když jsou s tebou spokojení a víš, co děláš.
– Těžká a špinavá práce. Musíš se osvědčit nebo mít zkušenosti, aby tě nechali něco pořádného dělat.
Money, money, money
Okolo 20 NZD na hodinu.
Jak dlouho pracoval Štěpán na stavbě?
Měsíc.
Jaké můžete očekávat směny?
Většinou celý den. Štěpán pracoval od 7 AM do 5 PM.
Můžete si najít práci na stavbě?
Myslím, že ano. Ale bez zkušeností budete dělat tu horší a špinavější práci. Opět doporučuji větší města pro tuto práci.
9. Umývač domů, čistič okapů a střech
Náplň práce
Komunikace se zákazníkem přes telefon a pak u dveří
Práce s vapkou
Řízení velkého auta
Práce na střeše a ve výškách
Vybírání žlabů a umývání střech
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Pěkné peníze, hodně hodin, většinou volné víkendy, bydlení na měsíc u šéfa zadarmo, dobré na angličtinu.
– Někdy dlouhé hodiny, třeba i 14h. Být pořád mokrý a špinavý není úplně nej!
Money, money, money
Začínal na 16 NZD a dostal se na 22 NZD.
Jak dlouho Štěpán myl domy?
18 měsíců.
Jaké můžete očekávat směny?
Podle zakázek, většinou ale od 7 AM – 5 PM. Špatná organizace ze strany šéfa, takže denní rozpis byl velmi chaotický.
Je těžké najít si práci jako umyvač domů?
Nejsou na to potřeba žádné zvláštní dovednosti. Umět zacházet s vapkou.
10. Zahradník
Náplň práce
Sekání a uklízení zahrad
Stavěli jsme terasu
Kopání a práce s míchačkou a kolečkem
Řezání
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Práce venku, skvělý šéf, angličtina, nové zkušenosti.
– Práce i za deště, občas těžká práce.
Money, money, money
16 NZD na hodinu.
Jak dlouho tam Štěpán pracoval?
2 měsíce.
Jaké můžete očekávat směny?
Záleží. Štěpán to měl dost flexibilní.
Je těžké stát se zahradníkem?
Umíte sekat a plevat? Myslím, že na základy zahradničení stačí každý Čech. :)
11. Instalace osvětlení a reproduktorů – PSS
Náplň práce
Technické práce okolo osvětlení a zvuku na akcích.
Co mně práce dala a naopak vzala
+ Dobré jednorázové peníze, výborná zkušenost, možnost vidět spoustu koncertů a představení, práce s někým, kdo mě velmi obohatil v tomto oboru.
– Práce o víkendech a přes noc nebo pozdě večer.
Money, money, money
300 – 500 NZD za noc.
Jak dlouho to Štěpán dělal?
Téměř rok.
Jaké můžete očekávat směny?
Několikahodinové.
Jak dostal tuto práci?
Přes kamarády. Známosti jsou dobrá věc!
12. Práce na turbínách
Náplň práce
V 7 AM se jede do práce, poté následuje ranní porada o počasí a ujasní se plán na daný den. Z kanceláře se jede na farmu. Zastaví se turbína, vyleze se nahoru, vše se připraví – lana, materiál atd. Naplánuje se jak to uděláme, zkontroluje se rychlost větru. Pak se jde konečně na lana splnit úkol. Po práci se vše uklidí, sleze se dolů, nastartuje se opět turbína a jede se zpět do kanceláře. V kanceláři se probere den, udělá se papírování a jede se domů.
Co mně práce dává a naopak bere
+ Práce, která mě baví! Peníze a benefity s tím spojené. Do budoucna možnost pracovat po světě. Můžu bydlet v Raglanu. Nové kontakty, neustálé vzdělávání a nové certifikáty.
– Když je pěkné počasí a nefouká vítr, tak se pracuje a máme dlouhé dny. Mám volno za deště a větru.
Co přesně na raglanské větrné farmě děláme?
Zvyšujeme produktivitu turbíny tím, že na ni přiděláváme 30 cm velké plastové destičky pomocí takové samolepky. Celé se to nejdříve musí přibrousit a pak přejet speciálním válečkem. V lednu nás čeká nový projekt, který se bude zaměřovat na ochranu listu proti korozi.
Diana Schirlová je v první řadě vášnivá cestovatelka, která si od svých 19 let plní jedno velké cestovatelské přání za druhým a od roku 2012 žije na Novém Zélandu.
Navštívila Ameriku a Aljašku, žila rok v Kanadě, projela Vietnam z Hanoje do Saigonu, nakoukla do Thajska a Singapuru, objela Austrálii křížem krážem, objevila ráj na Samoe, poznala srílanskou divočinu, procestovala Nový Zéland… Cestovatelský vlak se těžko zastavuje. Na svých 24 let vystřídala spoustu zaměstnání a stěhovala se tolikrát, že to ani spočítat nejde. Diana miluje plánování cest, prohlížení map a přemýšlení, kam ji život zase zanese. Své (nejen) cestovatelské zážitky sdílí na blogu Cestování do dálek, kde kromě poutavých článků najdete i užitečné eBooky. Diana aktuálně věnuje svůj čas hlavně volnému překladu Maorských povídek a legend.
Mimo cestování zbožňuje malování, čtení, psaní a zvířata. Výšlapy a surfování rozhodně patří do jejích nejoblíbenějších činností. Dianu můžete také sledovat na Facebooku (@CestovaniDoDalek)
Novozélanďané se sami označují za Kiwis. Před odletem na Nový Zéland jsem si myslel, že je to odvozeno od kiwi ovoce. Když jsem se ale začetl do průvodce, zjistil jsem, že na Novém Zélandu žije dnes ohrožený nelétavý pták jménem kiwi. Vyvstala tak otázka: bylo dříve ovoce nebo pták?
Kiwi pták
Kiwi pták si vykračoval po Novém Zélandu dříve, než byl osídlen lidmi. Aktuálně se odhaduje, že na Zélandu žije 68 tisíc kiwi ptáků a každým týdnem se jejich populace redukuje o dvacet kusů. Slyšet nebo dokonce vidět kiwi ptáka v přirozeném prostředí mimo Steward Island je velká vzácnost. Samice jsou větší než samci a dorůstají až velikosti 45 cm a váhy 3.3 kg. Kiwi ptáci mají největší velikost vejce k celkové velikosti těla na světě. Vejce váží 15% hmotnosti samice.
Kiwíků je celkem 5 druhů a jejich nejbližším příbuzným je tzv. elephant bird z Madagaskaru. V závislosti na druhu se dožívají 25 – 50 let.
Kiwi ovoce
V roce 1904 byla na Nový Zéland dovezena první semena čínského ovoce yang tao. Na Zélandu se mu začalo říkat chinese gooseberry. Na kiwi (v angličtině kiwifruit) bylo přejmenováno až v roce 1959, když se hledal vhodný název, pod kterým by se mohlo dovážet do Severní Ameriky.
Dnes se kiwi ovoce na Novém Zélandu pěstuje ve velkých objemech a dováží do celého světa. Přesto se mimo sezonu na Zéland i dováží – většinou z Itálie.
Můžete se setkat se 3 druhy kiwi ovoce:
fuzzy/green kiwifruit – zelené kiwi, které znají všichni
golden kiwifruit,
kiwi berries, které má plody velikosti angreštu
Pozor – Až dorazíte na Nový Zéland, nepleťte si tedy označení kiwi a kiwifruit, ať neženete svého zelináře na lov ohrožené “drůbeže”.
Kiwi lidé
A proč se Novozélanďané označují za Kiwis? Přezdívka pochází od australských vojáků, se kterými Kiwis bojovali bok po boku v první světové válce.
Web využívá cookies pro svou správnou funkcionalitu, sledování návštěvnosti a chování uživatele, přizpůsobení obsahu a cílení reklamy na sociálních a reklamních sítích. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s používáním cookies. Více informací
Web využívá cookies pro svou správnou funkcionalitu, sledování návštěvnosti a chování uživatele, přizpůsobení obsahu a cílení reklamy na sociálních a reklamních sítích. Níže můžete konkrétní kategorie cookies povolit nebo zakázat. Více informací
![](https://cdn.czechkiwis.cz/wp-content/uploads/sites/4/letenky_czechkiwis.gif?x84771"Letenky)
![](https://cdn.czechkiwis.cz/wp-content/uploads/sites/4/pojisteni_banner.gif?x84771"Letenky)
![](https://cdn.czechkiwis.cz/wp-content/uploads/sites/4/2016/10/srovnani_cestovniho_pojisteni.png?x84771"Srovnání)
