Te Araroa: jeden z nejnáročnějších i nejkrásnějších treků na světě

Náročný a pestrý – tak popisují Te Araroa Trail na Novém Zélandu ti, kteří jej prošli. Novozélandská příroda a počasí nepatří mezi nejvlídnější a putování napříč Severním i Jižním ostrovem se kdykoli může proměnit v extrémní zážitek.  

Na jeden z nejmladších dálkových treků na světě se ročně vydává jen hrstka odvážných a Čechy, kteří celou trasu dlouhou 3 054 km zvládli projít, bychom mohli napočítat na prstech jedné ruky. CZECHKiwis jednoho takového ale našli, jmenuje se Martin Mařík a trek úspěšně dokončil v polovině roku 2018. Martina jsme na cestě za jeho odvážným snem podporovali, pomohli mu zařídit letenky i pojištění, během čtyřměsíčního trekování ho bedlivě sledovali na jeho Facebookových stránkách a po příjezdu domů ho i vyzpovídali.

Typický Nový Zéland. Jako malovaný obrázek, nespoutaný, nádherný! (Pohled do údolí před Arthur´s Pass)

Co je Te Araroa Trail?

Te Araroa je mladý trek (oficiální otevření proběhlo na konci roku 2011), který se neustále vyvíjí. Hlavní trasa začíná v Cape Reinga – nejsevernější části Nového Zélandu a po více než 3 000 km končí v přístavu jménem Bluff, který se nachází na jižním cípu Jižního ostrova. Jeho dílčí trasy se ale mohou částečně měnit podle klimatických podmínek.

[adrotate group=”7″]

Je velmi důležité naplánovat správné načasování trekování. Trasa je náročná, s celkovým převýšením 104 km a s průměrnou délkou zdolávání 120-150 dnů se řadí mezi jedny z fyzicky nejobtížnějších a je téměř nemožné ji zdolat.

Ti, kteří se vydali překonávat nástrahy „Dlouhé Stezky“, oceňují především její autentičnost. V letní sezoně 2016/17 se na trek vydal rekordně vysoký počet cestovatelů, a to 550. Na fronty a přeplněné cesty tak můžete s klidnou hlavou zapomenout. Te Araroa je jeden ze skrytých pokladů, které Nový Zéland nabízí.

Martin Mařík: Jeden z nejhezčích treků, které jsem zažil (Breast Hill saddle)

Trek očima Martina Maříka

Jak ses o Te Araroa Trailu dozvěděl a proč ses rozhodl ho jít?

Má sestra s přítelem žijí na Novém Zélandu už přes 5 let, takže mám o této zemi dost informací. Když mi řekla o místním dálkovém treku, stačila mi jedna noc v hospodě, abych se rozhodl, že ho půjdu. Později jsem začal zjišťovat více informací a utvrdil jsem se, že jsem se rozhodl správně. Alternativou bylo třeba Pacific Crest Trail, ale představa, že na začátku cesty stojí „fronta“ a pustí „jen“ 50 lidí denně, mi přišla šílená. Te Ararou chodí 300 lidí ročně.

Dokonalá příroda (Harper Riverbed track)

Zvolil jsi opačný směr treku, tj. z jihu na sever – co tě k tomu vedlo?

Víceméně nebyla jiná možnost. Potřeboval jsem přejít Novozélandské Alpy v létě a pokud bych vyrazil standardně ze severu, tak bych se musel potýkat s lavinami a nepříjemným sněhem.
Pokud se někdo vydává na cestu v druhé polovině prosince, tak většinou volí start na jihu a cíl na severním cípu Cape Reinga.

Jak ses na cestu připravoval?

Příprava byla dost legrační. Pracoval jsem jako markeťák v internetovém obchodě, kde sezona vrcholí v předvánočním čase, takže jsem moc volna neměl. Moc jsem to ani nechtěl řešit a kromě vybavení, které člověk prostě „neokecá“, jsem se o nic nestaral. Hodně lidí mi říkalo, že se musím fyzicky připravit, že tam někde v horách umřu. Já na ně moc nedal a prostě se na přípravu vykašlal.

Upřímně zpětně usuzuji, že dát to sice jde, ale začátky byly hodně krušné. Tělo protestovalo, jak jen mohlo. Trvalo měsíc, než extrémní bolesti ustoupily a dostal jsem se do funkčního fyzického stavu.

Nehezký stav nohou po 14. dni na cestě.

Jak se ti podařilo získat tak dlouhou dovolenou?

Volna jsem měl docela dost, protože jsem dal výpověď. Musím říct, že jsem za to rozhodnutí rád – měl jsem skvělou práci, ale ta svoboda nebýt na ničem a nikom závislý je prostě neskutečná. Samozřejmě musí člověk vědět, že mu vyjdou finance, což zrovna na Novém Zélandu není malá suma.

Někdy se prostě vyplatí vstát před pátou ranní. (Ngunguru Bay, Northland)

Můžeš prozradit, na kolik peněz tě celá výprava přišla?

Vedl jsem si podrobné záznamy, a toto jsou mé skutečné náklady. Celkově mě cesta vyšla na 170 000 Kč a největší položku tvořilo jídlo.

[adrotate group=”7″]

To jsem přitom měl celou dobu víceméně stejné, nic nákladného. Snídal jsem ovesné vločky, přes den nutriční tyčinky a večer kuskus. Když jsem si to chtěl zpestřit, tak jsem do vloček dal trochu práškové čokolády a do kuskusu tuňáka. Mňamka!

KategorieCelkem
Jídlo

49 138,90 Kč

Letenky

24 800,00 Kč

Ubytování

23 593,11 Kč

Vybavení

17 901,00 Kč

Hotovost (ubytování bez karty, apod.)

15 005,18 Kč

Ostatní (pohledy, známky, poštovné,…)

7 994,92 Kč

Hospoda, liquor store

7 971,21 Kč

Pochutiny

4 639,09 Kč

Telefon ČR

3 140,00 Kč

Půjčovné kanoe

3 020,81 Kč

Víza

2 712,66 Kč

Doprava (MHD, ferry)

2 634,86 Kč

Internet

1 899,52 Kč

Telefon NZ

1 841,03 Kč

Guthook – navigace trasy

699,99 Kč

Celkový součet166 992,28 Kč
Martin Mařík: Někde na severním ostrově, kdy mi už hrabalo a ocenil jsem každé dětské hřiště.

Vybavení tvoří poměrně velkou položku. Kdybys jel znovu, pořídil by sis teď něco jiného?

Naopak je ta suma ještě relativně nízká, protože mi pomohla firma Hannah, která mě sponzorovala a spoustu vybavení jsem měl od nich zdarma. Takže ta suma je vlastně jen doplnění věcí, které jsem si musel koupit. Neřekl bych, že bych potřeboval něco změnit ale spíš zredukovat. Prvních 25 km jsem šel se základem v batohu přes 20 kg (bez jídla a vody), pak jsem pochopil, že „důležité vybavení“ je úplně o něčem jiném a vyhodil 6 kg zbytečností. Měl jsem v batohu třeba malý počítač – šílenost.

Nepotřebné věci jsem poslal sestře, ale jsou tu i možnosti pro ty, kdo cestují sami. Balík lze nechat přímo na poště nebo v nějakém kempu. Osobně jsem to tak řešil na Severním ostrově.

[adrotate group=”7″]

Oblíbená část treku a naopak, co bys nejraději vynechal?

Top místo pro mě byl Breast Hill track, který začíná od Lake Hawea a po strmém stoupání do téměř 1300 m n. m. jsou vidět naprosto dechberoucí Novozélandské Alpy a pod nimi krásné jezero. Jeden z nejlepších výhledů na celé cestě.

Neskutečný byl také Te Whara trail v Northlandu – jednoduchý jednodenní trek s naprosto úžasnou vyhlídkou nebo celý úsek Whanganui River, který i přes špatné počasí ukázal, že Nový Zéland je prostě místo zázraků. Na kánoi se tam projíždíte mezi stříkajícími vodopády a říkáte si, že jste prostě v pohádce.

Výhled z krásného Te Whara trailu. (Northland)

Je těžké vybrat top místa, celý Te Araroa trek mi přišel úžasný. Dokonce i Stag Saddle, kde jsem byl v hrozné mlze a nebylo vidět vůbec nic nebo úžasné pohoří Richmond Ranges – je jich prostě spousta.

Pokud bych měl napsat, co bych raději vynechal, tak jsou to asi silniční části na Severním ostrově.

Jaký je tvůj recept proti samotě a trudomyslnosti?

Nemám recept na trudomyslnost, ale snažím se brát vše s nadhledem. Pokud jsem sám, tak si užívat samotu a pokud jsem s někým, tak si užívat společnost.

Myslím, že pokud jsem se na cestě něco naučil, tak je to užívat situaci, kterou zrovna prožívám a vytěžit z ní co nejvíc. Být jednoduše tam a ne jinde. Stěžovat si nebo být nespokojený můžu doma, na cestě to nikomu nepomůže, ani mně.

Je hrozná škoda Nový Zéland projít, když ho můžete jít. Navíc jsem se sebou táhl ukulele, a když mi bylo smutno, tak jsem si hrál. A to bylo super!

Vzpomínám na tohle hraní na molu ve městě Whanganui. Pak přišli 2 bezdomovci a zpívali se mnou “Somewhere over the rainbow” :)

Byly situace, kdy jsi to chtěl vzdát?

Vzdát ne. Byly chvíle, kdy jsem byl na pokraji sil. Velký test jsem prožil během úseku mezi Arrowtownem a Wanakou. Čekalo mě převýšení 10 km během 3 dnů, hory bez stromů v tom nejhorším pařáku.

Jindy jsem sešel do kempu, nohy se mi třásly vyčerpáním a nemohl jsem to vůbec ovládat. Bylo to nejdelších 10 minut mého života.

Výhodou je, že nejhorší okamžiky většinou přicházejí při stoupání a jakmile dojdete na vrchol, tak je vše odpuštěno a na bolest zapomenete. Výhled za to úsilí vždycky stojí.

Výhled z krásné hřebenovky před Motatapu trekem.

Teď když máš celý trek za sebou, prozraď nám – stálo to za to? Co ti trek dal? Šel bys celý trek, kdybys věděl, co vše tě čeká?

Rozhodně to za to stálo! Nelituji žádné propocené minuty ani jediného prasklého puchýře. Na treku jsem viděl úžasnou přírodu, poznal jsem snad ty nejhodnější lidi na světě, potkal spoustu nových přátel a zjistil snad také něco o sobě.

Nespočet nových přátel. A za to to stojí! (Mt. Sunday)

Prostě a jednoduše, některé dny byly neskutečně skvělé, pak byly dny náročné, ale ten půlrok jsem žil mnohem víc než kdykoli předtím. Doma mi život proplouval mezi prsty, tady jsem ho měl pod kontrolou a užíval si ho jako nikdy.

Pokud bych měl jít Te Araroa znovu, tak bych zvolil jen jiný způsob na Severním ostrově. Šel bych klasicky Jižní a na severu stopoval. Je tam hodně silnic a dojít k hezkým trekům trvá dlouho.

Někdy vás ty silnice pošlou za hranice psychických sil…

Co bys doporučil dalším, kteří se na trek vydají?

Pokud jsou zatím v rozhodovací fázi, tak ať do toho prostě jdou! A pokud už se chystají, tak jen snad jediné – plánujte si, co chcete, ale stejně všechno bude jinak. Naučte se měnit svá rozhodnutí téměř z minuty na minutu a užívejte si všeho, co vám Te Araroa nabídne.

[adrotate group=”7″]

A možná jen – myslete také na své bezpečí. Neriskujte na rozvodněných řekách. Sám vím, jak těžké je vzdát brodění a jít přes 40 km vzdálený most. Ale je lepší ztratit 2 dny než vlastní život. Těch mrtvých už je na cestě docela dost.

Před trekováním na Zélandu si přečtěte náš článek Bezpečnost na trecích

Jaké jsou tvé další plány?

Cestování je jako droga. Každý, kdo si užil nějakou výpravu, tak asi ví, o čem mluvím. Vrátit se ke kancelářské práci bude dost těžké a docela rád bych ještě chvíli před tímto životem utekl. V plánu mám Great Himalaya Trail (Velký Himalájský trek), který měří 1700 km, ale už je to o jiných nadmořských výškách a vede např. přes Everest Base camp.

Mám rád výzvy, takže tohle je asi ta další. Teď mě čeká nelehká příprava a hlavně sehnat finanční prostředky.

Zéland je super! (Tongariro Crossing)

Oficiální webové stránky Te Araroa Trail.

Použitá foto v článku: Archiv Martina Maříka.

Martin Mařík, bývalý markeťák, šílenec, turistický ukulelista a jednoduše vesničan, který se zamiloval do cestování. Začal s 300 km dlouhým úsekem do španělského Santiaga de Compostela (2014), pak se rozhodl ujít jeden z nejobtížnějších dálkových treků světa Te Araroa (2018) a chystá se na Velký Himalájský trail (2020?). V mezičase se snaží psát příspěvky na facebookovém profilu Mářa na cestách a blogu Martin Mařík .

Lyžařská střediska Nového Zélandu

Nemůžete vystát červencové tropické teploty, smutně koukáte na vaši lyžařskou výbavu ve skříni a Alpy vás už nebaví? Nevěšte hlavu a vyrazte se zchladit do lyžařského ráje jižní polokoule – na Nový Zéland.  Všichni ostřílení Kiwi vám potvrdí, že krajina Pána prstenů toho nabízí mnohem víc než by se na první pohled mohlo zdát. Sjíždět zasněženou sopku a přitom pozorovat oceán? Není problém, na Novém Zélandu zažijete i tyto nevšední momenty.

Patříte-li mezi ty, kteří zde pracují nebo žijí dlouhodobě, věříme, že o novozélandské zimě už víte své. Proto směle přeskočte úvodní řádky a vrhněte se na seznam jednotlivých ski areálů aktualizovaný pro sezonu 2018.

| Jižní ostrov | Severní ostrov |

 

Zima a ski areály na Novém Zélandu

Chystáte-li se na Nový Zéland během českého léta, neprohloupíte. V době, kdy se do Evropy hrnou davy turistů, Nový Zéland zeje prázdnotou. Období mezi květnem až zářím není hlavní turistickou sezonou a místo na cestovatele tak spíš narazíte na světová lyžařská esa, která se sjíždí do jedné z TOP lyžařských destinací světa.

Vydat se v létě do zimy může znít jako holé šílenství, není tomu ale tak. Díky příjemným mimosezonním cenám vás dovolená bude stát podstatně méně a když vyjde počasí, budete moci trávit dny na výšlapech i sjezdovkách.

Hlavní lyžařská sezona začíná v první polovině června a končí s příchodem října, za dobrých podmínek trvá i měsíc déle.

Novozélandský sníh se liší od toho evropského a hraje milovníkům zimních sportů do karet. Díky vyšší vlhkosti vzduchu je sníh pevnější a vydrží delší dobu nerozježděný. Narazíte tu ale také na prašan, na jaký jsme zvyklí v Evropě. Jen musíte trochu hledat. Některé oblasti jako třeba Treble Cone jsou proslulé prašanem a trasami vyznačenými mimo sjezdovky. Pokud nejste poblíž anebo holdujete extrémním sportům, máme pro vás i jiné řešení.

Heli skiing

Nemůže-li prašan za vámi, vydejte se za ním vy. Výlety helikoptérou neslouží jen k rekreačním účelům ale také k honbě za kvalitním sněhem. Říká se, že je na Novém Zélandu největší počet vrtulníků na osobu na světě. Možná i proto je rájem mezi freeridery a skiaplinisty. Tito dobrodruzi se nechají vyvést až do vrcholků hor, odkud se zpátky dostávají po vlastní ose. Rájem pro heli skiing je například Mt Cook neboli Aoraki.

heliski
Heliskiing, zdroj: heliski.co.nz

Tip CZECHKiwis: Heli skiing je pojišťovnami obvykle považovaný za rizikový sport. Zkontrolujte si, zda vaše cestovní pojištění tyto aktivity kryje. Pokud ne, nezapomeňte se na tyto aktivity připojistit.

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

Zní to až moc dobrodružně? Zůstaňme tedy nohama na zemi. A to doslova.

Rozdíly mezi ski areály

Na Zélandu narazíte na několik druhů lyžařských areálů. Kromě těch velkých „komerčních“, na které jsme zvyklí v Evropě, najdete i poněkud netradiční a na první pohled zastaralá střediska (club fields).
Někde na jejich pomezí se pohybují areály, které vlastní a udržuje jedna novozélandská rodina (family fields).

Velká „komerční“ střediska

Mezi velká střediska patří i horké tipy CZECHKiwis – na Jižním ostrově to jsou Coronet Peak, Remarkables, Mt Hutt, Cardrona a na Severním ostrově střediska v oblasti Mt Ruapehu. Tyto areály jsou plně vybavené.

Najdete zde:

  • lyžařské i snowboardové školy
  • ke vchodu se dostanete autobusem
  • vybavení si vypůjčíte v samotném areálu
  • často se můžete ubytovat i občerstvit přímo u sjezdovky
  • díky umělému zasněžování se pravidelně otevírají jako první a zavírají mezi posledními

Tip CZECHKiwis: Nabízíme rezervaci skipasů ve všech komerčních lyžařských střediscích. Klienti CZECHKiwis získávají slevu 4% na všechny skipasy!
Pro nabídku stačí vyplnit formuář na konci stránky nebo zde!

Club fields

Klubová střediska jsou pravým opakem těch komerčních. Většinou disponují pouze základním vybavením – nečekejte luxusní lanovky, kavárny a často ani půjčovny, zato zažijete netradiční „domáckou“ atmosféru.
Úroveň služeb se u jednotlivých středisek liší. U těch nejméně vybavených ale platí, že by se jim začátečníci měli vyhnout velkým obloukem. Zkušení lyžaři budou ale štěstím bez sebe.

Jižní ostrov

Jižní ostrov přímo oplývá lyžařskými areály. Nežije zde tolik lidí jako na Severním ostrově a podstatnou část ostrova tvoří hory. Díky své poloze je zde také chladnější počasí a sněhová nadílka vydrží déle.

Jednotlivé areály se ale nacházejí poměrně daleko od větších nebo turistických měst. Zkušení řidiči si mohou vypůjčit auto (před cestou si zjistěte informace o příjezdové cestě – zda potřebujete pohon na všechna 4 kola nebo řetězy), do větších středisek se ale dostanete i autobusy.

Queenstown, Wanaka a oblast Cantenbury jsou středisky lyžařského průmyslu. Hledáte-li netradiční zážitky, toto jsou místa, kam byste se měli vydat.

Queenstown

1. Coronet Peak

Lyžařská sezona: 15. 6. 2019 –říjen 2019
Otevírací doba: denně 9–16 h
Noční lyžování: středa, pátek, sobota 16–21 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 280 hektarů sjezdovek
Doprava: 25 minut autem z města Queenstown, kyvadlová doprava denně od Snow Centre
Parkování: celkem 7 parkovišť s celkovou kapacitou 1200 vozů
Další vybavení: 2 terénní parky, dětská sjezdovka, tubing, občerstvení, půjčovna vybavení, hlídání dětí, 3 dopravníky pro začátečníky

Kompletní ceník najdete na webu Coronet Peak.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Coronet Peak najdete na oficiálních webových stránkách.

2. The Remarkables

Lyžařská sezona: 8. 6. 2019 – říjen 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty
Rozloha: 385 hektarů sjezdovek
Doprava: 37 minut autem z města Queenstown, kyvadlová doprava z/do Queenstown
Parkování: celkem 3 parkoviště s celkovou kapacitou 900 vozů
Další vybavení: 3 terénní parky, občerstvení, lyžařská škola, půjčovna vybavení, 3 dopravníky pro začátečníky

Kompletní ceník najdete na webu The Remarkables.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o The Remarkables najdete na oficiálních webových stránkách.

Wanaka

3. Cardrona

Lyžařská sezona: 1. 6. 2019 – říjen 2019
Otevírací doba: 8.30–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty
Rozloha: 400 hektarů sjezdovek
Doprava: 35 minut z města Wanaka, kyvadlová doprava z/do Wanaky, Queenstown a Arrowtown
Parkování: jedno parkoviště u vstupu, několik dalších podél příjezdové cesty (autobus vás za poplatek vyveze do areálu)
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, hlídání dětí, tubing, občerstvení, ubytování, půjčovna vybavení

Kompletní ceník najdete na webu Cardrona.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Cardrona najdete na oficiálních webových stránkách.

4. Treble Cone

Lyžařská sezona: 27. 6. 2019 – říjen 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 550 hektarů sjezdovek
Doprava: 30 minut autem z města Wanaka, kyvadlová doprava z/do Wanaky (Treble Cone Express)
Parkování: parkoviště u vstupu a na konci příjezdové cesty
Další vybavení: lyžařská škola, hlídání dětí, občerstvení, půjčovna vybavení, 2 terénní parky

Kompletní ceník najdete přímo na webu Treble Cone.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Treble Cone najdete na oficiálních webových stránkách.

treble cone
Zdroj: Treble Cone Ski Area

Canterbury

5. Mt Hutt

Lyžařská sezona: 7. 6. 2019 – říjen 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 365 hektarů sjezdovek
Doprava: 35 minut autem z Methvenu, 90 minut z Christchurch, kyvadlová doprava z/do Methvenu a Christchurch
Parkování: parkoviště u vstupu a podél příjezdové cesty (autobus vás zdarma vyveze do areálu)
Další vybavení: 4 terénní parky, půjčovna vybavení, občerstvení, výhled až na Tichý oceán, lyžařská škola, hlídání dětí, 2 dopravníky pro začátečníky

Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Hutt.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Mt Hutt najdete na oficiálních webových stránkách.

6. Broken River

Lyžařská sezona: 9. 7. 2019 – začátek října
Otevírací doba: 9–16 h
Noční lyžování: podle předpovědi
Typ střediska: klubové středisko s moderním vybavením
Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 175 hektarů sjezdovek
Doprava: 90 minut autem z města Christchurch
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování, noční lyžování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Broken River.
Veškeré informace o Broken River najdete na oficiálních webových stránkách.

7. Mt Lyford

Lyžařská sezona: 22. 6. 2019  – září/říjen
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty
Rozloha: 180 hektarů sjezdovek
Doprava:, 20 minut autem z města Waiau, ranní autobus z/do Mt Lyford Lodge, víkendový autobus z/do Kaikoura
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: lyžařská škola, hlídání dětí, občerstvení, ubytování, půjčovna vybavení, tubing

Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Lyford.
Veškeré informace o Mt Lyford najdete na oficiálních webových stránkách.

8. Mt Cheeseman

Lyžařská sezona: 6. 7. 2019 – září/říjen
Otevírací doba: 9–16.30 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé
Doprava: 90 minut autem z města Christchurch
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Cheeseman.
Veškeré informace o Mt Cheeseman najdete na oficiálních webových stránkách.

9. Mt Dobson

Lyžařská sezona: 5. 7. 2019 – začátek října
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: family field
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 400+ hektarů sjezdovek
Doprava: 30 minut z města Geraldine
Parkování: parkoviště u vstupu (220 míst)
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení

Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Dobson.
Veškeré informace o Mt Dobson najdete na oficiálních webových stránkách.

10. Ohau Snow Fields

Lyžařská sezona: 25. 6. 2019 – září/říjen
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: rodinné
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 725 hektarů sjezdovek
Doprava: 4 hodiny autem z města Christchurch
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení, ubytování, 2 terénní parky

Kompletní ceník najdete přímo na webu Ohau Snow Fields.
Veškeré informace o Ohau Snow Fields najdete na oficiálních webových stránkách.

11. Roundhill

Lyžařská sezona: 29. 6. 2019 – září
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 550 hektarů sjezdovek
Doprava: 35 minut autem z města Tekapo, 3 hodiny z Christchurch, kyvadlová doprava z/do Tekapo
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: lyžařská škola, terénní park, občerstvení, půjčovna vybavení, ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Roundhill.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Roundhill najdete na oficiálních webových stránkách.

roundhill
Zdroj: Roundhill Ski Area Tekapo

12. Porters

Lyžařská sezona: 21. 6. 2019– začátek října 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty
Rozloha: 230 hektarů sjezdovek
Doprava: asi 1 hodinu z města Christchurch, kyvadlová doprava z/do Christchurch
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: občerstvení, půjčovna vybavení, lyžařská a snowboardová škola, ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Porters.
Veškeré informace o Porters najdete na oficiálních webových stránkách.

13. Craigieburn

Lyžařská sezona: 2. 7. 2019 – říjen 2019
Otevírací doba: 10–16 h, 9–16 h (víkendy)
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: pokročilé, experty
Rozloha: 400+ hektarů sjezdovek
Doprava: 1,5 hodiny z města Christchurch
Další vybavení: lyžařská škola (pro odvážné), ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Craigieburn.
Veškeré informace o Craigieburn najdete na oficiálních webových stránkách.

14. Mt Olympus

Lyžařská sezona: 7. 7. 2019 –říjen 2019
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 60 hektarů sjezdovek
Doprava: 45 minut autem z města Christchurch
Další vybavení: ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Olympus.
Veškeré informace o Mt Olympus najdete na oficiálních webových stránkách.

15. Fox Peak

Lyžařská sezona: červenec – říjen (víkendy)
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty
Rozloha: 50 hektarů sjezdovek
Doprava: 1 hodinu autem z města Fairlie
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: ubytování (asi 4 km od sjezdovky), stánek s občerstvením

Kompletní
ceník najdete přímo na webu Fox Peak.
Veškeré informace o Fox Peak najdete na oficiálních webových stránkách.

Nelson Lakes

16. Rainbow Ski Area

Lyžařská sezona: 28. 6. 2019 – polovina října 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 350 hektarů sjezdovek
Doprava: 2 hodiny autem z města St Arnaud, 4 hodiny od Nelson
Parkování: parkoviště u vstupu i pod příjezdovou cestou (kyvadlová doprava z parkoviště ke vchodu)
Další vybavení: lyžařská i snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení, opravna

Kompletní ceník najdete přímo na webu Rainbow Ski Area.
Veškeré informace o Rainbow Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.

Hanmer Springs

17. Hanmer Springs Ski Area

Lyžařská sezona: červenec 2019 – polovina září 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 52 hektarů sjezdovek
Doprava: 2,5 hodiny autem z města Christchurch, kyvadlová doprava z/do Hanmer Springs
Parkování: parkoviště u vstupu
Další vybavení: terénní park, lyžařská i snowboardová škola, ubytování, občerstvení, půjčovna vybavení

Kompletní ceník najdete přímo na webu Hanmer Springs Ski Area.
Veškeré informace o Hanmer Springs Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.

Hanmer springs
Foto: Hanmer Springs Ski area

Arthurs Pass

18. Temple Basin

Lyžařská sezona: 19. 7. 2019 – září
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 320 hektarů sjezdovek
Doprava: 2 hodiny autem z města Christchurch
Parkování: parkoviště na úpatí hory – pěšky ke sjezdovkám přes Arthur’s Pass National Park 40–60 minut
Další vybavení: občerstvení, ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Temple Basin.
Veškeré informace o Temple Basin najdete na oficiálních webových stránkách.

Severní ostrov

Na Severním ostrově je tepleji a navíc zde nenajdete tolik hor jako na jižní polovičce Nového Zélandu. O to zajímavější podmínky tu ale na milovníky svahů čekají. Místo hor tu budete sjíždět zasněžené dřímající vulkány.

1. Manganui Ski Area

Lyžařská sezona: začátek června 2019 – začátek října 2019
Otevírací doba: 9.30–16.00 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 59 hektarů sjezdovek
Doprava: 45 minut autem z města New Plymouth
Parkování: parkoviště na úpatí hory – pěšky ke sjezdovkám 20–30 minut
Další vybavení: terénní park, ubytování, občerstvení

Kompletní ceník najdete přímo na webu Manganui Ski Area.
Veškeré informace o Manganui Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.

Mt Ruapehu

2. Whakapapa

Lyžařská sezona: 22. 6. 2019 – 28. 10. 2019 (1. 6. 2019 – otevření nižšího úseku)
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 550 hektarů sjezdovek
Doprava: 90 minut autem z města Taupo
Parkování: několik parkovišť s celkovou kapacitou 1600 vozů
Další vybavení: lyžařská škola, prostor pro začátečníky (Happy Valley), terénní park, občerstvení, servis lyží a snowboardu, 2 půjčovny vybavení, v rámci Mt. Ruapehu lze na jeden skipas lyžovat i v areálu Turoa

Kompletní ceník najdete přímo na webu Whakapapa.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Whakapapa najdete na oficiálních webových stránkách.

3. Turoa

Lyžařská sezona: 29. 6. 2019 – 28. 10. 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: komerční
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 500 hektarů sjezdovek
Doprava: 30 minut autem z města Ohakune
Parkování: několik parkovišť s celkovou kapacitou 1600 vozů
Další vybavení: lyžařská škola, terénní park, občerstvení, hlídání dětí, servis lyží a snowboardu, půjčovna vybavení, v rámci Mt. Ruapehu lze na jeden skipas lyžovat i v areálu Whakapapa

Kompletní ceník najdete přímo na webu Turoa.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde.
Veškeré informace o Turoa najdete na oficiálních webových stránkách.

4. Tukino

Lyžařská sezona: červenec 2019  – září 2019
Otevírací doba: 9–16 h
Typ střediska: klubové
Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé
Rozloha: 170 hektarů sjezdovek
Doprava: 2 hodiny autem z města Taupo
Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování

Kompletní ceník najdete přímo na webu Tukino.
Veškeré informace o Tukino najdete na oficiálních webových stránkách.

Tipy na závěr

Na závěr uvádíme odkazy, které vám přijdou vhod během plánování.

  • Booking.com a Airbnb.com – ubytování v blízkosti areálů
  • Metservice – aktuální předpověď počasí
  • Snow – aktuální kvalita sněhu
  • AA – aktuální situace na silnicích
  • Snowpool – car sharing pro ty, co míří na sjezdovky
  • Pronájem auta – v zimních měsících je pronájem vozů a zejména campervanů mnohem levnější. Doporučujeme vypůjčit i sněhové řetězy a topení, pokud již v campervanu není. Pro aktuální nabídku na půjčení vozu, stačí vyplnit formulář zde.
  • Pojištění – před provozováním zimních sportů se ujistěte, že vaše pojistka tyto aktivity kryje.

Ne nadarmo se říká, že Nový Zéland je lyžařským centrem jižní polokoule. Chcete-li zažít jiné podmínky, výhledy jako z pohlednic a panenskou přírodu, zašlete nám poptávku na letenky. Zélandské zimní měsíce nejsou hlavní turistickou sezonou, zemi tak budete moci poznat zase trochu jinak.

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

Pokud už na Zélandu jste, milujete hory a lyžování – právě teď se otevírají pracovní pozice spojené s prací na sjezdovkách. Stačí si vybrat a zkusit své štěstí. Nebo jen využijte časové svobody, kterou máte a zakupte si dlouhodobou permanentku, díky které výrazně ušetříte oproti jednotlivým vstupům.

Co je na Zélandu jinak?

Často dostáváme otázku, co nás na Zélandu při příletu nejvíce překvapilo a v čem je to tady jiné než v ČR. Protože jsme časem na spoustu věcí zapomněli a začali je brát jako normální, udělali jsme průzkum mezi nově příchozími krajany a sepsali přehled 44 věcí, které tu fungují jinak.

Nakupování, kavárny a restaurace

1. Naučíte se nekupovat zbytečnosti

Po příletu na Zéland vám může spousta věcí a potravin přijít docela drahé –  je docela šok platit 3 dolary za papriku nebo okurku. Také platí, že ceny ovoce a zeleniny odpovídají sezoně, takže v zimě uvidíte ceny jako 20 dolarů za kilo cuket apod. Naučíte se tu šetřit a nekupovat zbytečnosti.

2. Obchody a kavárny zavírají brzy

Když opomeneme supermarkety s potravinami, otevírací doba většiny ostatních menších obchodů typu obuv, lékárna atd. je přes všední dny jen do 17h a některé zavírají v neděli.  Pracovní doba je prodloužena většinou ve čtvrtky.

Kavárny dokonce zavírají mezi 15 – 16h, takže dát si dobrou kávu odpoledne je skoro nemožné!

Více o nakupování na Zélandu si můžete přečíst v článku Nakupování potravin

3. Vozíky bez vkládání peněz

Nákupní vozíky jsou k dispozici volně, bez nutnosti vkládání peněz. Prostě vezmete vozík a jdete nakupovat, žádné škemrání u pokladny, jestli by vám nerozměnili.

4. V supermarketech balí zboží do tašek

Prodavačky vám zboží při placení rovnou naskládají do tašek a popovídají si s vámi, jak se máte a jaké máte plány pro zbytek dne. Takže už žádný stres z toho, že nerovnáte zboží z pásu dostatečně rychle do tašek či vozíku a že  prodavačka už hází zboží dalšího zákazníka na to vaše. Výše uvedené neplatí v řetězci Pack & Save (odtud jeho  název – sám si to dej do tašky a ušetři). Jednorázové plastové tašky jsou na Zélandu už zakázané, proto tašky na nákup mějte s sebou (případně jdou samozřejmě koupit na místě).

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

5. Slané máslo ve velkém balení

Máslo je v baleních po 500g a pokud nekoupíte speciální nesolenou verzi, po které musíte v regálu pátrat, tak 90% všech prodávaných másel je slaných. Když už jsme u těch větších balení, navštivte oddělení sladkostí, ať vidíte, jaká je klasická velikost novozélanské čokolády Whittakers nebo Cadbury (pod 200g nehledejte :).

6. Hotovost netřeba

Nepotřebujete hotovost – všude se platí kartou, i když jde o nákup za dolar. Výjimkou můžou být honesty boxy (tj stánky s ovocem a zeleninou u silnic), stánky na farmářských trzích a DOC kempy. Jinak se ale s platebním terminálem poměrně často vybírá i na ulici na charitu.

Více o platbě kartou si můžete přečíst v článku Placení kartou a výběr hotovosti.

free fruit for kids7. Ovoce pro děti zdarma

Minimálně v obchodech Countdown je u vstupu košík s ovocem zdarma. Rodiče ho mohou dát dětem, aby se při nákupu zabavily.

8. Technologické novinky rychleji než v ČR

Lidská práce je na Zélandu drahá, takže když se dá nahradit technologií, rády toho místní firmy využijí. Samoobslužné poklady jsou zde samozřejmostí. Pack and Save v některých městech navíc využívá systém, kdy se zákazník zaregistruje a dostane členskou kartu. Jejím prostřednictvím si vyzvedne u vstupu ruční čtečku čárových kódů s displejem a během nákupu skenuje zboží sám!

9. Honesty boxy aneb, věříme, že zaplatíš za to, co si vezmeš

Jedete si takhle vesnicí a vidíte vystavenou zeleninu, mléko, vajíčka, med nebo třeba i víno, ale nikde nikdo, jen cenovky. Vezmete si, co chcete koupit a peníze hodíte do pokladničky. Někde mají dokonce i samoobslužný platební terminál na karty.

10. Nemáte šediny či pleš? Bez pasu alkohol nekoupíte

Na jednu stranu by člověk řekl paráda, na Zélandu se může řídit i po malém pivu nebo deci vína.

Na druhou stranu, nákup alkoholu je někdy za trest. V supermarketu koupíte jen pivo nebo víno, pro ostatní alkohol musíte do specializované, licencované prodejny a připravte si dost peněz.

Navíc na Zélandu platí zákon, že pokud vypadáte na méně než 25 let, musíte se prokázat průkazem totožnosti, abyste dokázali, že je vám více než 18 let. U cizinců, kteří nemají místní řidičák, uznávají pouze pas nebo kartu 18+, kterou je možné pořídit za 35 dolarů. Prokázat se musí celá skupina, která nakupuje a věřte, že pokud nemáte šediny, vrásky hluboké jak dezén nových pneumatik nebo plešku, ten pas po vás budou chtít skoro vždy.

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

11. V barech a kavárnách se platí při objednání, v restauracích při odchodu

V 99% případů se v restauracích platí až při odchodu u pokladny, na konci večeře tedy nečekejte na účet a zaplaťte u východu. V kavárnách a barech se většinou objednává a rovnou platí přímo na baru.

12. Zélanďané se nechtěli opičit po Italech, takže vymysleli flat white a jsou závislí na kávě

Novozélanďané jsou opravdu velcí milovníci kávy a vymysleli druh flat white, který většina z nich pije každé ráno.  Flat white mělo původně vzniknout jako nepovedené kapučíno. O vynález tohoto nápoje se zélanďané přou (stejně jako o spoustu dalších věcí) s Australany. Novozélandská káva je opravdu výborná a závislost vzniká velmi rychle.

flat white

Na silnici

13. Jezdí se vlevo

Že se na Zélandu jezdí vlevo, asi víte. Brzy si na to za volantem zvyknete. Horší je to s přecházením ulice. Není jednoduché si uvědomit, že auta jezdí z druhé strany, než jste zvyklí. Navíc, na chodnících se také chodí vlevo, pokud někomu uhýbáte, taktéž doleva. Podle toho se dobře pozná turista.

14. Pumpa není na každém rohu

Hlídejte si, že máte dostatek pohonných hmot, v odlehlých oblastech benzínky nenajdete a leckdy je mezi nimi víc než 100 km vzdálenost, kterou byste pěšky jít nechtěli.

Jak ušetřit na Zélandu na benzínu si přečtěte v našem dalším příspěvku.

15. Cesta vám zabere více, než si myslíte

Cesty jsou často úzké a velmi klikaté, takže dostat se z bodu A do místa B zabere víc času, než plánujete. Na místních silnicích je povoleno jezdit maximálně rychlostí 100 km za hodinu (pár úseků už testují na 110 km/h) a „dálnice“ procházejí vesnicemi. Počítejte také s tím, že vás může zdržet přecházející stádo krav nebo přesouvání tisíců ovcí z pastviny na pastvinu po silnici. To se nedá popsat, to se musí zažít. Ono je to ale jedno, protože nejlepší je nespěchat a cestu si užít.

16. Štěrková cesta je také silnice

Nebuďte zaskočení, když se asfaltová silnice najednou změní na šotolinovou cestu. Budete na to upozorněni značkou „Gravel Road“. Dodnes vzpomínáme na vyděšený výraz kamarádů z Čech, kteří za námi přijeli na návštěvu. Když jsme odbočili z hlavní silnice na prašnou gravel road a jeli po ní 20 kilometrů, takže naše auto i jejich auto z půjčovny změnily barvu.

Bydlení

17. Bydlení bez topení a izolace

To už se dostáváme k méně přijemné části života na Zélandu. Domy jsou tu dřevěné, bez izolace, takže fouká i přes zeď. Topení tu nečekejte, pokud nebudete bydlet v moderním novém domě. Když se poštěstí, najdete dům s krbem, v každém případě nepočítejte s vyhřátým suchým domovem, na který jste zvyklí z Čech. Kiwíci jsou zvyklí vrstvit, tak i nám občas přes zimu nezbývá, než snídat v čepici.

Pamatujete takovou tu gumovou lahev na horkou vodu? Tak to na Zélandu pravděpodobně využijete. Luxusnější variantou je elektrická dečka, kterou zapnete před spaním a vyhřejete postel.

Chata v novozélandské přírodě

18. Elektrická zásuvka se zapínačem

Mnohokrát se budete divit, proč ty spotřebiče nefungují a notebook se vybijí i když jsou v zásuvce. Teprve potom si uvědomíte, že jste zásuvku nezapnuli. Každá správná novozélandská zásuvka má totiž svůj vypínač.

Jako by nestačilo, že budete potřebovat redukci do zásuvky na evropské spotřebiče.

19. Kohoutky zvlášť jako v Angliikohoutky zvlášť

Nový Zéland je britská kolonie a bohužel kolonizátoři si s sebou na Zéland dovezli i oddělené kohoutky na teplou a studenou vodu. Neříkáme, že jsou všude, ale určitě se s nimi setkáte častěji, než byste chtěli.

20. Zamyká se obráceně

Kromě opačného řízení a chození vlevo se často i odemyká / zamyká obráceně. Není to pravidlem, takže s tímhle budete zápasit asi po celou dobu pobytu. My s tím zápasíme dodnes.

Jazyk

21. Kiwi angličtina – kapitola sama o sobě

To, že novozélanďani mluví jinak, než jste byli doposud zvyklí, poznáte hned na letišti až se vás budou ptát, jestli si vezete „tint“. Tím myslí tent neboli stan. Kiwíci často při výslovnosti mění „e“ za „i“ a to je teprve začátek. Mají svůj slang a spoustu výrazů, které ale časem pochytíte (jandals, dairy, bach house). Na začátek si vystačíte se „sweet as“ a „no worries, mate“.

22. Maori lidé a jazyk

Maoři jsou původní obyvatelé Nového Zélandu a s jejich kulturou se tu určitě seznámíte. Maori je zde spolu s angličtinou oficiálním úředním jazykem a pochází z něj názvy řady míst jako Pukekohe, Paraparaumu, Whakapapa, Tukituki. Jen pro informaci, Aotearoa znamená v maorštině “Země douhého bílého mraku” neboli Nový Zéland (to abyste se nedivili, kde že to místo je, až to uvidíte napsané např. na pohledu). Maorsky kromě minima Maorů se ale aktivně nemluví, pokud chcete slyšet Maorštinu, můžete naladit Maori TV.

Počasí a rozmary přírody

23. Léto v zimě

Na Novém Zélandu se střídají 4 roční období, ale jsou tu přesně obráceně, než v ČR. Takže když je v Čechách léto, na Zélandu je zima. Slovo zima podtrháváme. Řada lidí si totiž zcela omylem myslí, že na Zélandu je celoročně teplo. Pravdou ale je, že mikinu využijete celoročně a do oceánu v 90% případů budete potřebovat neopren.

Navíc, obrácené roční období se nově příchozím Evropanům dobře plete, takže když budete říkat „na Zéland jsem přijel v létě“, ale myslet tím červenec, tak vás místní nepochopí, protože červenec je přece v novozélandské zimě.

Až uvidíte v prosinci na výlohách a v novinách nápisy Summer, budete nechápavě kroutit hlavou. A co teprve Vánoce v létě, na to si člověk asi nikdy nezvykne!

24. Proměnlivé počasí

Na Zélandu se počasí mění rychleji než nálada, takže se stane, že 3x za den zmoknete, profouknete a spálíte se od sluníčka zároveň. Přeci jen je počasí ovlivňováno oceánem, který je všude okolo. Rychle si na vrtkavé změny počasí zvyknete. Platí jedno pravidlo – pokud je ošklivo tam, kde zrovna jste, stačí popojet o pár km jinam a olá, sluníčko, pohodička.

25. Spálení od sluníčka

Tady pozor, tři vykřičníky!!! Nad Zélandem a Austrálií je ozonová díra a sluníčko tu neskutečně pálí a to i když je schované za mrakem. Myslete na to a mažte se opalovacím krémem s UVF 50. Neúprosná statistika o rakovině kůže na Zélandu hovoří za vše.

26. Zemětřesení

Na Zélandu je ročně asi 15 tisíc zemětřesení, většina je naštěstí dost hluboko pod zemí na to, aby byla cítit. Stále ale kolem 150-200 zemětřesení lze cítit, některé více než ostatní. Kiwíci to berou jako „normální“ součást života, je minimálně dobré vědět pravidlo „drop, cover, hold“ (zalehnout, něčím se přikrýt a držet se).

katedrála v Christchurch po zemětřesení

27. Krása vesmírná

Uvidíte tu hvězdnou oblohu, jakou jinde vidět nemůžete. Zejména na Jižním ostrově v oblasti Mackenzie (jezero Tekapo, Mt. Cook) vám pohled na noční oblohu s tisíci hvězd vezme dech. Oblast Mackenzie je totiž, díky minimálnímu světelnému znečištění, vyhlášená jako jedna z nejlepších k pozorování hvězd na světě.

Fauna a flora

28. Farmářská zvířata

Nejviditelnějšími obyvateli zelených pastvin jsou ovce a krávy. Ovcí tu žije cca 29,5 milionu a krav celkem 9,9 milionu, přičemž 6,4 milionu je chováno na mléko a zbylých 3,5 milionu na steaky. Nejpočetnějším zvířetem na Zélandu je ale possum (příbuzný vačici).

Nový Zéland je domovem 29,5 milionu ovcí.

29. Zvířata v divoké přírodě

Na Zélandu si budete připadat jako v dobrodružném dokumentu. Máte totiž možnost potkat ve volné přírodě tuleně, tučňáky, lvouny, delfíny, kosatky nebo velryby. Vyskytují se tu ohrožené druhy zvířat jako např. nejmenší či nejvzácnější tučňák na světě nebo neohroženější druh delfína.

NZ Fur seal

30. Ptactvo

Na Zélandu se z vás chtě nechtě stane tak trochu ornitolog. Potkáte tu mnoho endemických ptáků a zvuky, které v přírodě uslyšíte, jsou neskutečné. Určitě potkáte Pukeko nebo horského papouška Kea. Na ohroženého ptáka Kiwi tu narazíte jen velmi stěží a budete mít velké štěstí, pokud jej vůbec v lese v noci uslyšíte.

Papoušek Kea

31. Žádní hadi, šťíři, jen netopýři a sandflies

Na Zélandu nejsou hadi, extra jedovatí pavouci ani žádná podobná havěť jako v Austrálii. Ani klíšťata tu (až na vyjímky u pastvin s dobytkem) nepotkáte. Procházky v trávě naboso a pikniky jsou tak naprosto bez starostí.

Aby z toho Zéland nevyšel tak růžově, je tu velmi nepříjemný hmyz nazývaný sandflies. Jsou to mrňavé mušky, které se vyskytují zejména na Jižním ostrově. Štípnutí od nich nejsou tolik cítit, ale svědí 10x víc než od komára a navíc cca 5 dní! Lze se před nimi chránit rychlejší chůzí, protože sandflies letí max 3 km/h. Další ochranou je oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a repelentem s dostatečným množstvím účinné látky DEET.

32. Flora

Z toho, co tu všechno roste, budete nejednou paf. Kromě pomerančovníků, citrusovníků, makadamia stromů, avokád tu natrefíte na spoustu druhů palem a dalších rostlin, o kterých nebudete mít tušení, co je to zač. Často si při průchodu lesem budete připadat jak v druhohorách a jen čekat, odkud se vynoří nějaký ten dinosaur. Hlavně obří stromy kauri vás dostanou.

Milford Track

Životní styl

33. Veřejné grily

Na plážích a v parcích najdete volně přístupné grily. Většinou jsou na plyn, stačí tak zmáčknout knoflík a za chvíli můžete grilovat. Výjimečně fungují na 2 NZD minci. Jedno pravidlo ale platí vždy – každý si jej po sobě uklidí, myslete na to.

34. Lidé se zdraví

Zélanďané, kteří se sami nazývají Kiwi, jsou neuvěřitelně přátelští, neformální a rádi si povídají.

Ať už jdete parkem, po pláži nebo na treku, lidé se tu navzájem zdraví přátelským Hi nebo How are you doing. Mnohdy je to jen začátek delší konverzace. Není neobvyklé, že potkáte na ulici úplně neznámého člověka, se kterým si popovídáte o počasí, cestování, odkud jste atd. Po zkušenostech z ČR jste z celého hovoru nesví a čekáte, kdy ten člověk natáhne ruku a bude po vás chtít pětikorunu nebo pár centů. Ale ono nic. Chtěl si jen popovídat.

35. Úředníci se úsmívají

Návštěva úřadu, banky či pošty není noční můrou, naopak! Úředníci jsou vstřícní a usmívají se. Zeptají se, jak se máte a rádi proberou včerejší rugby. A to jak osobně, tak i při volání na zákaznickou linku finančního úřady, pojišťovny atd. Něco se nezdařilo a prošvihli jste termín zaplacení atd? Jsme přeci lidi, dostanete termín náhradní. Všichni si vyjdou vstříc, proč si taky vzájemně kazit den, že?

36. (Nejen) děti chodí naboso

Naboso to chodí děti a občas i dospělí – všude, od supermarketu po nemocnici – a to nejen během letních měsíců. Boty prostě nejsou potřeba. Chudáci místní ševci.

37. Školní autobusy a škola na dálku

Všude po Zélandu jezdí školní autobusy, které sbírají po cestě děti ve školních uniformách ze zastávek, ale ve vzdálenějších místech i přímo od vrat farem. Pro ty děti, které žijí na menších ostrovech nebo odlehlých místech (tzv. rural), existuje systém domácího vzdělávání. To se pak jen jednou za pár měsíců dítě dostaví ke srovnávacím zkouškám.

38. Špinavé boty se zouvají

V menších městech a vesnicích můžete někdy vidět u vstupu na benzínce, do kavárny a obchodů nápis – please take off your dirty shoes, což je pokyn k tomu sundat gumáky nebo pohorky od bahna a do obchodu jít jak jinak, než naboso.

39. Rugby

Rugby je sport číslo jedna, všichni Kiwíci jsou na svůj slavný národní tým právem hrdí a je to téma, se kterým se chytnete všude. Během pobytu na Zélandu se All Blacks stanou něco jako členy vaší rodiny.

Často potkáte Novozélanďany v černém oblečení s nápisy All Blacks nebo New Zealand. Černá je národní barva. Mimochodem, pestré barvy se tu obecně moc nenosí. No a o místní módě radši zcela pomlčíme.

40. Týdenní nájemné a týdenní výplata

Ceny nájemného se uvádí v týdnech, což vás může zaskočit, ale na druhou stranu, často dostanete i týdenní výplatu.

41. Pítka na ulici

Jdete si ve městě zaběhat nebo na procházku do parku nebo na pláž a máte žízeň? Žádný problém, na většině míst najdete fontány s pitnou vodou volně k dispozici.

42. Voda v restauracích a kavárnách zdarma

Na Zélandu se nemusíte ptát “Máte kohoutkovou?”. V restauracích a kavárnách je voda k dispozici zdarma, v kavárnách samoobslužně.

43. Reklamy na pohřeb

Možná se vám to bude zdát na začátku morbidní, když uvidíte billboard nebo uslyšíte v rádiu reklamu na zařízení vlastního pohřbu, ale je to tak. Na Zélandu toto téma není tabu a existují agentury a webové stránky, kde si na pár kliknutí člověk zařídí a dopředu zaplatí pohřeb.

44. Všude je to daleko

Jakmile dorazíte na Zéland, nejbližší zemí je Austrálie nebo Pacifické ostrovy a sice minimálně 3h letu. Po návštěvě Zélandu přehodnotíte význam slova “to je daleko”.

Až si budete chtít dát od Zélandu pauzu, nejvýhodnější letenky najdete na tomto odkazu.

Zaregistruj se k odběru aktualit a tipů od CZECHKiwis!
Jméno*
Zajímá mě*
Souhlas se zpracováním osobních údajů:*

Maorské legendy – Matariki: Maorský nový rok

Sedm jasně zářících hvězd na noční obloze je lidem známo po celém světě už od nepaměti. V Česku je toto hvězdné seskupení známo jako Plejády či Kuřátka. Pro obyvatele starého Řecka to byly dcery titána Atlase a mořské nymfy Pleione. Domorodci v Austrálii přirovnávají seskupení hvězd k sedmi sestrám, a třeba v Japonsku se toto hvězdné seskupení nazývá Subaru, což v překladu znamená “shromážděný pospolu”.

Na Novém Zélandu se skupina hvězd nazývá Matariki a jejich objevení na noční obloze značí příchod maorského nového roku, který letos připadá na 25. června. Následující legenda pojednává o rozdělení Země a nebe, o zlobě boha větru, jehož hněv dal za vzniku souhvězdí zvanému Matariki a také vám přiblíží maorské principy respektu k rodině, starším a k přírodě.

Mléčná dráha u jezera Tekapo
Hvězdná obloha u jezera Tekapo je fotografy právem považována za nejkrásnější noční oblohu pro focení z celého Nového Zélandu.

Bůh lesa Tanemahuta rozhodl o osudu rodičů

V dávných dobách, kdy ještě nebyl den a noc, či slunce a měsíc, ležel bůh oblohy Rangi v těsném objetí své ženy Papa, bohyně Země. Objetí bylo tak těsné, že jejich děti žijící mezi nimi neměly možnost spatřit světlo světa a byly odkázány na život v naprosté tmě. To se jim nelíbilo a začaly přemýšlet, jak se dostat na svobodu. Možností bylo hned několik, ale jak už to bývá v legendách o božstvu, ani jedna z nich nebyla moc humánní.

Máme zabít otce i matku? Či snad jenom jednoho z nich? Diskutovali mezi sebou sourozenci. Tanemahuta, bůh lesa a nejsilnější ze sourozenců rozhodně prohlásil, že se nikdo zabíjet nebude. Jsou to přece naši rodiče! Musíme je od sebe oddělit, a pak se usadíme v blízkosti naší matky Země. A tak se také stalo. Tanemahuta se zhluboka nadechl, rukama se zapřel o Zemi a nohama začal vší silou odstrkávat otce.

Strašlivý zvuk se linul z úst jeho matky Papa, když se vzdalovala z náruče svého milovaného manžela. Tanemahuta však nepovolil a zanedlouho se téměř všichni sourozenci radovali z nového života a z krásy jejich matky Země.

Hněv boha větru

Všichni, až na jednoho z bratrů, boha větru Tawhirimatea. Toho kruté rozdělení rodičů rozzuřilo natolik, že si ve zlosti vytrhal oči a hodil je do nebe ke svému otci. Oči Tawhirimatea utvořily mnoho hvězdných seskupení a jedním z nich se stalo i souhvězdí nazývané na Novém Zélandu souhvězdí Matariki. V Maorských legendách představují hvězdy matku Matariki a jejich šest dcer.

Každý rok se společně vydávají na cestu, aby navštívily jejich prababičku, matku Zemi Papa. Během návštěv pomáhají dcery s přípravami na nadcházející rok, využívajíce každá svého nadání. Od prababičky se učí zvykům, které si pak předávají mezi s sebou. Legenda působí jako alegorie na tradici respektu ke starším členům rodiny, jenž je pro členy maorské kultury velice důležitá.

Novozélandký les
Novozélandký les je obvykle jenom težko prostupný a většinou připomíná spíše džunli, než klasický český les. Foto Lukáš Gallo

Šest dcer Matariki

Nejstarší ze sester, Tapu-a nuku zaměřuje svůj čas strávený s prababičkou na rostliny. Učí se, jak neopomenout nic zásadního v péči o rostlinstvo, aby tak zajistila, že nastávající rok bude hojný na obživu. Díky ní si připomínáme, že každý má své místo a poslání v rodině a na zemi.

Její sestra, Tupu-a-rangi miluje zpěv. Tak nádherný hlas okamžitě osvěží jakoukoliv bytost žijící na zemi. Připomíná nám tím, jak je důležité sdílet naše nadání s ostatními.

Waipunarangi doprovází během své návštěvy prababičku k oceánu a řekám. Její přínos spočívá v pomáhání bohu moře s přípravami na to, aby byl schopný v následujícím roce uživit ty, kdo oceán respektují a spoléhají na jeho hojnost. Matka země Papa jí naoplátku poučuje, jak se voda padající z nebes shromažďuje v řekách a jezerech a dostává se k lidem, zvířatům a rostlinám. Díky ní si připomínáme, že veškerá láska a dobročinnost, kterou dáme druhým, se vrátí zpátky k nám ve chvíli, kdy je jí nejvíce třeba.

Dvojčata Waiti a Waita nám mají připomenout, jak důležité je pracovat v týmu s ostatníma. I přesto, že jedinec zrovna nevyniká silou či velikostí, stále dovede vykonat ohromné věci ve spolupráci s ostatními. Určitě jste už někdy viděli skupinu malých mravenců, jak si společně nesou mnohonásobně větší náklad. Dvojčata nám pomáhají si uvědomit, jak důležité je v životě podporovat ostatní a spolupracovat s nimi.

Poslední ze sester nese jméno Ururangi. Je to nejmladší ze sourozenců a vždy chce být u své prababičky jako první. Poté se uvelebí v její náruči a poslouchá babiččiny úžasné povídky. Její nadšení pomáhá dostat prababičku do spokojeného rozpoložení a nám připomene, že s úsměvem a chutí do života lze dosáhnout čehokoliv.

Tip: Fascinují vás maorské příběhy a legendy? Přečtete si také tu o Maui’s Fish: Jak získal Severní ostrov své jméno

Akční letenky Korean Air

Jak probíhají oslavy Matariki

Hvězdné seskupení Matariki se na jihovýchodní polokouli objevuje každoročně na přelomu května a června, což je na Novém Zálandu počátek zimního období. Hvězdy se vždy na obloze objeví brzy ráno, těsně před východem slunce a jejich příchod značí příchod maorského nového roku.

Pro vyznavače maorské kultury je to čas, kdy se rodina má sejít a zavzpomínat na předešlý rok. Členové početné rodiny si v tomto období připomínají důležitost každého člena a jeho speciální místo a poslání v rodině. Veliký důraz kladou na respekt ke znalostem prarodičů, k jejich úctě a k vědomí, že jejich rady pomáhají mladým členům rodiny utvářet svět k lepším zítřkům.

Je to také období, kdy se připravuje tradiční maorská pochoutka, pečená na horkých kamenech ve vykopané jámě v zemi, zvaná Hangi. Jedná se o maso, většinou kuřecí nebo vepřové, které se ve vykopané jámě položí na listy z řeřichy a z jiných novozélandských rostlin, což v tomto procesu pečení slouží jako taková přírodní mísa. Další vrstvu tvoří zelenina. Většinou je to kombinace sladkých a klasických brambor, dýně a mrkve. Na závěr se přidá nádivka, vyrobená z chleba, cibule a másla. Celé se to pak peče několik hodin v závislosti na kvalitě dřeva a masa. Zde určitě platí pravidlo, čím déle, tím lépe. Výsledkem je slavná novozélandská hangi, chutí připomínající kombinaci vařeného a vyuzeného masa se zeleninou.

Tip: Pokud se vám sbíhají chuťové pohárky, polechtejte ještě více v článku Oslaďte si pobyt na Novém Zélandu: průvodce kiwi sladkostmi.

Maorskou legendu vám představila Kristýna Malíková. Po studiích na VŠ se rozhodla vyrazit na rok do světa a je tomu už 8 let, kdy poprvé nastoupila do letadla. Žije i pracuje na Novém Zélandu a jejím novým cílem je být nezávislá na místě a času, vydělávat si on-line prací a cestovat. Sledovat ji a inspirovat se můžete na Instagramu kikiinaaa.
 

Oslaďte si pobyt na Novém Zélandu: průvodce kiwi sladkostmi

Máte rádi zákusky, dortíky a sladkosti v jakékoli podobě? Potom pro vás bude Nový Zéland rájem na zemi. Zapomeňte na kynuté buchty a koláče od babičky a připravte si chuťové buňky na úžasné kiwi zákusky, které se velmi liší od těch našich. Co na Zélandu ušetří za mouku a kvasnice, to utratí za cukr, máslo a čokoládu. Hubnutí proto raději odložte „na doma“.

Sladkosti, které nelze v obchodě minout

Jedny z vašich prvních kroků po příletu na Zéland jistě povedou do jednoho z mnoha supermarketů. Jaké sladkosti byste rozhodně měli ochutnat?

Akční letenky Korean Air

Čokoláda Whittakers

Ujíždíte-li na čokoládě, rozhodně vám nesmí uniknout značka této novozélandské pochoutky s různými příchutěmi. Jednou z nejoblíbenějších je 250g čokoláda plněná burákovým máslem, nebo kokosem. Nelze opomenout ani 100g balení, které vyniká nejen zajímavými příchutěmi, ale i stylovými obaly. Vhodné jako malá pozornost z Nového Zélandu. V neposlední řadě je vcelku nutností ochutnat Peanut Slab – čokoládičku, kterou se firma koncem 19. století proslavila.

Tato čokoláda se dostala i na náš redakční seznam tipů v článku 9 + 1 tip na dárky z Nového Zélandu: přivezte svým blízkým suvenýr typický pro tuto zemi, který je potěší.

Whittaker´s čokolády v designovém obalu
Nejoblíbenější čokolády Whittaker´s

Reeses

Pokud milujete burákové máslo, ocitli jste se na správném místě. Kam jen to jde (i nejde), přidávají Kiwi burákové máslo. Košíčky Reeses patří k těm nejlepším peanut butter pochoutkám, které zde můžete dostat. Slaná chuť burákového másla a jemná, sladká čokoláda tvoří dohromady chuť, na kterou si vypěstujete závislost.

Reese´s

Tim Tam

Sušenky různých příchutí lákají především jejich netradičním pojídáním (tzv. Tim Tam Slam). To se protilehlé rohy sušenky odříznou či odkousnou a sušenka se namočí do černého anglického čaje, který se přes ukousnuté rohy nasaje jako brčkem. Je to velmi sladká zábava.

Sušenky Tim Tam

Licorice neboli pendrek

Lékořicové tyčinky buď milujete, nebo nenávidíte. Pokud patříte k milovníkům, mají vaše chuťové pohárky o zábavu postaráno. Pendreky jsou na Zélandu vcelku oblíbené, hlavně velké kostičky, prokládané barevnou cukrovou hmotou připomínající marcipán bez mandlí. Najdete je v každém krámě, kde mají oříšky a sušené ovoce na váhu. Stojí za to ochutnat různé varianty pendreků od firmy RJs. V různých menších krámcích najdete i tvrdé rozvažované bonbony s chutí této úžasné aromatické byliny.

Pendrekové bonbony
Pendrek

Pineapple Lumps

Každý, kdo na Zélandu byl či je, vám bude doporučovat tyto měkké pěnové bonbony. Když je poprvé ochutnáte, vzpomenete si na dětství. Jejich chuť i struktura připomínají banánky v čokoládě. Vyrábí je firma Pascall, která také produkuje Marshmallows, což je pojem, který zná snad každý.

Lumps

Marshmallows

Na Zélandu jsou Marshmallows oblíbené a dostanete je většinou ke každé horké čokoládě. Správně by se Marshmallow měl do čokolády vhodit a nechat nasáknout. Zda budete tuto novozélandskou tradici dodržovat, záleží jen na vás. Mnohem šílenější, než házet Marshmallows do horké čokolády, je jejich opékání nad ohněm. Z pěnového bonbonu se stane horké, blátivé lepidlo, které láká víc ke hraní než snědení.

Marshmallows

Wholefood Balls

Jedinci vyznávající zdravý životní styl jistě ocení kuličky tvořené pouze ze sušeného ovoce, převážně datlí a ořechů. V krámech najdete různé druhy a různá balení za vcelku přijatelné ceny. Pokud vám kuličky přijdou příliš malé, je možné vybírat z mnoha variant oříškových, ovocných či müsli tyčinek.

Zdravé kuličky z datlí, oříšků a kakaa

Mint Treat

Angličané milují chuť sladkého v kombinaci s mátou, proto ani na Zélandu nejde opomenout sladkosti tohoto typu. K dostání je nespočet různých druhů čokolád, bonbonů a sušenek plněných mátovým krémem. Výborné jsou Mint Treat od značky Griffins.

Mentolové sušenky

Zákusky, které musíte ochutnat v kavárně

Není nad to odpočinout si u dobré kávy a lahodného zákusku. Kiwi si umějí život příjemně osladit. Osobité kavárny většinou bývají nabité usmívajícími se lidmi pochutnávajícími si na jejich oblíbeném zákusku. Mnoho z oněch cukrářských dobrot je možné zakoupit i v supermarketech, a to za nižší cenu. Každý ale časem přijde na to, jak slastný je život kavárenského povaleče.

Úžasné zákusky v kempu Gentle Annie
Novozélandské dorty z trhu
Novozélandské dorty z trhu v Taupu
Zákusky z obchodu New World

Caramel Slice

Pokud jste již někdy ochutnali tento energeticky nabitý zákusek, jistě se vám jen při pomyšlení na něj sbíhají sliny. Caramel Slice najdete ve všech kavárnách. Často se setkáte s různými variantami jako například bez lepku (gluten free) nebo v podobě košíčků, vylepšené o vločky a kokos. Ať je to jakákoli alternativa, nikdy neuděláte chybu, když si Caramel Slice objednáte.

Caramel Slice

Lemon Slice

Vedle Caramel Slice existuje ještě mnoho podobných variant. Svěží je Lemon Slice, chuťově výrazný zase Coconut Slice. Kombinací v podobě různých plátků (slice) je mnoho. V tomto případě se vyplatí „jíst očima“. Ochutnejte jen to, co vás skutečně láká, a ne proto, že někdo psal, jak je to výborné. Zákusky je třeba si vybírat – stejně jako místa, kde si je dáte.

Carrot Cake

Mrkvový dort je známý i u nás v Čechách, není ale natolik populární jako na Zélandu. Při výběru je dobré být opatrný, protože ne všude narazíte na chutné kousky. Kvalitní dort poznáte podle nadýchanosti a výšky korpusu, stejně jako podle krému, který je roztažený navrch. Poleva by neměla být tenká a cukrová či rozteklá, ale krásně hladká a poměrně vysoká jako dobrý máslový krém. Carrot Cake se podává buďto se šlehačkou, nebo s jogurtem.

Carrot Muffin

Muffins

Stejně jako v Anglii nesmí ani na Zélandu chybět nekonečné množství Muffins, které můžete koupit za pár dolarů i v supermarketech. V kavárnách mívají většinou zajímavé kombinace jako pomeranč, šafrán a kardamom. O tomhle muffinu se vám bude zaručeně i zdát.

Úžasný pomerančovo-šafránový muffin

Banana Cake

Těsto slazené banánem je měkké, hutné a chuťově neodolatelné. Různé variace máslových krémů podtrhují vláčný piškot. Jediné, co občas kazí této pochoutce jméno, je cukrová poleva nepřirozených barev. Čeho je moc, toho je příliš, ale nenechte se odradit.

Banana Cake

Cheesecake

Kdo se bojí experimentovat, může vsadit na klasiku. Cheesecake je na Zélandu poměrně oblíbený a najdete ho většinou v každé kavárně a restauraci. Patří k lehčím a svěžejším zákuskům. Většina ostatních je totiž neuvěřitelně sladká.

Melting Moments

Drobná sladkost v podobě dvou silnějších lineckých koleček slepených krémem. Někomu to může připadat příliš suché a sladké, ovšem ke kávě je to báječná pochoutka. Rozhodně stojí za ochutnání.

Custard Square

Tento zákusek není zas často k vidění a mívá i různé názvy. Poznáte ho podle silné pudinkové výplně, čokoládové polevy a základu z listového těsta. Nejlepší překvapivě nenajdete v kavárně, ale v potravinách 4 Square na Waitarere Beach. 

Custard Square s cukrovou polevou

Lolly Cake

V neposlední řadě (spíš jako raritku než pochoutku) chci zmínit Lolly Cake. Zákusek plněný měkkými bonbony či Marshmallows, který je lákadlem hlavně pro děti, protože je barevně úžasně pestrý.

Domácí moučníky z Kiwi kuchyně

Kiwi si vařením ani pečením neztrpčují život. Moučníky, které doma připravují, jsou většinou velmi jednoduché a rychlé. Rozhodně však nelze říct, že by nebyly chutné. Každá rodina má svůj vlastní recept, který se dědí z matky na dceru.

Slavný novozélandský med

Pavlova

Úžasně lehký a chutný zákusek, o jehož původ se Nový Zéland neustále pře s Austrálií. Pravděpodobně byl prvně upečený zélandským kuchařem, který se nechal inspirovat tanečním představením ruské baletky Anny Pavlovové. Dort má připomínat její lehkou baletní sukni, která měla světlezelenou barvu. Základní korpus tvoří našlehané bílky s cukrem, které se navrství na plech tak, aby připomínaly nadýchanou baletní sukni. Po upečení se vršek ozdobí domácí šlehačkou a kiwi.

Variant existuje na tisíce. Upéct dobrou Pavlovu však není až tak jednoduché. Kiwi jich pro jistotu pečou rovnou hned několik najednou a vyberou jen tu, která na povrchu křupe, ale uvnitř je hezky vláčná. 

 

Pavlova

Lamington

Většinou se setkáte se dvěma druhy těchto zákusků. Základní piškot se nakrájí na kostky a polije buďto čokoládou, nebo jahodovou polevou. Na závěr se obě varianty obalují v kokosu. Při podávání se nakrojí a vymažou marmeládou, krémem či šlehačkou.

Lamington

Rhubarb Crumble

Crumble je oblíbený buďto z rebarbory, nebo z jablek. Je to velmi jednoduchý moučník připomínající náš štrůdl, ovšem bez těsta. Do pečicí misky se pouze nastrouhají jablka (či rebarbora), promíchají se s cukrem a skořicí a hojně zasypou drobenkou. Směs z rebarbory je úžasná.

Oblíbený domácí zákusek Rhubarb Crumble

Christmas Pudding

Opět trocha anglické tradice, která na Zélandu nikdy chybět nebude. Podomácku vyrobený Christmas Pudding je plný sušeného ovoce, které se spolu s dalšími ingrediencemi napresuje do plátýnka a před podáváním uvaří. Pak se krájí na plátky a podává s vanilkovým pudinkem či zmrzlinou. Christmas Pudding můžete koupit v období Vánoc i v obchodě (stejně jako ostatní moučníky), ale s domácími se to nedá srovnat.

Christmas Cake
Čerstvě uvařený Christmas Pudding

Trifle

je další vánoční pochoutkou oblíbenou hlavně na Novém Zélandu. Protože zde Vánoce prožívají v největších horkách, je Trifle tím nejoblíbenějším vánočním zákuskem. Základ tvoří piškot, sušenky, perníčky nebo roládky, kterými se obloží miska, na ty se navrství vanilkový pudink plus ovoce – a pokračuje se, dokud není miska plná. Někteří piškot zalévají třešňovým likérem, který dodá zákusku ten správný šmrnc. Navrch se pak ušlehá smetana, která se opět ozdobí ovocem.

Zajímá vás, jak vypadají netradiční kiwi Vánoce? Na blogu najdete článek Jak se slaví Vánoce na Novém Zélandu.

Tradiční vánoční dortíky

Shortbread

Tahle sušenka vzdáleně připomíná naše linecké cukroví. Skládá se pouze z mouky, másla a cukru. Kiwi a Angličané ji rádi zapíjejí černým čajem.

Banoffee Pie

Další z tradičních anglických pochoutek, která kdysi zářila i na novozélandském cukrářském nebi. Dnes však její popularita klesla. Pokud na koláč někde narazíte, rozhodně neváhejte ochutnat. Sušenkový korpus, zkaramelizované kondenzované mléko, šlehačka a banány – to zní jako pohádka z úst znalého mlsala.

Zmrzlina

Pokud máte rádi zmrzliny, na Zélandu si opět přijdete na své. Na každém rohu narazíte na velkou zmrzlinárnu a i v nejmenším krámku vám naservírují přinejmenším kopečkovou. Rozhodně byste neměli minout tu s příchutí Manuka Honey, což je chlouba zélandských včelařů. Originální zélandskou příchutí je také Hokey pokey aneb vanilková zmrzlina s kousky medového karamelu.

Radost z mražené dobroty zde mají i alergici na mléko a vegani. Zéland je Mekkou bezlaktózových (dairy free) a bezlepkových (gluten free) pochoutek.

Úžasná zmrzlinárna v Queenstown

Real Fruit Ice cream

Jistě jste už i v Čechách ochutnali točenou zmrzlinu ze zmrazeného ovoce dle vašeho výběru. Možná ale netušíte, že tento nápad i stroj pocházejí z Nového Zélandu. Základem je vanilková či jogurtová zmrzlina, do které se přihodí určité množství zmraženého ovoce. Většinou tuto zmrzlinu najdete přímo u ovocných sadů, kde se čerstvě natrhané ovoce rovnou mrazí. Vám pak běhá mráz po zádech, jak je to dobré.

Coconut Ice cream

Nejenom vegani a alergici na laktózu ocení zmrzliny bez živočišného mléka. Základem je kokosová smetana, do které se přidávají různé druhy ovoce, čokolády, zeleného čaje, vanilky či oblíbeného zélandského ovoce Feijoa. Nejlepší příchuť kopečkové zmrzliny, která určitě stojí za ochutnání, je s příchutí malin a rozmarýnu od firmy Lalele. Většinou jejich stánek potkáte v Aucklandu na různých festivalech. Kokosovou zmrzlinu je ovšem možné koupit i v supermarketu, kde si můžete vybrat z různých příchutí od různých značek. K nejlepším patří Little Island nebo nanuky od Nice Blocks.

Nejlepší zmrzlina z kokosového mléka od Little Island

Sorbet

Kdo z nás by neznal domácí jahodovou dřeň a neolízl se při pomyšlení na ni. Sorbet je něčím obdobným. Opět je to zmrzka, kterou si mohou dopřát vegani i alergici na mléko. Sorbety jsou na Zélandu hodně oblíbené a jedna z nejlepších příchutí, kde nikdy nešlápnete vedle, je mango.

Žití na Zélandu je samo o sobě jednou velkou čokoládovou tabulkou. Sladkost, která – když si správně vyberete a pomalu necháte odtávat na jazyku – vám přinese spoustu radosti a překvapivé euforie. Záleží už jen na vás samotných, jestli si koupíte sladkost v obchodě a vychutnáte ji na pláži při západu slunce, nebo si sednete ke kávě flat white a budete přikusovat Carrot Cake v kavárně s výhledem na oceán. Anebo se jen budete kochat výhledem, který vám přinese stejné potěšení jako nějaká sladkost.

Pokud rádi pečete a chtěli byste vyzkoušet některé ze zmíněných zákusků, doporučujeme komerční webové stránky firmy Chelsea, podle kterých peče nejedna Kiwi cukrářka. 

Autorka průvodce, Alena Voglová, je životním požitkářem. Miluje dobrodružství, dobré jídlo, zábavu a poznávání cizích kultur. Momentálně žije na Novém Zélandu, kde sbírá recepty do svého projektu Cestovatelská kuchařka – Travel Cookbook. Pravidelně také svými články přispívá do Jihočeského kalendáře. Psaní je jejím životním koníčkem i profesí.

NOVINKA! Mobilní aplikace CZECHKiwis!

Dlouho připravovaná mobilní aplikace CZECHKiwis je nyní zdarma ke stažení pro telefony se systémem Android i iOS.⁣ Kromě obsahu, který najdete na našem webu, představujeme s aplikací i řadu novinek. Tou nejzajímavější je funkce „Uživatelé“, ve které jednoduše najdete krajany ve vašem okolí, se kterými se můžete spojit na chatu a společně zajít třeba na pivo. ⁣Registrovaným uživatelům je k dispozici také hned několik slevových kuponů!

Mobilní aplikace CZECHKiwis

Kde aplikaci stáhnout?

Jaké funkce v aplikaci najdete?

Akční letenky

  • z aplikace můžete jednoduše poptávat letenky u CZECHKiwis
  • najdete tu vždy aktuální akční nabídky
  • registrovaní uživatelé obdrží automatické notifikace s každou novou akční nabídkou!

Články (nejen) pro plánování cesty 

  • v aplikaci najdete všechny dosavadní články CZECHKiwis, pro cestovatele na working holiday i  pro plánování dovolené na Zélandu
  • v samostatné sekci najdete vždy ty nejčerstvější články z webu

Průvodce a mapy

  • aktuání průvodce oblastmi Nového Zélandu, které neustále rozšiřujeme
  • mapa zajímavých míst a mapa služeb krajanů

Sekce uživatelů

  • pouze pro registrované
  • možnost seznámit se s dalšími cestovateli a chatovat
  • funkce chatu funguje i v ČR, takže se můžete seznámit s dalšími cestovateli ještě před odletem na NZ

Tip CZECHKiwis: Pouze registrovaní uživatelé mají přístup k funkcím: notifikace na akční letenky a další zvýhodněné nabídky, přístup do sekce uživatelů a možnost chatovat s dalšími cestovateli poblíž, ať už v ČR nebo na NZ, přístup ke slevám.

Události

  • akce CZECHKiwis a další akce pro krajany v ČR i na Zélandu

Pojištění, jazykové kurzy a pronájem vozu

  • možnost jednoduše sjednat pojištění, jazykové kurzy, rezervovat pronájem vozu nebo trajekt mezi ostrovy

Kontakty

  • najdete zde kontakty na zastupitelské úřady na NZ/AUS i kontakt na asistenční linky pojišťoven (včetně bezplatného přesměrování ze Zélandu při zakoupení pojištění od CZECHKiwis)

Slevy

  • v sekci Slevy najdete slevové vouchery na služby od CZECHKiwis i dalších partnerů

Podívejte se na všechny funkce, které aplikace nabízí, v následujícím videu:

Maorské legendy – Maui’s Fish: Jak získal Severní ostrov své jméno

Nový Zéland je známý především díky svým národním parkům, úžasným sceneriím a krajinné rozmanitosti. Ty ovšem nejsou jediné, které tuto zemi posunují rapidně vpřed v žebříčku. Dalším významným lákadlem je původní maorská kultura, která je na Novém Zélandu – téměř jako jediném místě na světě – stále s respektem prosazovaná. Následující řádky vás zavedou do dávné minulosti, kdy polynéský polobůh Maui vylovil z mořského dna Severní ostrov Nového Zélandu.

Pohled na Cape Reinga. Nejsevernější bod Nového Zélandu

Nejmladší z pěti bratrů ukáže svou moc

Maui byl synem Makeatutary, strážce podsvětí, a jeho ženy Tarangy. Jako nejmladší z pěti bratrů musel odjakživa snášet jejich urážky a ponižování. Přesto však Maui stále toužil, aby ho vzali s sebou rybařit na oceán. Bratři si ovšem pokaždé našli důvod, proč mladého Maui odbýt. Ať už to byl jeho věk, či jiná výmluva, vždy za tím stála hlavně jejich žárlivost vůči jeho magickým schopnostem.

„Já jim ukážu, kdo je tady nejlepším rybářem!“ řekl si konečně Maui jedné noci a ukryl se do jejich kánoe. Druhého dne při úsvitu se bratři sice pozastavili nad hmotností lodě, ovšem nenapadlo je zkontrolovat vnitřek, takže vyrazili lovit na oceán i s černým pasažérem. Ten jim během následujících pár dní připravil nejedno překvapení.

Východ slunce na pláži Ohope. Východní pobřeží Severního ostrova

Maui použil jako návnadu vlastní krev kapající z nosu

Po hodinách plavby, kdy se kánoe dostala z dohledu pevniny a překonala nebezpečně se o útes lámající vlny, začali bratři spouštět kotvu. V tom okamžiku se jim Maui zázračně zjevil. Nadšení z toho bratři byli jen pramálo. Bylo však pozdě se vrátit. K tomu byli všichni natolik ohromení Mauiho magickým zjevením, že ho bez protestů poslechli a pádlovali ještě dál na široký a neprobádaný oceán.

K jejich ještě větší nelibosti se Maui ne a ne rozhodnout pro vhodné místo na rybaření, a tedy pádlovali celý den a celou noc. Během noci bratři postupně usínali vsedě únavou, avšak Maui, poháněný vpřed zvláštní silou, pádlovat nepřestával. K ránu konečně zastavil na místě, které uznal za nejlepší pro rybolov, a dal si krátkého šlofíka.

Bratři byli velmi rozmrzelí, ale nahodili pruty, a zatímco Maui odříkával posvátnou karakia, což v překladu znamená modlitbu nebo požehnání, začali chytat jednu rybu za druhou. Brzy byla loď plná úlovků a bratři se nemohli navzájem vynachválit. „My jsme ti nejlepší rybáři na celém světě,“ gratulovali si navzájem.

Lenovník obecný, Phormium tenax, travinatá rostlina pocházející z Nového Zélandu

„Teď je řada na mně!“ zvolal Maui a začal vytahovat udici. Bratři, jejichž ješitnost byla mnohonásobně posilněná nadměrným počtem ulovených ryb, si z bratra opět začali utahovat, dokonce mu nenabídli ani zbytek jejich návnady, která jim stále ležela v lodi. Maui však s bratry dlouho neztrácel čas a jako návnadu použil vlastní krev kapající z nosu poté, co se do něj sám pěstí uhodil.

Jeho lano bylo utkané z lenovníku (tradiční novozélandská travinatá rostlina zvaná flax) a za odříkávání posvátné karakia nahodil. Na konci byl uvázaný kostěný hák, který mu kdysi darovala jeho babička. Co lze na takový hák ulovit, to do té doby netušil nikdo z osazenstva lodi. I sám zdatný Maui byl ohromený vlastním úspěchem.

Maui již nelovil pouhou rybu, nýbrž tahal ze dna oceánu celou zemi

Než Maui nahodil, roztočil lano nad hlavou takovou rychlostí, až se vzduchem začalo šířit magické dunění. Lano s hákem začalo rychle klesat ke dnu a Maui okamžitě pocítil záběr. Jeho hák se zachytil o paže vyřezané sochy Tekoteko, která staletí odpočívala na dně hlubokého oceánu. Tato socha je dle maorských zvyků vždy umístěná nad vchodem do marae, tedy místa, kde se Maorové shromažďují ke kulturním a náboženským akcím. Marae je jedním z předních symbolů maorské kultury a hraje významnou roli v životě každého příslušníka tohoto původního polynéského obyvatelstva Nového Zélandu. Ale zpět k legendě.

V tuto chvíli už Maui nechytal velikou rybu, ale lovil ze dna oceánu celý Severní ostrov Nového Zélandu. Maui se snažil ze všech sil, aby zemi z vody vytáhl, ta ale byla pevně připoutaná ke dnu. Začal znova odříkávat posvátnou karakia, jejíž moc sklouzla dolů po laně. V tu chvíli se země probudila a začalo nervy drásající měření sil. Země věděla, že oceán je její domovinou, a nechtěla se vzdát. Ovšem její síla byla menší než Mauiho odhodlání.

Maui pomalu začal vytahovat lano z vody, až se země objevila na hladině. Vyděšení bratři v lodi čekali, co bude dál. Země byla obrovská, rozprostírala se do dálky oběma směry na jih a na sever. „Musím najít svůj hák,“ zvolal Maui a otočil se ke svým bratrům. Rozhodl se jít hledat místo, kde se předtím pod vodou jeho hák zasekl do sochy Tekoteko, a zapřisáhl bratry, aby se země ani nedotkli.

Ti se však snažili ukořistit co největší kus pro sebe a začali do země sekat hned poté, co se Maui ztratil z dohledu. „Vždyť jsme přece pomohli s pádlováním,“ omlouvali své sobecké jednání. Proto je nyní povrch Severního ostrova tak vrásčitý a nerovný. Jeho tvar mnohým z nás připomíná podobu rejnoka plavajícího směrem na jih a jeho dlouhý ocas značí oblast dalekého severu, který ze západu lemuje nedotčená pláž nazývaná „devadesátimílová pláž“.

Devadesátimílová pláž, která lemuje západní pobřeží až téměř k nejvzdálenějšímu bodu Severního ostrova, Cape Reinga

Legenda praví, že kánoe, ze které Maui vytáhl ostrov z oceánu, se v průběhu věků proměnila v pevninu. Tak vznikl Jižní ostrov Nového Zélandu.

Legenda, nebo skutečnost?

Toto je legenda o vzniku dvou nádherných ostrovů uprostřed Tichého oceánu, kde žijí původní obyvatelé v souladu s obyvateli mnoha dalších národností, kteří se zde rozhodli usadit a žít. Severní ostrov Nového Zélandu je díky této legendě v maorštině nazývaný Te Ika-a-Māui, což v překladu znamená „Velká ryba Mauiho“. Jak to bylo ve skutečnosti, už musíte posoudit sami.

Maorskou legendu vám představila Kristýna Malíková. Po studiích na VŠ se rozhodla vyrazit na rok do světa a je tomu už 8 let, kdy poprvé nastoupila do letadla. Žije i pracuje na Novém Zélandu a jejím novým cílem je být nezávislá na místě a času, vydělávat si on-line prací a cestovat. Sledovat ji a inspirovat se můžete na Instagramu kikiinaaa.
 

 

Jak se studuje na Novém Zélandu

Vydat se za dobrodružstvím a zlepšit se v jazyce? Angličtinu nemusíte studovat jen „za humny“ v Evropě. I u protinožců na Novém Zélandu se mluví anglicky, navíc s originálním akcentem a v multikulturním prostředí. Také vás čeká rozmanitá krajina jako nikde jinde na světě: hory, pláže, kopce, sopky, termální prameny, vše na jednom místě. Nejeden Čech a Slovák proto propadl kouzlu Zélandu, a to i díky přátelskosti místních a uvolněnému životnímu stylu. 

Studovat angličtinu na Zélandu může kdokoliv

V letech 2016 a 2017 vyrazilo na Zéland se studijními vízy 84 Čechů a 38 Slováků. Studenti, kteří při výběru studia využili služeb CZECHKiwis byli přitom při žádosti o studijní víza 100% úspěšní.

Pro studium angličtiny na Zéland není předepsaná žádná hranice úrovně jazyka ani věkový limit. Jedná se tak o zajímavý způsob, jak vycestovat na delší dobu i pro Čechy starší 35 let, kteří už nemohou žádat o Working Holiday víza (WHS). „Najdou se i případy studentů, kteří mají WHS víza, ale chtějí začít svůj pobyt studiem, aby si byli v angličtině více jistí,“ upozorňuje naše specialistka na studium Bára. Nejvíce zájemců přesto přichází z řad neúspěšně žádajících o WHS víza, kteří si Zéland nechtějí nechat za žádnou cenu ujít. „Je to i takový záchranný kruh pro páry, v případě že oba žádali o WHS víza, ale jeden z nich neuspěl,“ doplňuje Bára. Studium je také jednou z možností, jak si svůj pobyt na Zélandu prodloužit.

Příběhy českých a slovenských studentů se liší, ale v zásadě mají společné – Zéland byl jejich vysněnou destinací a chtěli vypilovat angličtinu, a to nejlépe o několik úrovní.

Osmadvacetiletá Kristýna, vystudovaná zdravotní sestra, chtěla získat díky prohloubení angličtiny práci ve zdravotnickém managementu. „Nový Zéland byl můj celoživotní sen, o kterém jsem si myslela, že zůstane navždy snem,“ vzpomíná. Chtělo to pořádnou kuráž – nikdy neletěla letadlem, v zahraničí byla pouze jednou v Chorvatsku, a ani po 11 letech studia angličtiny v ČR jazyk de facto neovládala. Přesto se vydala sama na druhý konec světa. Dnes má za sebou dva roky studia na jazykové škole Kaplan v Aucklandu a zanedlouho začne studovat roční vysokoškolské studium na institutu Abacus v Aucklandu,  obor management a obchod.

Schoolmates NZ

Třicetiletý Juraj zanechal své kariéry testovacího inženýra pro mezinárodní německou firmu. Rozhodl se vyjet na Zéland, jehož návštěvu spojil se studiem obchodní angličtiny, rovněž na škole Kaplan v Aucklandu. Věkový průměr spolužáků tu byl kvůli odbornosti vyšší. „Veľa z nich už malo skúsenosti s podnikaním, prípadne pracovali na zaujímavých pozíciách. Preto ma najviac bavila komunikácia a práca v skupinách s nimi, kedy pri úlohách a zadaniach, čo sme riešili na hodinách, prichádzali s jedinečnými riešeniami a vždy to bola zaujímavá debata,“ popisuje inspirativní kolektiv Juraj.

Novozélandský styl výuky

Všech pět námi oslovených studentů, kteří na Zélandu studovali, či stále studují, nemělo příliš velký problém s gramatikou. Podle nich je jí v českých školách věnován až příliš velký prostor. Většina z nich však zaostávala v mluveném projevu.

Během studia na Zélandu je výuka zpravidla zaměřena na konverzaci a aktivní používání jazyka. Studenti chválí, že hodiny obsahují také mnoho her a aktivit, které je správně okoření. Jirka Z. říká, že je spokojený s profesionálním přístupem učitelů i celkovým nastavením výuky: “Vše na sebe navazuje a dává smysl. Díky neustálému opakování slovíček a frází v lekcích odpadá jejich nesmyslné biflování.“ Studenti zkouší nové učivo prakticky při tvorbě projektů a jejich následné prezentaci nebo si procvičují komunikaci v modelových situacích.

Ze začátku všichni vyletí nahoru, protože ve škole se jinak než anglicky nedomluvíte. Ale po nějaké době už pokroky nejsou tak viditelné, a tak si hodně lidí stěžuje, že už se nikam neposouvá. Opak je pravdou, posouvají se, ale už to nejsou mílové kroky,“ poznamenává Jakub, který studuje kurz obecné angličtiny ve Wellingtonu. „Angličtina je běh na dlouhou trať. Učení je třeba si užívat a nenechat se odradit dílčími neúspěchy,“ doporučuje jeho kamarád, osmadvacetiletý Jirka Z. studující v Aucklandu.

Chcete se dozvědět více o studiu a jazykových kurzech na Novém Zélandu? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře na této stránce. 

Specialista na studium jako průvodce

Klíčovou osobou při výběru vhodného studia jsou pro studenty studijní poradci (education advisors), kteří se starají o to, aby podmínky studia i škola jako taková studentům seděly. Poskytují jim také informace o životě na Zélandu, životních nákladech a jsou studentům k dispozici i během samotného studia.

CZECHKiwis mají v týmu oficiální certifikované studijní poradce – sídlící v Česku i na Zélandu. „S každým zájemcem jsme v přímém kontaktu, abychom zjistili jeho / její motivaci ke studiu a hlavně jejich očekávání. Jen tak můžeme doporučit vhodnou školu a kurz. Všechny školy, se kterými spolupracujeme, a které nabízíme, jsme osobně navštívili, abychom viděli, jak probíhá výuka, “ říká Bára. Dále dodává, že sama, bez kolegyní v Česku by již agendu studia nezvládla, protože počet studentů neustále roste. “Díky zastoupení v Česku i na Zélandu, jsme studentům navíc k dispozici po celou dobu studia,” doplňuje.

Study in NZ

Multikulturní prostředí

Zélandské školy se pyšní kosmopolitním charakterem, a tak se studenti setkávají se spolužáky ze všech koutů světa. To je pro řadu z nich hlavní benefit a příležitost trénovat angličtinu i v neformálních konverzacích.Debaty o tom, jak to v jejich státě funguje a jak to funguje u nás, byly vždycky zábavné. Například jsem se dozvěděl, že mateřská v Brazílii je 6 měsíců,“ směje se Jakub. Kristýna díky škole získala přátele z celého světa a některé už navštívila v Japonsku, Thajsku i Španělsku a do budoucna plánuje výlet za spolužáky do Jižní Ameriky.

Studenti se shodují na tom, že pro ně byl zpočátku šok novozélandský akcent a kiwi angličtina. „Mně osobně zvedl sebevědomí fakt, že kiwi akcent je oříšek i pro rodilé mluvčí z jiných částí světa. Dokonce jsem zažil situaci, kdy si Angličan nerozuměl s kiwákem,“ usmívá se Jirka A., který se věnoval studiu na škole NZLC ve Wellingtonu.

„Polykají slova, ale většina Zélanďanů je milá a ochotná, a tak není důvod se s nimi bát mluvit,“ shrnuje Kristýna. Může se to zdát jako výzva, ale do budoucna je to hlavně velká výhoda. Protože, pokud porozumíte kiwi angličtině, a mnoha akcentům z celého světa, tak už pro vás žádný přízvuk nebude problém. „V praxi se neustále setkáváte s mnoha nerodilými mluvčími – Indy, Číňany a dalšími národnostmi. Ne každý mluví perfektní oxfordskou angličtinou, na kterou byste byli zvyklí, pokud byste studovali v Anglii. Myslím, že je jen málo zemí na světě, kde jste vystaveni tolika akcentům denně jako na Zélandu,“ popisuje výhody multikulturního prostředí Bára.

Studentský život

Náklady vynaložené na život a studium na Zélandu si studenti mohou kompenzovat prací. Aby student mohl při škole legálně pracovat, musí nastoupit na intenzivní kurz u školy z kategorie kvality 1, který obnáší minimálně 20 hodin výuky týdně, a to alespoň po dobu 14 týdnů. Se studijními vízy pak může dostat povolení pracovat na zkrácený úvazek 20 hodin týdně. „Život na Zélandu není nejlevnější, a tak jsem při škole vydělával a jezdil jako ‚uber eat deliver‘ a rozvážel jídlo na kole,“ vzpomíná na svou studentskou brigádu Jakub.

Víkendy jsou volné, což je ideální příležitost někam vyrazit a poznávat Nový Zéland. Školy nabízí mnoho mimoškolních aktivit a výletů, nebo je možné vyrazit s novými přáteli. Třeba Kristýna stihla během volna spoustu aktivit, včetně těch adrenalinových. “Mezi mé největší zélandské zážitky patří šnorchlováni s delfíny! Zvládla jsem to, i když nejsem zdatný plavec a mám strach dát hlavu pod vodu,“ popisuje.

Bungee New Zealand

Láká vás studium na Zélandu?

V CZECHKiwis vám rádi představíme nabídku novozélandských škol, s kterými spolupracujeme a jejich finanční nároky. S mnoha školami máme dohodnuté speciání ceny pro krajany!

Pomůžeme s výběrem školy a nasměrujeme s žádostí o víza. Známe požadavky pro studium i studijní víza a provedeme vás celým procesem, k tomu budeme v kontaktu po dobu vašeho pobytu na Zélandu. Pokud se chcete o možnostech studia dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím tohoto formuláře.

Děkujeme našim studentům za možnost zveřejnit jejich zkušenosti a příběhy!
Článek pro CZECHKiwis napsali Magda Novotná a Martin Černý, kteří cestují a pracují na Novém Zélandu. Své postřehy a fotky z cest sdílí na blogu www.frogsontheroad.cz