Oslaďte si pobyt na Novém Zélandu: průvodce kiwi sladkostmi

Máte rádi zákusky, dortíky a sladkosti v jakékoli podobě? Potom pro vás bude Nový Zéland rájem na zemi. Zapomeňte na kynuté buchty a koláče od babičky a připravte si chuťové buňky na úžasné kiwi zákusky, které se velmi liší od těch našich. Co na Zélandu ušetří za mouku a kvasnice, to utratí za cukr, máslo a čokoládu. Hubnutí proto raději odložte „na doma“.

Sladkosti, které nelze v obchodě minout

Jedny z vašich prvních kroků po příletu na Zéland jistě povedou do jednoho z mnoha supermarketů. Jaké sladkosti byste rozhodně měli ochutnat?

Akční letenky Korean Air

Čokoláda Whittakers

Ujíždíte-li na čokoládě, rozhodně vám nesmí uniknout značka této novozélandské pochoutky s různými příchutěmi. Jednou z nejoblíbenějších je 250g čokoláda plněná burákovým máslem, nebo kokosem. Nelze opomenout ani 100g balení, které vyniká nejen zajímavými příchutěmi, ale i stylovými obaly. Vhodné jako malá pozornost z Nového Zélandu. V neposlední řadě je vcelku nutností ochutnat Peanut Slab – čokoládičku, kterou se firma koncem 19. století proslavila.

Tato čokoláda se dostala i na náš redakční seznam tipů v článku 9 + 1 tip na dárky z Nového Zélandu: přivezte svým blízkým suvenýr typický pro tuto zemi, který je potěší.

Whittaker´s čokolády v designovém obalu
Nejoblíbenější čokolády Whittaker´s

Reeses

Pokud milujete burákové máslo, ocitli jste se na správném místě. Kam jen to jde (i nejde), přidávají Kiwi burákové máslo. Košíčky Reeses patří k těm nejlepším peanut butter pochoutkám, které zde můžete dostat. Slaná chuť burákového másla a jemná, sladká čokoláda tvoří dohromady chuť, na kterou si vypěstujete závislost.

Reese´s

Tim Tam

Sušenky různých příchutí lákají především jejich netradičním pojídáním (tzv. Tim Tam Slam). To se protilehlé rohy sušenky odříznou či odkousnou a sušenka se namočí do černého anglického čaje, který se přes ukousnuté rohy nasaje jako brčkem. Je to velmi sladká zábava.

Sušenky Tim Tam

Licorice neboli pendrek

Lékořicové tyčinky buď milujete, nebo nenávidíte. Pokud patříte k milovníkům, mají vaše chuťové pohárky o zábavu postaráno. Pendreky jsou na Zélandu vcelku oblíbené, hlavně velké kostičky, prokládané barevnou cukrovou hmotou připomínající marcipán bez mandlí. Najdete je v každém krámě, kde mají oříšky a sušené ovoce na váhu. Stojí za to ochutnat různé varianty pendreků od firmy RJs. V různých menších krámcích najdete i tvrdé rozvažované bonbony s chutí této úžasné aromatické byliny.

Pendrekové bonbony
Pendrek

Pineapple Lumps

Každý, kdo na Zélandu byl či je, vám bude doporučovat tyto měkké pěnové bonbony. Když je poprvé ochutnáte, vzpomenete si na dětství. Jejich chuť i struktura připomínají banánky v čokoládě. Vyrábí je firma Pascall, která také produkuje Marshmallows, což je pojem, který zná snad každý.

Lumps

Marshmallows

Na Zélandu jsou Marshmallows oblíbené a dostanete je většinou ke každé horké čokoládě. Správně by se Marshmallow měl do čokolády vhodit a nechat nasáknout. Zda budete tuto novozélandskou tradici dodržovat, záleží jen na vás. Mnohem šílenější, než házet Marshmallows do horké čokolády, je jejich opékání nad ohněm. Z pěnového bonbonu se stane horké, blátivé lepidlo, které láká víc ke hraní než snědení.

Marshmallows

Wholefood Balls

Jedinci vyznávající zdravý životní styl jistě ocení kuličky tvořené pouze ze sušeného ovoce, převážně datlí a ořechů. V krámech najdete různé druhy a různá balení za vcelku přijatelné ceny. Pokud vám kuličky přijdou příliš malé, je možné vybírat z mnoha variant oříškových, ovocných či müsli tyčinek.

Zdravé kuličky z datlí, oříšků a kakaa

Mint Treat

Angličané milují chuť sladkého v kombinaci s mátou, proto ani na Zélandu nejde opomenout sladkosti tohoto typu. K dostání je nespočet různých druhů čokolád, bonbonů a sušenek plněných mátovým krémem. Výborné jsou Mint Treat od značky Griffins.

Mentolové sušenky

Zákusky, které musíte ochutnat v kavárně

Není nad to odpočinout si u dobré kávy a lahodného zákusku. Kiwi si umějí život příjemně osladit. Osobité kavárny většinou bývají nabité usmívajícími se lidmi pochutnávajícími si na jejich oblíbeném zákusku. Mnoho z oněch cukrářských dobrot je možné zakoupit i v supermarketech, a to za nižší cenu. Každý ale časem přijde na to, jak slastný je život kavárenského povaleče.

Úžasné zákusky v kempu Gentle Annie
Novozélandské dorty z trhu
Novozélandské dorty z trhu v Taupu
Zákusky z obchodu New World

Caramel Slice

Pokud jste již někdy ochutnali tento energeticky nabitý zákusek, jistě se vám jen při pomyšlení na něj sbíhají sliny. Caramel Slice najdete ve všech kavárnách. Často se setkáte s různými variantami jako například bez lepku (gluten free) nebo v podobě košíčků, vylepšené o vločky a kokos. Ať je to jakákoli alternativa, nikdy neuděláte chybu, když si Caramel Slice objednáte.

Caramel Slice

Lemon Slice

Vedle Caramel Slice existuje ještě mnoho podobných variant. Svěží je Lemon Slice, chuťově výrazný zase Coconut Slice. Kombinací v podobě různých plátků (slice) je mnoho. V tomto případě se vyplatí „jíst očima“. Ochutnejte jen to, co vás skutečně láká, a ne proto, že někdo psal, jak je to výborné. Zákusky je třeba si vybírat – stejně jako místa, kde si je dáte.

Carrot Cake

Mrkvový dort je známý i u nás v Čechách, není ale natolik populární jako na Zélandu. Při výběru je dobré být opatrný, protože ne všude narazíte na chutné kousky. Kvalitní dort poznáte podle nadýchanosti a výšky korpusu, stejně jako podle krému, který je roztažený navrch. Poleva by neměla být tenká a cukrová či rozteklá, ale krásně hladká a poměrně vysoká jako dobrý máslový krém. Carrot Cake se podává buďto se šlehačkou, nebo s jogurtem.

Carrot Muffin

Muffins

Stejně jako v Anglii nesmí ani na Zélandu chybět nekonečné množství Muffins, které můžete koupit za pár dolarů i v supermarketech. V kavárnách mívají většinou zajímavé kombinace jako pomeranč, šafrán a kardamom. O tomhle muffinu se vám bude zaručeně i zdát.

Úžasný pomerančovo-šafránový muffin

Banana Cake

Těsto slazené banánem je měkké, hutné a chuťově neodolatelné. Různé variace máslových krémů podtrhují vláčný piškot. Jediné, co občas kazí této pochoutce jméno, je cukrová poleva nepřirozených barev. Čeho je moc, toho je příliš, ale nenechte se odradit.

Banana Cake

Cheesecake

Kdo se bojí experimentovat, může vsadit na klasiku. Cheesecake je na Zélandu poměrně oblíbený a najdete ho většinou v každé kavárně a restauraci. Patří k lehčím a svěžejším zákuskům. Většina ostatních je totiž neuvěřitelně sladká.

Melting Moments

Drobná sladkost v podobě dvou silnějších lineckých koleček slepených krémem. Někomu to může připadat příliš suché a sladké, ovšem ke kávě je to báječná pochoutka. Rozhodně stojí za ochutnání.

Custard Square

Tento zákusek není zas často k vidění a mívá i různé názvy. Poznáte ho podle silné pudinkové výplně, čokoládové polevy a základu z listového těsta. Nejlepší překvapivě nenajdete v kavárně, ale v potravinách 4 Square na Waitarere Beach. 

Custard Square s cukrovou polevou

Lolly Cake

V neposlední řadě (spíš jako raritku než pochoutku) chci zmínit Lolly Cake. Zákusek plněný měkkými bonbony či Marshmallows, který je lákadlem hlavně pro děti, protože je barevně úžasně pestrý.

Domácí moučníky z Kiwi kuchyně

Kiwi si vařením ani pečením neztrpčují život. Moučníky, které doma připravují, jsou většinou velmi jednoduché a rychlé. Rozhodně však nelze říct, že by nebyly chutné. Každá rodina má svůj vlastní recept, který se dědí z matky na dceru.

Slavný novozélandský med

Pavlova

Úžasně lehký a chutný zákusek, o jehož původ se Nový Zéland neustále pře s Austrálií. Pravděpodobně byl prvně upečený zélandským kuchařem, který se nechal inspirovat tanečním představením ruské baletky Anny Pavlovové. Dort má připomínat její lehkou baletní sukni, která měla světlezelenou barvu. Základní korpus tvoří našlehané bílky s cukrem, které se navrství na plech tak, aby připomínaly nadýchanou baletní sukni. Po upečení se vršek ozdobí domácí šlehačkou a kiwi.

Variant existuje na tisíce. Upéct dobrou Pavlovu však není až tak jednoduché. Kiwi jich pro jistotu pečou rovnou hned několik najednou a vyberou jen tu, která na povrchu křupe, ale uvnitř je hezky vláčná. 

 

Pavlova

Lamington

Většinou se setkáte se dvěma druhy těchto zákusků. Základní piškot se nakrájí na kostky a polije buďto čokoládou, nebo jahodovou polevou. Na závěr se obě varianty obalují v kokosu. Při podávání se nakrojí a vymažou marmeládou, krémem či šlehačkou.

Lamington

Rhubarb Crumble

Crumble je oblíbený buďto z rebarbory, nebo z jablek. Je to velmi jednoduchý moučník připomínající náš štrůdl, ovšem bez těsta. Do pečicí misky se pouze nastrouhají jablka (či rebarbora), promíchají se s cukrem a skořicí a hojně zasypou drobenkou. Směs z rebarbory je úžasná.

Oblíbený domácí zákusek Rhubarb Crumble

Christmas Pudding

Opět trocha anglické tradice, která na Zélandu nikdy chybět nebude. Podomácku vyrobený Christmas Pudding je plný sušeného ovoce, které se spolu s dalšími ingrediencemi napresuje do plátýnka a před podáváním uvaří. Pak se krájí na plátky a podává s vanilkovým pudinkem či zmrzlinou. Christmas Pudding můžete koupit v období Vánoc i v obchodě (stejně jako ostatní moučníky), ale s domácími se to nedá srovnat.

Christmas Cake
Čerstvě uvařený Christmas Pudding

Trifle

je další vánoční pochoutkou oblíbenou hlavně na Novém Zélandu. Protože zde Vánoce prožívají v největších horkách, je Trifle tím nejoblíbenějším vánočním zákuskem. Základ tvoří piškot, sušenky, perníčky nebo roládky, kterými se obloží miska, na ty se navrství vanilkový pudink plus ovoce – a pokračuje se, dokud není miska plná. Někteří piškot zalévají třešňovým likérem, který dodá zákusku ten správný šmrnc. Navrch se pak ušlehá smetana, která se opět ozdobí ovocem.

Zajímá vás, jak vypadají netradiční kiwi Vánoce? Na blogu najdete článek Jak se slaví Vánoce na Novém Zélandu.

Tradiční vánoční dortíky

Shortbread

Tahle sušenka vzdáleně připomíná naše linecké cukroví. Skládá se pouze z mouky, másla a cukru. Kiwi a Angličané ji rádi zapíjejí černým čajem.

Banoffee Pie

Další z tradičních anglických pochoutek, která kdysi zářila i na novozélandském cukrářském nebi. Dnes však její popularita klesla. Pokud na koláč někde narazíte, rozhodně neváhejte ochutnat. Sušenkový korpus, zkaramelizované kondenzované mléko, šlehačka a banány – to zní jako pohádka z úst znalého mlsala.

Zmrzlina

Pokud máte rádi zmrzliny, na Zélandu si opět přijdete na své. Na každém rohu narazíte na velkou zmrzlinárnu a i v nejmenším krámku vám naservírují přinejmenším kopečkovou. Rozhodně byste neměli minout tu s příchutí Manuka Honey, což je chlouba zélandských včelařů. Originální zélandskou příchutí je také Hokey pokey aneb vanilková zmrzlina s kousky medového karamelu.

Radost z mražené dobroty zde mají i alergici na mléko a vegani. Zéland je Mekkou bezlaktózových (dairy free) a bezlepkových (gluten free) pochoutek.

Úžasná zmrzlinárna v Queenstown

Real Fruit Ice cream

Jistě jste už i v Čechách ochutnali točenou zmrzlinu ze zmrazeného ovoce dle vašeho výběru. Možná ale netušíte, že tento nápad i stroj pocházejí z Nového Zélandu. Základem je vanilková či jogurtová zmrzlina, do které se přihodí určité množství zmraženého ovoce. Většinou tuto zmrzlinu najdete přímo u ovocných sadů, kde se čerstvě natrhané ovoce rovnou mrazí. Vám pak běhá mráz po zádech, jak je to dobré.

Coconut Ice cream

Nejenom vegani a alergici na laktózu ocení zmrzliny bez živočišného mléka. Základem je kokosová smetana, do které se přidávají různé druhy ovoce, čokolády, zeleného čaje, vanilky či oblíbeného zélandského ovoce Feijoa. Nejlepší příchuť kopečkové zmrzliny, která určitě stojí za ochutnání, je s příchutí malin a rozmarýnu od firmy Lalele. Většinou jejich stánek potkáte v Aucklandu na různých festivalech. Kokosovou zmrzlinu je ovšem možné koupit i v supermarketu, kde si můžete vybrat z různých příchutí od různých značek. K nejlepším patří Little Island nebo nanuky od Nice Blocks.

Nejlepší zmrzlina z kokosového mléka od Little Island

Sorbet

Kdo z nás by neznal domácí jahodovou dřeň a neolízl se při pomyšlení na ni. Sorbet je něčím obdobným. Opět je to zmrzka, kterou si mohou dopřát vegani i alergici na mléko. Sorbety jsou na Zélandu hodně oblíbené a jedna z nejlepších příchutí, kde nikdy nešlápnete vedle, je mango.

Žití na Zélandu je samo o sobě jednou velkou čokoládovou tabulkou. Sladkost, která – když si správně vyberete a pomalu necháte odtávat na jazyku – vám přinese spoustu radosti a překvapivé euforie. Záleží už jen na vás samotných, jestli si koupíte sladkost v obchodě a vychutnáte ji na pláži při západu slunce, nebo si sednete ke kávě flat white a budete přikusovat Carrot Cake v kavárně s výhledem na oceán. Anebo se jen budete kochat výhledem, který vám přinese stejné potěšení jako nějaká sladkost.

Pokud rádi pečete a chtěli byste vyzkoušet některé ze zmíněných zákusků, doporučujeme komerční webové stránky firmy Chelsea, podle kterých peče nejedna Kiwi cukrářka. 

Autorka průvodce, Alena Voglová, je životním požitkářem. Miluje dobrodružství, dobré jídlo, zábavu a poznávání cizích kultur. Momentálně žije na Novém Zélandu, kde sbírá recepty do svého projektu Cestovatelská kuchařka – Travel Cookbook. Pravidelně také svými články přispívá do Jihočeského kalendáře. Psaní je jejím životním koníčkem i profesí.

NOVINKA! Mobilní aplikace CZECHKiwis!

Dlouho připravovaná mobilní aplikace CZECHKiwis je nyní zdarma ke stažení pro telefony se systémem Android i iOS.⁣ Kromě obsahu, který najdete na našem webu, představujeme s aplikací i řadu novinek. Tou nejzajímavější je funkce „Uživatelé“, ve které jednoduše najdete krajany ve vašem okolí, se kterými se můžete spojit na chatu a společně zajít třeba na pivo. ⁣Registrovaným uživatelům je k dispozici také hned několik slevových kuponů!

Mobilní aplikace CZECHKiwis

Kde aplikaci stáhnout?

Jaké funkce v aplikaci najdete?

Akční letenky

  • z aplikace můžete jednoduše poptávat letenky u CZECHKiwis
  • najdete tu vždy aktuální akční nabídky
  • registrovaní uživatelé obdrží automatické notifikace s každou novou akční nabídkou!

Články (nejen) pro plánování cesty 

  • v aplikaci najdete všechny dosavadní články CZECHKiwis, pro cestovatele na working holiday i  pro plánování dovolené na Zélandu
  • v samostatné sekci najdete vždy ty nejčerstvější články z webu

Průvodce a mapy

  • aktuání průvodce oblastmi Nového Zélandu, které neustále rozšiřujeme
  • mapa zajímavých míst a mapa služeb krajanů

Sekce uživatelů

  • pouze pro registrované
  • možnost seznámit se s dalšími cestovateli a chatovat
  • funkce chatu funguje i v ČR, takže se můžete seznámit s dalšími cestovateli ještě před odletem na NZ

Tip CZECHKiwis: Pouze registrovaní uživatelé mají přístup k funkcím: notifikace na akční letenky a další zvýhodněné nabídky, přístup do sekce uživatelů a možnost chatovat s dalšími cestovateli poblíž, ať už v ČR nebo na NZ, přístup ke slevám.

Události

  • akce CZECHKiwis a další akce pro krajany v ČR i na Zélandu

Pojištění, jazykové kurzy a pronájem vozu

  • možnost jednoduše sjednat pojištění, jazykové kurzy, rezervovat pronájem vozu nebo trajekt mezi ostrovy

Kontakty

  • najdete zde kontakty na zastupitelské úřady na NZ/AUS i kontakt na asistenční linky pojišťoven (včetně bezplatného přesměrování ze Zélandu při zakoupení pojištění od CZECHKiwis)

Slevy

  • v sekci Slevy najdete slevové vouchery na služby od CZECHKiwis i dalších partnerů

Podívejte se na všechny funkce, které aplikace nabízí, v následujícím videu:

Hot cross buns / Velikonoční bochánky

K Velikonocům na Zélandu neodmyslitelně patří Hot Cross Buns. Jsou to voňavé kořeněné bochánky z kynutého těsta potírané cukrovou glazurou se zdobením ve tvaru kříže, který má symbolizovat ukřižování Krista. Tradičně se připravují na Velký pátek, i když dnes už jsou ve většině supermarketů k dostání celoročně. V Česku je seženete například v potravinách Marks and Spencer. Tajemstvím jejich chutě je koření a způsob podávání – jak již název napovídá, nejlepší jsou teplé a navíc se spoustou másla.

Pro ty, kteří rádi pečete a chcete srovnat chuť domácích a kupovaných Hot Cross Buns a nebo pro ty z vás, kteří byste je rádi ochutnali, ale nemáte možnost je koupit, přikládáme recept.

Příprava je středně náročná, je třeba počítat s kynutím (3-4 hodiny).

Hot Cross Buns

Hot Cross Buns (16 ks)

Ingredience

Kvásek
1 ¼ hrnku pekařské/chlebové mouky (High Grade White Flour)
1 ½ hrnku mléka
2 lžíce cukru
3 lžičky sušeného droždí

Těsto
3 hrnky pekařské/chlebové mouky (High Grade White Flour)
3 lžíce třtinového cukru
2 lžíce koření mixed spice (směs nového koření, skořice, hřebíčku, koriandru, zázvoru a muškátového oříšku, v ČR je možné nahradit perníkovým kořením)
1 lžička mleté skořice
1/2 lžičky mletého hřebíčku
1 lžičky soli
50g vychlazeného másla (nerozpouštět)
1 vejce, lehce ušlehané

1 ½ hrnku rozinek nebo sekaných sušených meruněk, pomerančová kůra

Kříže
½ hrnku mouky
1 lžička cukru
½ lžička prášku do pečiva
1/3 hrnku studené vody

Poleva
1/2 hrnku cukru
1/3 hrnku právě uvařené vody

Postup

Připravte si kvásek

Ve velké misce smíchejte mouku, vlažné mléko, cukr a droždí – jen tak, aby se vše propojilo. Přikryjte čistou utěrkou a nechte odpočívat v teplém místě bez průvanu dokud kvásek nezdvojí svůj objem,

Těsto

Poté, co kvásek “vyroste”, v dostatečně velké míse smíchejte zbytek mouky, cukr, koření a sůl. Při výběru vhodné mísy počítejte s tím, že pozdějí těsto zdvojnásobí svůj objem.

Nakonec ke směsi přidejte vychlazené máslo nakrájené na kousky, kvásek a vejce. Smíchejte dřevěnou vařečkou dokud se vše nespojí v jedno těsto.

Těsto vyjměte z mísy na čistou pracovní plochu a nyní začíná hnětení – čistýma rukama se zabořte do těsta a dejte těstu pořádnou masáž. Princip je jednoduchý, dlaněma zatlačte těstou silou k podložce a od sebe, těsto vraťte dohromady a k sobě a tak stále dokola. Nejdřív budete mít pocit, že je těsto mokré a lepivé, ale pokračujte v hnětení a brzy poznáte, že se těsto lepí méně. Pokud je lepení nepřekonatelný problém, můžete přidat trochu mouky nebo si v ní obalit ruce, ale čím méně mouky přidáte, tím lepší výsledek bude.

Hnětení zabere asi 10 minut, je to pěkná posilovna – na konci by mělo být pěkné hladké a elastické těsto. Jakmile je hotovo, nechte těsto i ruce chvilku odpočinout (5-10minut) a pak teprve přidejte ovoce. Po přidání ovoce do těsta hněťte zlehka asi minutu, než se těsto promísí s ovocem.

Těsto bude nakonci sice lepivé, ale mělo by být soudržné.

Celé těsto přesuňte zpět do mísy, přikryjte čistou utěrkou a nechte odpočívat na místě bez průvanu, dokud nezdvojnásobí svůj objem (cca 1-2 hodiny podle teploty okolí).

Jakmile se zdá, že těsto zdvojnásobilo svůj objem, vyndejte jej na pracovní plochu a rozdělte na 16 malých kousků.

Z každého kousku uválejte pevnou kouli.

Koule rozprostřete asi 1-2 cm od sebe na plech vyložený pečícím papírem. Přikryjte je potravinovou folií (lehce poolejovanou) a nechte asi hodinu kynout na plechu.

Rozehřejte troubu na 180°C (horkovzdušnou 160°C).

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

Kříže

Vidličkou smíchejte mouku, prášek do pečiva, vodu a cukr dokud neutvoří hladkou pastu. Pastu dejte do cukrářského sáčku (nebo uzavíratelného sáčku s ustřiženým rohem) a na každou bulku udělejte nahoře křížek.

Bochánky ihned pečte uprostřed trouby cca 20 minut nebo než bochánky celé zezlátnou. Pokud bochánky nehnědnou, můžete na chvilku zvýšit teplotu trouby na 200°C.

Cukrová poleva

Během toho, co se bochánky pečou, šlehejte cukr s uvařenou vodou, dokud se cukr nerozpustí. Polevou potřete každý bochánek hned, jak je vyndáte z trouby.

Gratulujeme, právě jste upekli vlastnoruční Hot Cross Buns. Nezapomeňte, že nejlepší jsou teplé (mají to přeci již v názvu). Pokud je budete jíst později, neváhejte je otoustovat. Vždy ale servírujte se štědrou dávkou másla.

CZ Newsletter

  • Zaregistrujte se k odběru aktualit a tipů od CZECHKiwis!

Maorské legendy – Maui’s Fish: Jak získal Severní ostrov své jméno

Nový Zéland je známý především díky svým národním parkům, úžasným sceneriím a krajinné rozmanitosti. Ty ovšem nejsou jediné, které tuto zemi posunují rapidně vpřed v žebříčku. Dalším významným lákadlem je původní maorská kultura, která je na Novém Zélandu – téměř jako jediném místě na světě – stále s respektem prosazovaná. Následující řádky vás zavedou do dávné minulosti, kdy polynéský polobůh Maui vylovil z mořského dna Severní ostrov Nového Zélandu.

Pohled na Cape Reinga. Nejsevernější bod Nového Zélandu

Nejmladší z pěti bratrů ukáže svou moc

Maui byl synem Makeatutary, strážce podsvětí, a jeho ženy Tarangy. Jako nejmladší z pěti bratrů musel odjakživa snášet jejich urážky a ponižování. Přesto však Maui stále toužil, aby ho vzali s sebou rybařit na oceán. Bratři si ovšem pokaždé našli důvod, proč mladého Maui odbýt. Ať už to byl jeho věk, či jiná výmluva, vždy za tím stála hlavně jejich žárlivost vůči jeho magickým schopnostem.

„Já jim ukážu, kdo je tady nejlepším rybářem!“ řekl si konečně Maui jedné noci a ukryl se do jejich kánoe. Druhého dne při úsvitu se bratři sice pozastavili nad hmotností lodě, ovšem nenapadlo je zkontrolovat vnitřek, takže vyrazili lovit na oceán i s černým pasažérem. Ten jim během následujících pár dní připravil nejedno překvapení.

Východ slunce na pláži Ohope. Východní pobřeží Severního ostrova

Maui použil jako návnadu vlastní krev kapající z nosu

Po hodinách plavby, kdy se kánoe dostala z dohledu pevniny a překonala nebezpečně se o útes lámající vlny, začali bratři spouštět kotvu. V tom okamžiku se jim Maui zázračně zjevil. Nadšení z toho bratři byli jen pramálo. Bylo však pozdě se vrátit. K tomu byli všichni natolik ohromení Mauiho magickým zjevením, že ho bez protestů poslechli a pádlovali ještě dál na široký a neprobádaný oceán.

K jejich ještě větší nelibosti se Maui ne a ne rozhodnout pro vhodné místo na rybaření, a tedy pádlovali celý den a celou noc. Během noci bratři postupně usínali vsedě únavou, avšak Maui, poháněný vpřed zvláštní silou, pádlovat nepřestával. K ránu konečně zastavil na místě, které uznal za nejlepší pro rybolov, a dal si krátkého šlofíka.

Bratři byli velmi rozmrzelí, ale nahodili pruty, a zatímco Maui odříkával posvátnou karakia, což v překladu znamená modlitbu nebo požehnání, začali chytat jednu rybu za druhou. Brzy byla loď plná úlovků a bratři se nemohli navzájem vynachválit. „My jsme ti nejlepší rybáři na celém světě,“ gratulovali si navzájem.

Lenovník obecný, Phormium tenax, travinatá rostlina pocházející z Nového Zélandu

„Teď je řada na mně!“ zvolal Maui a začal vytahovat udici. Bratři, jejichž ješitnost byla mnohonásobně posilněná nadměrným počtem ulovených ryb, si z bratra opět začali utahovat, dokonce mu nenabídli ani zbytek jejich návnady, která jim stále ležela v lodi. Maui však s bratry dlouho neztrácel čas a jako návnadu použil vlastní krev kapající z nosu poté, co se do něj sám pěstí uhodil.

Jeho lano bylo utkané z lenovníku (tradiční novozélandská travinatá rostlina zvaná flax) a za odříkávání posvátné karakia nahodil. Na konci byl uvázaný kostěný hák, který mu kdysi darovala jeho babička. Co lze na takový hák ulovit, to do té doby netušil nikdo z osazenstva lodi. I sám zdatný Maui byl ohromený vlastním úspěchem.

Maui již nelovil pouhou rybu, nýbrž tahal ze dna oceánu celou zemi

Než Maui nahodil, roztočil lano nad hlavou takovou rychlostí, až se vzduchem začalo šířit magické dunění. Lano s hákem začalo rychle klesat ke dnu a Maui okamžitě pocítil záběr. Jeho hák se zachytil o paže vyřezané sochy Tekoteko, která staletí odpočívala na dně hlubokého oceánu. Tato socha je dle maorských zvyků vždy umístěná nad vchodem do marae, tedy místa, kde se Maorové shromažďují ke kulturním a náboženským akcím. Marae je jedním z předních symbolů maorské kultury a hraje významnou roli v životě každého příslušníka tohoto původního polynéského obyvatelstva Nového Zélandu. Ale zpět k legendě.

V tuto chvíli už Maui nechytal velikou rybu, ale lovil ze dna oceánu celý Severní ostrov Nového Zélandu. Maui se snažil ze všech sil, aby zemi z vody vytáhl, ta ale byla pevně připoutaná ke dnu. Začal znova odříkávat posvátnou karakia, jejíž moc sklouzla dolů po laně. V tu chvíli se země probudila a začalo nervy drásající měření sil. Země věděla, že oceán je její domovinou, a nechtěla se vzdát. Ovšem její síla byla menší než Mauiho odhodlání.

Maui pomalu začal vytahovat lano z vody, až se země objevila na hladině. Vyděšení bratři v lodi čekali, co bude dál. Země byla obrovská, rozprostírala se do dálky oběma směry na jih a na sever. „Musím najít svůj hák,“ zvolal Maui a otočil se ke svým bratrům. Rozhodl se jít hledat místo, kde se předtím pod vodou jeho hák zasekl do sochy Tekoteko, a zapřisáhl bratry, aby se země ani nedotkli.

Ti se však snažili ukořistit co největší kus pro sebe a začali do země sekat hned poté, co se Maui ztratil z dohledu. „Vždyť jsme přece pomohli s pádlováním,“ omlouvali své sobecké jednání. Proto je nyní povrch Severního ostrova tak vrásčitý a nerovný. Jeho tvar mnohým z nás připomíná podobu rejnoka plavajícího směrem na jih a jeho dlouhý ocas značí oblast dalekého severu, který ze západu lemuje nedotčená pláž nazývaná „devadesátimílová pláž“.

Devadesátimílová pláž, která lemuje západní pobřeží až téměř k nejvzdálenějšímu bodu Severního ostrova, Cape Reinga

Legenda praví, že kánoe, ze které Maui vytáhl ostrov z oceánu, se v průběhu věků proměnila v pevninu. Tak vznikl Jižní ostrov Nového Zélandu.

Legenda, nebo skutečnost?

Toto je legenda o vzniku dvou nádherných ostrovů uprostřed Tichého oceánu, kde žijí původní obyvatelé v souladu s obyvateli mnoha dalších národností, kteří se zde rozhodli usadit a žít. Severní ostrov Nového Zélandu je díky této legendě v maorštině nazývaný Te Ika-a-Māui, což v překladu znamená „Velká ryba Mauiho“. Jak to bylo ve skutečnosti, už musíte posoudit sami.

Maorskou legendu vám představila Kristýna Malíková. Po studiích na VŠ se rozhodla vyrazit na rok do světa a je tomu už 8 let, kdy poprvé nastoupila do letadla. Žije i pracuje na Novém Zélandu a jejím novým cílem je být nezávislá na místě a času, vydělávat si on-line prací a cestovat. Sledovat ji a inspirovat se můžete na Instagramu kikiinaaa.
 

 

Jak se žije s Working Holiday? Sedm praktických rad

Sedm vyzpovídaných Čechů z článku o životě během Working Holiday už ví, jak to na druhé polokouli chodí. Nechte se inspirovat jejich příběhy a radami do života na Novém Zélandu.

Petra a Luděk

Petra Pohlídalová (28 let)
Geografka Petra přijela v březnu 2017 – v nejzazší termín od data podání. O WHS víza totiž žádala s partnerem, s kterým se rozešli. Před odjezdem na Zéland Petra potkala v Čechách Luďka, který neváhal, a zažádal o WHS také.

Luděk Mašín (28 let)
Luděk je partner Petry a v Čechách se živil jako ajťák v bance. Přiletěl za ní za 2 měsíce, ještě ani nestihl vyspat jet leg a už šel do práce. S Petrou po Zélandu hodně trekují, a také se nebojí žádné práce. V době našeho rozhovoru pracovali na třešních v Cromwellu. Po Zélandu pojedou na WHS do Kanady.

Petra a Luděk vzkazují: Neberte si s sebou tolik věcí, leťte nalehko. Cokoliv se tu dá koupit. Výjimkou je outdoorové oblečení, to kvalitní je tu hodně drahé. Další rada je – kupte si pořádné auto. Klidně nejprve pracujte, abyste si na něj vydělali. Z osobních zkušeností víme, že se to opravdu vyplatí, než pak každou chvíli jezdit s něčím porouchaným k mechanikovi. A poslední rada je – jeďte co nejdřív! Podmínky se neustále zpřísňují, uzavírají se treky, mizí neplacená místa na spaní. A to z toho důvodu, že je tu tolik backpackerů. Čím dřív sem přijedete, tím lépe!
 

Anna Pašáková (31 let)
Přijela na WHS v roce 2014 s přítelem Honzou, po práci v zemědělství a housekeepingu se rozhodla stát baristkou i přestože nikdy kávu nepila, ani nepije. Neuměla anglicky, a ani nevěděla jak zapnout kávovar. Dnes je z ní profesionální baristka a krátce i instruktorka plávání. Na Zélandu je již rezidentkou a v současné době očekává s přítelem přírůstek do rodiny. Děti tu plánuje odrodit všechny, líbí se jí místní porodnictví a pozitivní přístup. Pak se možná vrátí do Čech.

Anna vzkazuje: Začátky jsou vždycky tvrdý! Ale každá zkouška vám něco dá. Nejhorší je dostat první práci, nemyslím v zemědělství, tam berou všema deseti. Když to prolomíte a získáte referenci z Nového Zélandu, tak je to mnohem jednodušší. Nebojte se ničeho, posílejte to na všechny strany, i když si myslíte, že byste v něčem nemuseli být dobří – zkuste to. Neskutečně vám to rozšíří obzory. Netlačte na to, buďte v pohodě a nestresujte se. Ti lidi to nějakým způsobem vycítí. Ať už se jedná o ubytování, práci, či cokoliv jiného. Je dobré brát věci, tak jak jsou a buď to vyjde, nebo ne. Pokud jedete s partnerem, připravte se na to, že to bude těžké. Zéland je místo, kde si člověk ujasní, jestli spolu budete nebo ne. Jste dlouho zavření na jednom místě a projeví se tak všechny chyby. Pokud vydržíte Zéland, tak už vydržíte všechno.
 

Markéta Čiperová (23 let)
Markéta a její přítel Kanaďan jsou oba architekti. Zatímco přítel chtěl získat zkušenosti v oboru, Markétu to táhlo k její zálibě v minipivovarech. Po třech měsících se jim oběma podařilo své cíle naplnit a usadili se v Tauranze. A také stihli jedenáctidenní intenzivní výlet po obou ostrovech s rodinou. Na cesty si půjčili obytný karavan se self-contained licencí, a nadchlo je to. Touží si koupit vlastní obytné auto a projet Zéland křížem krážem, aby si doprohlédli vše, co ještě neviděli.

Markéta vzkazuje: Ať už cestujete na Zéland, nebo kamkoliv jinam, na začátku si napište dopis sami sobě. O tom, co od svého dobrodružství toho očekáváte a jaké jsou vaše představy, co se chcete naučit a jaké zkušenosti si odnést. Většinou se věci vydají jiným směrem, ale je super mít možnost si „svůj dopis“ čas od času přečíst a zhodnotit, jestli naplňujete, co jste si slíbili. Nebo na něj úplně zapomenout, po roce ho otevřít a zjistit, že jste tu zažili spoustu věcí nad vaše očekávání. Každopádně je dobré mít plán, ale být otevřený jakýmkoliv změnám, protože nikdy nevíš, koho potkáš, kde se ti zalíbí a jaké nabídky a možnosti tě po cestě potkají. 

Michaela Mrnková (24 let)
Míša, vystudovaná bioložka a pracovnice opavského muzea, vyrazila na Zéland s přítelem Ivem. Od prvních dní pracovala. Byla zahradnicí v Aucklandu, což se skládalo z těžké dřiny s krumpáčem. Delší dobu však pracovala jako uklízečka nedaleko Wellingtonu, kde zažili těžké chvíle – Míša živila oba, Ivo si nemohl tři měsíce najít práci v IT. Tahle zkouška prověřila jejich vztah a poté, co si Ivo našel práci, i když ne v oboru, našetřili dost peněz na další cestování. Po Zélandu cestují v retro campervanu, který si sami předělali. Před cestou domů plánují procestovat Austrálii, pacifické ostrovy i Asii.

Míša vzkazuje: Pokud si chcete zlepšit angličtinu, zkuste bydlet s kiwíkama. Překonejte to, že budete dělat chyby a mluvte. Naučte se v angličtině myslet. Já jsem třeba balila kiwi a počítala si u toho v angličtině. Nebo si zkuste překládat vlastní myšlenky, to můžete dělat kdykoliv, třeba i u nějaké nudné práce. A když vás nějaká práce bude štvát, budete fyzicky vyčerpaní – přestaňte se bát říkat ne. Není to tu přece jenom o práci, zvládnete si najít jinou. Pokud si neplánujete najít na Zélandu dobrou práci a zůstat natrvalo, doporučuji nezdržovat se ve městech, protože jako backpackeři  jsme tam vždy zápasili se sehnáním práce. Doporučuji Kerikeri – borůvky, mandarinky, pomeranče, kiwi. Při cestování je důležité zůstat v autě organizován, mít na všechno systém – jakmile nebude, vznikne chaos a nikdy nic nenajdete. No a vztah je zkouška ohněm. Ukáže se, zda spolu budete, nebo ne.

 

 

Lukáš Schejbal (30 let)
Lukáš doma pracoval jako programátor pro malou IT firmu. Na Zéland přijel na konci ledna 2017, usadil se v Te Puke, kde pracoval na kiwi sadu a vyrážel odtud s kamarády na treky. Na Zélandu ho překvapilo, kolik Čechů tu všude je. Na začátku zimy se přesunul do Wanaky, kde měl zajištěnou práci ve středisku Cardrona jako kitchen hand (pomocná ruka v kuchyni). Po zimě vyrazil s kamarády do Fiordlandu na treky a využít některé slevy na plavby a kajaky, které získal při práci v Cardroně. Poté se přesunul na sběr třešní. Nyní má v plánu prodat auto a začít cestovat po Zélandu stopem. Rád by tak potkal více místních. Cestou domů se chce zdržet ve Vietnamu.

Lukáš vzkazuje: Obecně bych vzkázal, že Nový Zéland není kulturně zas tak odlišný od Evropy a není potřeba se toho bát. U trekování bych zmínil hlavní výhodu Nového Zélandu, a tou je bohatá síť chatek. Vyplatí se koupit si hut pass a mít tak ubytování v řadě chat bez dalších poplatků. Je to také dobré místo na potkávání dalších lidí, a tak si ani sólo cestovatel nepřijde sám. Náročnost cest je skutečně rozmanitá, a tak si každý najde to své. I když tu Great Walks platí za takové chodníčky pro masy, i tak na nich lidé umírají, takže se rozhodně hodí nic nepodceňovat. V horách tu většinou není signál, proto je dobré k vybavení přidat i nouzový lokátor pozice. Lyžování na Zélandu je zážitek, který stojí za vyzkoušení. Pokud se někdo chystá lyžovat jen na pár dní/týdnů, tak určitě doporučuji vyhnout se školním prázdninám v červenci.  
 

Kristina Šaumanová (27 let)
V roce 2016 Kristina dostudovala učitelství a měla v Praze skvělou práci v anglické školce. Tomu odcestovat na Zéland předcházelo mnoho složitých rozhodnutí i rozpad tehdejšího vztahu. Kristina si sepisovala seznamy pro i proti a nakonec posbírala všechnu odvahu, zabalila si krosnu a jela. Měla vizi zůstat v oboru učitelství, a to se jí povedlo. Učí v mateřské školce v Mt. Maunganui. Díky práci získala i pracovní víza, takže zatím zůstává na další 3 roky. Surfuje, cestuje, navštívit jí přijela sestra a kamarádka, se kterými procestovala oba ostrovy.

Kristina vzkazuje: Při pracovním pohovoru koukali v mém oboru učitelství především na zkušenosti z Čech a na reference, které jsem měla, než přímo na mé vzdělaní. Brzy jsem se tu seznámila se spoustou lidí, co tu bylo taky na WHS nebo už déle, hodně mi pomohly různé facebookové stránky, kde se pořád něco děje a vymýšlí různé akce. Miluju zélandský styl života, pořád si tu připadám jak na dovolené, i když pracuji 8 hodin denně. Po práci si člověk může zajít na pláž, večer grilovat s přáteli a o víkendech objevovat nová místa. Pořád tu potkávám úžasné lidi se zajímavými příběhy. Zéland je prostě velmi pozitivní místo se spoustou možností. Všem, co váhají, určitě doporučuji ničeho se nebát a vyrazit. Je to sice cesta na druhý konec světa, ale v dnešní době internetu je vše mnohem jednodušší a zvladatelné. 

WHS_Akce

 

Děkujeme zpovídaným cestovatelům za možnost zveřejnit jejich příběhy a poskytnutí fotografií ze svých archivů!
Článek pro CZECHKiwis napsali Magda Novotná a Martin Černý, kteří cestují a pracují na Novém Zélandu. Své postřehy a fotky z cest sdílí na blogu www.frogsontheroad.cz

Jak se studuje na Novém Zélandu

Vydat se za dobrodružstvím a zlepšit se v jazyce? Angličtinu nemusíte studovat jen „za humny“ v Evropě. I u protinožců na Novém Zélandu se mluví anglicky, navíc s originálním akcentem a v multikulturním prostředí. Také vás čeká rozmanitá krajina jako nikde jinde na světě: hory, pláže, kopce, sopky, termální prameny, vše na jednom místě. Nejeden Čech a Slovák proto propadl kouzlu Zélandu, a to i díky přátelskosti místních a uvolněnému životnímu stylu. 

Studovat angličtinu na Zélandu může kdokoliv

V letech 2016 a 2017 vyrazilo na Zéland se studijními vízy 84 Čechů a 38 Slováků. Studenti, kteří při výběru studia využili služeb CZECHKiwis byli přitom při žádosti o studijní víza 100% úspěšní.

Pro studium angličtiny na Zéland není předepsaná žádná hranice úrovně jazyka ani věkový limit. Jedná se tak o zajímavý způsob, jak vycestovat na delší dobu i pro Čechy starší 35 let, kteří už nemohou žádat o Working Holiday víza (WHS). „Najdou se i případy studentů, kteří mají WHS víza, ale chtějí začít svůj pobyt studiem, aby si byli v angličtině více jistí,“ upozorňuje naše specialistka na studium Bára. Nejvíce zájemců přesto přichází z řad neúspěšně žádajících o WHS víza, kteří si Zéland nechtějí nechat za žádnou cenu ujít. „Je to i takový záchranný kruh pro páry, v případě že oba žádali o WHS víza, ale jeden z nich neuspěl,“ doplňuje Bára. Studium je také jednou z možností, jak si svůj pobyt na Zélandu prodloužit.

Příběhy českých a slovenských studentů se liší, ale v zásadě mají společné – Zéland byl jejich vysněnou destinací a chtěli vypilovat angličtinu, a to nejlépe o několik úrovní.

Osmadvacetiletá Kristýna, vystudovaná zdravotní sestra, chtěla získat díky prohloubení angličtiny práci ve zdravotnickém managementu. „Nový Zéland byl můj celoživotní sen, o kterém jsem si myslela, že zůstane navždy snem,“ vzpomíná. Chtělo to pořádnou kuráž – nikdy neletěla letadlem, v zahraničí byla pouze jednou v Chorvatsku, a ani po 11 letech studia angličtiny v ČR jazyk de facto neovládala. Přesto se vydala sama na druhý konec světa. Dnes má za sebou dva roky studia na jazykové škole Kaplan v Aucklandu a zanedlouho začne studovat roční vysokoškolské studium na institutu Abacus v Aucklandu,  obor management a obchod.

Schoolmates NZ

Třicetiletý Juraj zanechal své kariéry testovacího inženýra pro mezinárodní německou firmu. Rozhodl se vyjet na Zéland, jehož návštěvu spojil se studiem obchodní angličtiny, rovněž na škole Kaplan v Aucklandu. Věkový průměr spolužáků tu byl kvůli odbornosti vyšší. „Veľa z nich už malo skúsenosti s podnikaním, prípadne pracovali na zaujímavých pozíciách. Preto ma najviac bavila komunikácia a práca v skupinách s nimi, kedy pri úlohách a zadaniach, čo sme riešili na hodinách, prichádzali s jedinečnými riešeniami a vždy to bola zaujímavá debata,“ popisuje inspirativní kolektiv Juraj.

Novozélandský styl výuky

Všech pět námi oslovených studentů, kteří na Zélandu studovali, či stále studují, nemělo příliš velký problém s gramatikou. Podle nich je jí v českých školách věnován až příliš velký prostor. Většina z nich však zaostávala v mluveném projevu.

Během studia na Zélandu je výuka zpravidla zaměřena na konverzaci a aktivní používání jazyka. Studenti chválí, že hodiny obsahují také mnoho her a aktivit, které je správně okoření. Jirka Z. říká, že je spokojený s profesionálním přístupem učitelů i celkovým nastavením výuky: “Vše na sebe navazuje a dává smysl. Díky neustálému opakování slovíček a frází v lekcích odpadá jejich nesmyslné biflování.“ Studenti zkouší nové učivo prakticky při tvorbě projektů a jejich následné prezentaci nebo si procvičují komunikaci v modelových situacích.

Ze začátku všichni vyletí nahoru, protože ve škole se jinak než anglicky nedomluvíte. Ale po nějaké době už pokroky nejsou tak viditelné, a tak si hodně lidí stěžuje, že už se nikam neposouvá. Opak je pravdou, posouvají se, ale už to nejsou mílové kroky,“ poznamenává Jakub, který studuje kurz obecné angličtiny ve Wellingtonu. „Angličtina je běh na dlouhou trať. Učení je třeba si užívat a nenechat se odradit dílčími neúspěchy,“ doporučuje jeho kamarád, osmadvacetiletý Jirka Z. studující v Aucklandu.

Chcete se dozvědět více o studiu a jazykových kurzech na Novém Zélandu? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře na této stránce. 

Specialista na studium jako průvodce

Klíčovou osobou při výběru vhodného studia jsou pro studenty studijní poradci (education advisors), kteří se starají o to, aby podmínky studia i škola jako taková studentům seděly. Poskytují jim také informace o životě na Zélandu, životních nákladech a jsou studentům k dispozici i během samotného studia.

CZECHKiwis mají v týmu oficiální certifikované studijní poradce – sídlící v Česku i na Zélandu. „S každým zájemcem jsme v přímém kontaktu, abychom zjistili jeho / její motivaci ke studiu a hlavně jejich očekávání. Jen tak můžeme doporučit vhodnou školu a kurz. Všechny školy, se kterými spolupracujeme, a které nabízíme, jsme osobně navštívili, abychom viděli, jak probíhá výuka, “ říká Bára. Dále dodává, že sama, bez kolegyní v Česku by již agendu studia nezvládla, protože počet studentů neustále roste. “Díky zastoupení v Česku i na Zélandu, jsme studentům navíc k dispozici po celou dobu studia,” doplňuje.

Study in NZ

Multikulturní prostředí

Zélandské školy se pyšní kosmopolitním charakterem, a tak se studenti setkávají se spolužáky ze všech koutů světa. To je pro řadu z nich hlavní benefit a příležitost trénovat angličtinu i v neformálních konverzacích.Debaty o tom, jak to v jejich státě funguje a jak to funguje u nás, byly vždycky zábavné. Například jsem se dozvěděl, že mateřská v Brazílii je 6 měsíců,“ směje se Jakub. Kristýna díky škole získala přátele z celého světa a některé už navštívila v Japonsku, Thajsku i Španělsku a do budoucna plánuje výlet za spolužáky do Jižní Ameriky.

Studenti se shodují na tom, že pro ně byl zpočátku šok novozélandský akcent a kiwi angličtina. „Mně osobně zvedl sebevědomí fakt, že kiwi akcent je oříšek i pro rodilé mluvčí z jiných částí světa. Dokonce jsem zažil situaci, kdy si Angličan nerozuměl s kiwákem,“ usmívá se Jirka A., který se věnoval studiu na škole NZLC ve Wellingtonu.

„Polykají slova, ale většina Zélanďanů je milá a ochotná, a tak není důvod se s nimi bát mluvit,“ shrnuje Kristýna. Může se to zdát jako výzva, ale do budoucna je to hlavně velká výhoda. Protože, pokud porozumíte kiwi angličtině, a mnoha akcentům z celého světa, tak už pro vás žádný přízvuk nebude problém. „V praxi se neustále setkáváte s mnoha nerodilými mluvčími – Indy, Číňany a dalšími národnostmi. Ne každý mluví perfektní oxfordskou angličtinou, na kterou byste byli zvyklí, pokud byste studovali v Anglii. Myslím, že je jen málo zemí na světě, kde jste vystaveni tolika akcentům denně jako na Zélandu,“ popisuje výhody multikulturního prostředí Bára.

Studentský život

Náklady vynaložené na život a studium na Zélandu si studenti mohou kompenzovat prací. Aby student mohl při škole legálně pracovat, musí nastoupit na intenzivní kurz u školy z kategorie kvality 1, který obnáší minimálně 20 hodin výuky týdně, a to alespoň po dobu 14 týdnů. Se studijními vízy pak může dostat povolení pracovat na zkrácený úvazek 20 hodin týdně. „Život na Zélandu není nejlevnější, a tak jsem při škole vydělával a jezdil jako ‚uber eat deliver‘ a rozvážel jídlo na kole,“ vzpomíná na svou studentskou brigádu Jakub.

Víkendy jsou volné, což je ideální příležitost někam vyrazit a poznávat Nový Zéland. Školy nabízí mnoho mimoškolních aktivit a výletů, nebo je možné vyrazit s novými přáteli. Třeba Kristýna stihla během volna spoustu aktivit, včetně těch adrenalinových. “Mezi mé největší zélandské zážitky patří šnorchlováni s delfíny! Zvládla jsem to, i když nejsem zdatný plavec a mám strach dát hlavu pod vodu,“ popisuje.

Bungee New Zealand

Láká vás studium na Zélandu?

V CZECHKiwis vám rádi představíme nabídku novozélandských škol, s kterými spolupracujeme a jejich finanční nároky. S mnoha školami máme dohodnuté speciání ceny pro krajany!

Pomůžeme s výběrem školy a nasměrujeme s žádostí o víza. Známe požadavky pro studium i studijní víza a provedeme vás celým procesem, k tomu budeme v kontaktu po dobu vašeho pobytu na Zélandu. Pokud se chcete o možnostech studia dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím tohoto formuláře.

Děkujeme našim studentům za možnost zveřejnit jejich zkušenosti a příběhy!
Článek pro CZECHKiwis napsali Magda Novotná a Martin Černý, kteří cestují a pracují na Novém Zélandu. Své postřehy a fotky z cest sdílí na blogu www.frogsontheroad.cz

 

Aussie & Kiwi Film Fest 2018: pátá cesta k protinožcům

V rychlém tempu novozélandské akční roadmovie Pork Pie prošpikované kaskadérskými triky se rozjede 5. ročník festivalu filmů z Austrálie a Nového Zélandu Aussie & Kiwi Film Fest. Odstartuje v kině Lucerna na Dušičky 2. listopadu bojovým tancem haka a tradičními maorskými zpěvy v podání novozélandské skupiny Whakaari Rotorua, na konečnou dorazí v kině Ponrepo 7. listopadu s  Australskou romantickou komedií Tři léta. Na cestě k protinožcům bude možné se zklidnit v rytmu dokumentu Západní vítr: Djaluův odkaz o fenoménu a významu hry na hudební nástroj didgeridoo, který osobně uvede australský režisér Ben Strunin.

Na festivalu připomeneme a oslavíme 155 let od první historické návštěvy Čecha na Novém Zélandu – jak jinak než tradiční maorskou hakou a zpěvem kulturní skupiny Whakaari Rotorua. K domorodému umění a jeho kořenům se vrací dokumentární snímek Západní vítr: Djaluův odkaz, který v kině Lucerna uvede režisér Ben Strunin za doprovodu Ondřeje Smeykala, nejlepšího českého hráče na didgeridoo, hudební nástroj Aboriginců.

Rozmanitost společností současné Austrálie a Nového Zélandu se promítá i do dalších filmů uváděných v české premiéře: 1% (AU), Zvláštní barvy (AU), Waru (NZ) nebo krátké filmy maorských a tichomořských filmařů (NZ).

Festival odstartuje v kině Lucerna 2. listopadu bojovým tancem haka a tradičními maorskými zpěvy v podání novozélandské skupiny Whakaari Rotorua.

V závěru „osmičkového roku“, u nás spjatého s připomínáním důležitých milníků českých dějin, připomene Aussie & Kiwi Film Fest  události, které se silně zapsaly do historie národů protinožců. V únoru 2018 uplynulo deset let od omluvy australského ministerského předsedy Kevina Rudda tzv. ztracené generaci Aboriginců, kterou v první polovině minulého století poznamenala tvrdá asimilační politika bílých Australanů. Toto období australské historie přiblíží antropolog Stanislav Slavický před uvedením legendárního australského snímku Rabbit-Proof Fence z roku 2002, natočený podle skutečné události dvou Aboriginských sester, odejmutých své matce.

Z novozélandského filmového archivu jsme vybrali dnes už kultovní snímek Kdysi byli bojovníky (Once were wariors) s hvězdným hereckým obsazením a drsným příběhem z periferie Aucklandu 90. let minulého století, který v roce své premiéry 1994 zapůsobil ve filmovém světě jako zjevení a působí tak dodnes.

Speciální pozornost věnujeme letos také tématu znečištění oceánů, o němž pojednává australský dokument Azurová (Blue). Při té příležitosti po projekci filmu v kině Ponrepo nabídneme panelovou diskusi.

Máme radost, že našim divákům je ve společnosti filmů z opačné části světa už pátým rokem dobře. Je radost vidět, že kdo u nás v předchozích ročnících uvízl jen prstíkem, už se nás nepustil. Je to pro nás pocta i závazek. Těšíme se, že společné jubileum oslavíme nejen na projekcích, ale také v nabitém atraktivním doprovodném programu,“ říká zakladatelka a ředitelka festivalu Martina Vacková.

Všechny filmy jsou v originálním znění s českými titulky. Přehlídka je reciproční k Českému a slovenskému filmovému festivalu v Austrálii.

Podívejte se na trailery k novozélandských filmů, které budou uvedeny na festivalu:

Pork Pie 

Waru

Kdysi byli bojovníky (Once were wariors)

Všechny filmy jsou v originálním znění s českými titulky.

Vstupenky můžete koupit online na webu kina Lucerna  nebo na pokladně kina v Pasáži Lucerna. Vstupenky na projekce v kině Ponrepo bude možné koupit od 8. října přes web Národního filmového archivu.

Sledujte festival online: www.aussieakiwi.cz

Program:  www./aussiefilmfest.cz/program/

Vstupenky můžete koupit na tomto odkazu: Lucerna, Ponrepo

Facebook @AussieKiwiFilmFest 

Instagram @aussiekiwifilmfest

Chceš psát pro CZECHKiwis?

Rád(a) píšeš a chceš se podělit o své zážitky a zkušenosti ze Zélandu s dalšími cestovateli? Nebo máš skvělé fotky či videa a chceš motivovat ostatní sbalit si kufr a odletět na Zéland? 

Napiš příspěvek nebo průvodce pro CZECHKiwis! Je na Tobě, jaké téma zvolíš, ať už chceš cestovatelům poradit v konkrétní situaci nebo doporučit místa, která nesmí minout. Pokud chceš psát, ale nevíš konkrétní téma, napiš nám – námětů máme spoustu!

Aktuálně hledáme autory průvodců jednotlivými regiony/ městy / místy Nového Zélandu. Pomožte sdílením svých zkušeností a tipů dalším krajanům – představte své oblíbené místo nebo oblast dalším krajanům formou průvodce pro náš web. Rádi autorům pomůžeme s hledáním výhodných letenek, s cestovním pojištěním a se sháněním volňásků na atrakce v regionu.

Svůj námět na příspěvek napiš na redakce@czechkiwis.cz a společně doladíme detaily. K ruce Ti bude zkušená editorka, která Tě celým procesem provede. Zároveň, pokud se chceš stát pravidelným CZECHKiwis redaktorem, neostýchej se nám napsat.

Autorům zveřejněných příspěvků nabízíme:

  • Publikování odkazu na jejich web / blog / instagram nekomerčního charakteru na CZECHKiwis.cz
  • Letenky a cestovní pojištění do celého světa za zvýhodněné ceny
  • Možnost sehnat vstupenky na atrakce a akce za zvýhodněnou cenu nebo zadarmo
  • Možnost podělit se o své zážitky s našimi čtenáři
  • Finanční odměnu za kvalitní příspěvky

    Těšíme se na spolupráci!