Sylva a Matěj z Cestujsemnou.cz vyrazili v prosinci 2019 na Zéland s cílem zdolat 3000 km dlouhý Te Araroa Trail. Jejich výpravu předčasně ukončila pandemie koronaviru a Zéland tak museli opustit a nastoupit na repatriační let směr Praha. V podcastu popisují své zážitky z treku a také vysvětlují svou motivaci za zdolávání dálkových treků.Věříme, že vám podcast zpříjemní čekání na znovuotevření hranic Nového Zélandu, které je zatím stále v nedohledu.
Podcast je také skvělou pozvánkou na přednášky Sylvy a Matěje:
Již tento týden se otevírají rezervace na novou sezonu pro nejpopulárnější novozélandské treky. Pokud plánujete jít některý z Great Walks v nadcházející sezoně, doporučujeme s rezervací neotálet. Přečtěte si, jak své místo rezervovat a jak je to s poplatky pro další sezonu.
Great Walks jsou nejznámější několikadenní treky na Novém Zélandu. Na Novém Zélandu se jich nachází celkem deset a jsou velmi dobře udržované. Většina návštěvníků Zélandu se shoduje, že absolvování některého z nich patří mezi nejkrásnější zážitky z celého Zélandu. Není divu, patří mezi ně i jeden z nejkrásnějších vícedenních treků na světě – Milford trek.
Milford trek je považován za jeden z nejkrásnějších vícedenních treků na světě..
Na všech Great Walks je potřeba rezervovat ubytování v hlavní sezoně hodně dopředu. Na výběr je ze servisovaných chat a nebo kempovacích míst (ve vlastním stanu). Na těch nejoblíbenějších trasách (Milford, Routeburn, Kepler, Abel Tasman) jsou někdy místa rezervována již během prvních dnů po otevření rezervací pro novou sezonu.
Pro sezonu 2020/2021 jsou stanoveny stejné poplatky pro rezidenty i turisty (vyjímkou je nově platba za děti a mladistvé do 18 let, kteří nejsou rezidenti Nového Zélandu). Aktuální ceníky všech Great Walks najdete na tomto odkazu.
Pohled z Harris sedla na Routeburn treku.
Otevření rezervací pro novou sezonu
Rezervace treků pro novou sezonu 2020/2021 se otevírá v následujícím pořadí:
Rakiura Track a Heaphy Track otevření rezervací 9.6.2020 v 9:30 novozélandského času
Lake Waikaremoana, Paparoa Track a Whanganui Journey otevření 10.6.2020 v 9.30 novozélandského času
Kepler Track, Abel Tasman a Tongariro circuit otevření rezervací 11.6.2020 v 9:30 novozélandského času.
Rezervace pro Milford Track pro další sezonu se otevřou až v průběhu července 2020.
Routeburn Track je dočasně zcela uzavřen kvůli velkému poškození, ke kterému došlo během záplav v únoru 2020. Otevření rezervací pro sezonu 2020/2021 se očekává v srpnu 2020.
Nezoufejte, pokud se vám nepodaří rezervovat místa na vybrané Great Walk nebo pokud jsou poplatky mimo váš rozpočet. Na Novém Zélandu jsou stovky dalších treků, které lze absolvovat levněji či zdarma, často bez předchozí rezervace a na kráse jim to rozhodně neubírá.
Hobitín se nachází na Severním ostrově Nového Zélandu 180 km od Aucklandu. Je to kouzelná vesnička, kterou postavili pro trilogii Pána prstenů. Je však stále udržovaná, jako by tam doopravdy někdo bydlel. Z komínů se kouří, na zahrádkách pěstují zeleninu, na šňůře suší hobití prádlo, špalky dřeva leží v kolečkách před domky, a tak je autentičnost místa ještě více podtrhnutá.
Kouzelný Hobitín. Foto archiv Lucie, S blondynou na cestach.
Hobitín se představuje
Stavbu Hobitína zahájili v roce 1999 na soukromé ovčí farmě. Byla kvůli tomu použitá těžká technika, dokonce pomáhala i novozélandská armáda. Stavba měla probíhat v utajení, ale myslíte, že se to tajemství podařilo udržet vojákům po pár pivech v místní hospodě? Během 8 měsíců trvající výstavby zbudovali 39 domečků. Zajímavostí je, že po skončení natáčení areál částečně zbourali. Několik hobitích domečků ale zůstalo a nadšení fanoušci Pána prstenů je postupně začali objevovat. Tak vznikl nový nápad, a to provádět tudy návštěvníky, aby potenciál místa mohl být nějak využitý. V roce 2009 kvůli natáčení Hobita filmaři místo opravili a přistavěli i pár nových domků – nyní mají celkem 44 domečků. Od té doby popularita místa jen roste. V roce 2012 vznikl Green Dragon (Hostinec u Zeleného draka) coby přesná replika krčmy, kde si můžete dát občerstvení, točené pivo a posedět u krbu. Jako ve filmu. Velkým překvapením většinou je, že domečky nejsou přístupné (za jejich dveřmi vlastně nic není, jen hlína), pouze domov Bilba a Froda – Dno pytlů – má vybudované vnitřní prostory. I ten je ale návštěvníkům nepřístupný, můžou si ho prohlédnout pouze zvenčí.
Většina domečků není vůbec přístupná, někde můžete nahlédnout za dveře. Foto: Archiv Lucie, S blondýnou na cestách.
Hobitín každoročně navštíví přibližně 350 000 turistů, což je nemalé číslo – a není se čemu divit, protože to rozhodně stojí za to! Pokud jedete na Zéland, je prakticky povinnost sem zavítat, ať už jste filmy Pán prstenů či Hobit viděli, nebo ne. Tenhle pohádkový svět totiž dostane jak ty nejmenší, tak i dospěláky, kteří se při pohledu na kouzelnou vesničku vrátí alespoň na chvíli do dětství. Tady si to nejde nezamilovat.
Tip : Řada turistů při plánování itineráře zvažuje, zda Hobitín navštívit, nebo jej – i vzhledem k poměrně vysokému vstupnému – vynechat. I když je to jedna z mnoha turistických atrakcí na Novém Zélandu, věřte, že předčí vaše očekávání. Budete se cítit jako v pohádce!
Při prohlídce Hobitína budete mít dojem, že zde stále někdo bydlí. Foto. Hobbiton Movie Set.
Jak to v Hobitíně chodí
Po Hobitíně se nemůžete pohybovat sami, ale pouze s průvodcem v rámci organizované placené prohlídky. Taková tour trvá cca 2 hodiny a výklad je v angličtině. Dozvíte se během ní spoustu zajímavostí z natáčení filmů a průvodci prozradí i triky, které byly použité při natáčení a divákům zůstaly skryté.
První skupina (cca 20 lidí) vyráží v 8.00 ráno. Další skupinky pak chodí po 10–15 minutách, poslední startuje po 17h. Většina lidí volí právě tuto klasickou prohlídku.
Můžete si také zaplatit večerní tour s obří večeří v hostinci, kde se zpívá a tančí. Oproti klasické prohlídce se navíc dobře najíte a zažijete nezapomenutelnou zábavu a atmosféru. Po večeři jdete s lucerničkami přes vesničku nazpátek. Tahle varianta prohlídky je sice dražší, ale počítejte s tím, že místa jsou dlouho dopředu vyprodaná.
Večerní hostina v Hobitíně. Foto: Hobbiton Movie Set
Tip: Pokud chcete mít z Hobitína nejlepší zážitek, určitě doporučujeme jít první tour, anebo poslední. Hobitín si totiž vychutnáte bez turistů a budete ho mít skoro „jen pro sebe“.
Jak se tam dostat
K Hobitínu můžete jet sami autem, nebo stylovým hobitím autobusem od i-SITE (informační centrum) z Matamata, což je nejbližší město u Hobitína, cca 20 minut. Výhodou cesty autobusem je, že řidič cestou vypráví veselé historky z natáčení filmů a navnadí atmosféru pouštěním krátkých filmů o Hobitíně. Po prohlídce vás autobus odveze zpět do Matamata.
Mlýn v Hobitíně. Foto: Hobbiton Movie Set
Parkování
Pokud pojedete hromadným autobusem z Matamata, můžete své auto nechat zaparkované zdarma v Matamata u i-SITE.
Parkoviště přímo u Hobitína, na které můžete přijet vlastním autem, se jmenuje Shire’s Rest. Za parkovné neplatíte.
Pozor: Na parkovišti Shire’s Rest platí zákaz přespávání.
Ze Shire’s Rest vás odveze zelený hobití autobus přímo do samotného Hobitína. Společně s průvodcem dojedete přes kopečky plné oveček až do té nejroztomilejší vesničky, jakou jste kdy viděli. Cesta ze Shire’s Rest přímo do vesničky trvá max. 15 minut.
Vstupné
Vstup pro dospělého je 89 NZD, v ceně je jedno pivo v Green Dragon (alko, nebo nealko). Mladiství 9 až 16 let 44 NZD. Děti do 8 let zdarma.
Ceny jsou stejné, ať jedete autobusem z Matamata, nebo od Shire’s Rest. Prohlídka trvá asi 2 hodiny, při prohlídce z Matamata počítejte i s cestou cca 3 hodiny.
Cena večerní prohlídky s hostinou pro dospělého je 199 NZD, mladiství 9-16 let 162 NZD, děti 5-8 let 104 NZD.
CZECHKiwis nabízí rezervaci vstupenek do Hobitína! Vyplňte jednoduchý formulář a zajistěte si vstupenku na prohlídku dříve, než se vyprodá! Platba je možná v novozélandských dolarech i českých korunách.
Nejbližší ubytování najdete v městečku Matamata, které leží 20 km od Hobitína. Jde o malé příjemné městečko, kde najdete ubytování všech kategorií. My si vybrali Matamata Backpackers s cenou 70 NZD (cca 1000 Kč) za pokoj pro dva a můžeme jenom doporučit.
Posezení v hospůdce Green Dragon je v rámci prohlídky. Foto: Archiv Lucie, S Blondýnou na cestách
Kde se najíst
Pokud vás chytne hlad či mlsná, řešením může být kavárna The Shire’s Rest Cafe vedle parkoviště u Hobitína. Ceny nejsou nijak přemrštěné.
V Matamata je spousta pěkných kaváren, restaurací i obchodů s potravinami.
Výhled na údolí Hobitína. Foto: Archiv Lucie, S Blondýnou na cestách.
Co si nenechat ujít v okolí
Pokud máte víc času, můžete navštívit nejvyšší vodopády Severního ostrova Wairere Falls, které jsou vzdálené od Matamata autem cca 15 minut. Je to pěkná tříhodinová procházka na vrchol vodopádu a zpět.
Pokud cestujete směrem k Tauranga, nenechte si ujít McLaren Falls Park s vodopády, krásným parkem a v noci se svítícími červy glow worms. V parku můžete přespat ve svém autě nebo ve stanu za 10 NZD na osobu.
Pokud míříte na jih, určitě zastavte v městečku Rotorua proslaveném sirnými jezírky, gejzíry, maorskou kulturou a horkými prameny.
Oficiální informace
Adresa: 501 Buckland Road, Hinuera, Matamata 3472, New Zealand.
Telefon: 0508 4 HOBBITON (telefonní číslo pro hovory z NZ zdarma), + 64 (7) 888 1505. Vzdálenost Hobitína od měst:Matamata 20 km, Hamilton 43 km, Rotorua 74 km, Auckland 180 km.
Tento článek vznikl ve spolupráci S blondýnou na cestách Jmenuji se Lucka a od roku 2014 intenzivně cestuji. Cestování mi změnilo pohled na život a hlavně priority v něm. Jak se říká, cestování je nejlepší investicí v životě, a i když nevlastním auto, byt, ani nemám narvanou skříň nejnovějšími kousky, mám nezapomenutelné zážitky. Cestování otevírá oči a srdce a o tom jsem se na vlastní kůži přesvědčila. Můžete mě sledovat na blogu S blondýnou na cestách, na Facebooku, Instagramu či YouTube.
Náročný a pestrý – tak popisují Te Araroa Trail na Novém Zélandu ti, kteří jej prošli. Novozélandská příroda a počasí nepatří mezi nejvlídnější a putování napříč Severním i Jižním ostrovem se kdykoli může proměnit v extrémní zážitek.
Na jeden z nejmladších dálkových treků na světě se ročně vydává jen hrstka odvážných a Čechy, kteří celou trasu dlouhou 3 054 km zvládli projít, bychom mohli napočítat na prstech jedné ruky. CZECHKiwis jednoho takového ale našli, jmenuje se Martin Mařík a trek úspěšně dokončil v polovině roku 2018. Martina jsme na cestě za jeho odvážným snem podporovali, pomohli mu zařídit letenky i pojištění, během čtyřměsíčního trekování ho bedlivě sledovali na jeho Facebookových stránkách a po příjezdu domů ho i vyzpovídali.
Typický Nový Zéland. Jako malovaný obrázek, nespoutaný, nádherný! (Pohled do údolí před Arthur´s Pass)
Co je Te Araroa Trail?
Te Araroa je mladý trek (oficiální otevření proběhlo na konci roku 2011), který se neustále vyvíjí. Hlavní trasa začíná v Cape Reinga – nejsevernější části Nového Zélandu a po více než 3 000 km končí v přístavu jménem Bluff, který se nachází na jižním cípu Jižního ostrova. Jeho dílčí trasy se ale mohou částečně měnit podle klimatických podmínek.
[adrotate group=“7″]
Je velmi důležité naplánovat správné načasování trekování. Trasa je náročná, s celkovým převýšením 104 km a s průměrnou délkou zdolávání 120-150 dnů se řadí mezi jedny z fyzicky nejobtížnějších a je téměř nemožné ji zdolat.
Ti, kteří se vydali překonávat nástrahy „Dlouhé Stezky“, oceňují především její autentičnost. V letní sezoně 2016/17 se na trek vydal rekordně vysoký počet cestovatelů, a to 550. Na fronty a přeplněné cesty tak můžete s klidnou hlavou zapomenout. Te Araroa je jeden ze skrytých pokladů, které Nový Zéland nabízí.
Martin Mařík: Jeden z nejhezčích treků, které jsem zažil (Breast Hill saddle)
Trek očima Martina Maříka
Jak ses o Te Araroa Trailu dozvěděl a proč ses rozhodl ho jít?
Má sestra s přítelem žijí na Novém Zélandu už přes 5 let, takže mám o této zemi dost informací. Když mi řekla o místním dálkovém treku, stačila mi jedna noc v hospodě, abych se rozhodl, že ho půjdu. Později jsem začal zjišťovat více informací a utvrdil jsem se, že jsem se rozhodl správně. Alternativou bylo třeba Pacific Crest Trail, ale představa, že na začátku cesty stojí „fronta“ a pustí „jen“ 50 lidí denně, mi přišla šílená. Te Ararou chodí 300 lidí ročně.
Dokonalá příroda (Harper Riverbed track)
Zvolil jsi opačný směr treku, tj. z jihu na sever – co tě k tomu vedlo?
Víceméně nebyla jiná možnost. Potřeboval jsem přejít Novozélandské Alpy v létě a pokud bych vyrazil standardně ze severu, tak bych se musel potýkat s lavinami a nepříjemným sněhem. Pokud se někdo vydává na cestu v druhé polovině prosince, tak většinou volí start na jihu a cíl na severním cípu Cape Reinga.
Jak ses na cestu připravoval?
Příprava byla dost legrační. Pracoval jsem jako markeťák v internetovém obchodě, kde sezona vrcholí v předvánočním čase, takže jsem moc volna neměl. Moc jsem to ani nechtěl řešit a kromě vybavení, které člověk prostě „neokecá“, jsem se o nic nestaral. Hodně lidí mi říkalo, že se musím fyzicky připravit, že tam někde v horách umřu. Já na ně moc nedal a prostě se na přípravu vykašlal.
Upřímně zpětně usuzuji, že dát to sice jde, ale začátky byly hodně krušné. Tělo protestovalo, jak jen mohlo. Trvalo měsíc, než extrémní bolesti ustoupily a dostal jsem se do funkčního fyzického stavu.
Nehezký stav nohou po 14. dni na cestě.
Jak se ti podařilo získat tak dlouhou dovolenou?
Volna jsem měl docela dost, protože jsem dal výpověď. Musím říct, že jsem za to rozhodnutí rád – měl jsem skvělou práci, ale ta svoboda nebýt na ničem a nikom závislý je prostě neskutečná. Samozřejmě musí člověk vědět, že mu vyjdou finance, což zrovna na Novém Zélandu není malá suma.
Někdy se prostě vyplatí vstát před pátou ranní. (Ngunguru Bay, Northland)
Můžeš prozradit, na kolik peněz tě celá výprava přišla?
Vedl jsem si podrobné záznamy, a toto jsou mé skutečné náklady. Celkově mě cesta vyšla na 170 000 Kč a největší položku tvořilo jídlo.
[adrotate group=“7″]
To jsem přitom měl celou dobu víceméně stejné, nic nákladného. Snídal jsem ovesné vločky, přes den nutriční tyčinky a večer kuskus. Když jsem si to chtěl zpestřit, tak jsem do vloček dal trochu práškové čokolády a do kuskusu tuňáka. Mňamka!
Kategorie
Celkem
Jídlo
49 138,90 Kč
Letenky
24 800,00 Kč
Ubytování
23 593,11 Kč
Vybavení
17 901,00 Kč
Hotovost (ubytování bez karty, apod.)
15 005,18 Kč
Ostatní (pohledy, známky, poštovné,…)
7 994,92 Kč
Hospoda, liquor store
7 971,21 Kč
Pochutiny
4 639,09 Kč
Telefon ČR
3 140,00 Kč
Půjčovné kanoe
3 020,81 Kč
Víza
2 712,66 Kč
Doprava (MHD, ferry)
2 634,86 Kč
Internet
1 899,52 Kč
Telefon NZ
1 841,03 Kč
Guthook – navigace trasy
699,99 Kč
Celkový součet
166 992,28 Kč
Martin Mařík: Někde na severním ostrově, kdy mi už hrabalo a ocenil jsem každé dětské hřiště.
Vybavení tvoří poměrně velkou položku. Kdybys jel znovu, pořídil by sis teď něco jiného?
Naopak je ta suma ještě relativně nízká, protože mi pomohla firma Hannah, která mě sponzorovala a spoustu vybavení jsem měl od nich zdarma. Takže ta suma je vlastně jen doplnění věcí, které jsem si musel koupit. Neřekl bych, že bych potřeboval něco změnit ale spíš zredukovat. Prvních 25 km jsem šel se základem v batohu přes 20 kg (bez jídla a vody), pak jsem pochopil, že „důležité vybavení“ je úplně o něčem jiném a vyhodil 6 kg zbytečností. Měl jsem v batohu třeba malý počítač – šílenost.
Nepotřebné věci jsem poslal sestře, ale jsou tu i možnosti pro ty, kdo cestují sami. Balík lze nechat přímo na poště nebo v nějakém kempu. Osobně jsem to tak řešil na Severním ostrově.
[adrotate group=“7″]
Oblíbená část treku a naopak, co bys nejraději vynechal?
Top místo pro mě byl Breast Hill track, který začíná od Lake Hawea a po strmém stoupání do téměř 1300 m n. m. jsou vidět naprosto dechberoucí Novozélandské Alpy a pod nimi krásné jezero. Jeden z nejlepších výhledů na celé cestě.
Neskutečný byl také Te Whara trail v Northlandu – jednoduchý jednodenní trek s naprosto úžasnou vyhlídkou nebo celý úsek Whanganui River, který i přes špatné počasí ukázal, že Nový Zéland je prostě místo zázraků. Na kánoi se tam projíždíte mezi stříkajícími vodopády a říkáte si, že jste prostě v pohádce.
Výhled z krásného Te Whara trailu. (Northland)
Je těžké vybrat top místa, celý Te Araroa trek mi přišel úžasný. Dokonce i Stag Saddle, kde jsem byl v hrozné mlze a nebylo vidět vůbec nic nebo úžasné pohoří Richmond Ranges – je jich prostě spousta.
Pokud bych měl napsat, co bych raději vynechal, tak jsou to asi silniční části na Severním ostrově.
Jaký je tvůj recept proti samotě a trudomyslnosti?
Nemám recept na trudomyslnost, ale snažím se brát vše s nadhledem. Pokud jsem sám, tak si užívat samotu a pokud jsem s někým, tak si užívat společnost.
Myslím, že pokud jsem se na cestě něco naučil, tak je to užívat situaci, kterou zrovna prožívám a vytěžit z ní co nejvíc. Být jednoduše tam a ne jinde. Stěžovat si nebo být nespokojený můžu doma, na cestě to nikomu nepomůže, ani mně.
Je hrozná škoda Nový Zéland projít, když ho můžete jít. Navíc jsem se sebou táhl ukulele, a když mi bylo smutno, tak jsem si hrál. A to bylo super!
Vzpomínám na tohle hraní na molu ve městě Whanganui. Pak přišli 2 bezdomovci a zpívali se mnou „Somewhere over the rainbow“ :)
Byly situace, kdy jsi to chtěl vzdát?
Vzdát ne. Byly chvíle, kdy jsem byl na pokraji sil. Velký test jsem prožil během úseku mezi Arrowtownem a Wanakou. Čekalo mě převýšení 10 km během 3 dnů, hory bez stromů v tom nejhorším pařáku.
Jindy jsem sešel do kempu, nohy se mi třásly vyčerpáním a nemohl jsem to vůbec ovládat. Bylo to nejdelších 10 minut mého života.
Výhodou je, že nejhorší okamžiky většinou přicházejí při stoupání a jakmile dojdete na vrchol, tak je vše odpuštěno a na bolest zapomenete. Výhled za to úsilí vždycky stojí.
Výhled z krásné hřebenovky před Motatapu trekem.
Teď když máš celý trek za sebou, prozraď nám – stálo to za to? Co ti trek dal? Šel bys celý trek, kdybys věděl, co vše tě čeká?
Rozhodně to za to stálo! Nelituji žádné propocené minuty ani jediného prasklého puchýře. Na treku jsem viděl úžasnou přírodu, poznal jsem snad ty nejhodnější lidi na světě, potkal spoustu nových přátel a zjistil snad také něco o sobě.
Nespočet nových přátel. A za to to stojí! (Mt. Sunday)
Prostě a jednoduše, některé dny byly neskutečně skvělé, pak byly dny náročné, ale ten půlrok jsem žil mnohem víc než kdykoli předtím. Doma mi život proplouval mezi prsty, tady jsem ho měl pod kontrolou a užíval si ho jako nikdy.
Pokud bych měl jít Te Araroa znovu, tak bych zvolil jen jiný způsob na Severním ostrově. Šel bych klasicky Jižní a na severu stopoval. Je tam hodně silnic a dojít k hezkým trekům trvá dlouho.
Někdy vás ty silnice pošlou za hranice psychických sil…
Co bys doporučil dalším, kteří se na trek vydají?
Pokud jsou zatím v rozhodovací fázi, tak ať do toho prostě jdou! A pokud už se chystají, tak jen snad jediné – plánujte si, co chcete, ale stejně všechno bude jinak. Naučte se měnit svá rozhodnutí téměř z minuty na minutu a užívejte si všeho, co vám Te Araroa nabídne.
[adrotate group=“7″]
A možná jen – myslete také na své bezpečí. Neriskujte na rozvodněných řekách. Sám vím, jak těžké je vzdát brodění a jít přes 40 km vzdálený most. Ale je lepší ztratit 2 dny než vlastní život. Těch mrtvých už je na cestě docela dost.
Cestování je jako droga. Každý, kdo si užil nějakou výpravu, tak asi ví, o čem mluvím. Vrátit se ke kancelářské práci bude dost těžké a docela rád bych ještě chvíli před tímto životem utekl. V plánu mám Great Himalaya Trail (Velký Himalájský trek), který měří 1700 km, ale už je to o jiných nadmořských výškách a vede např. přes Everest Base camp.
Mám rád výzvy, takže tohle je asi ta další. Teď mě čeká nelehká příprava a hlavně sehnat finanční prostředky.
Martin Mařík, bývalý markeťák, šílenec, turistický ukulelista a jednoduše vesničan, který se zamiloval do cestování. Začal s 300 km dlouhým úsekem do španělského Santiaga de Compostela (2014), pak se rozhodl ujít jeden z nejobtížnějších dálkových treků světa Te Araroa (2018) a chystá se na Velký Himalájský trail (2020?). V mezičase se snaží psát příspěvky na facebookovém profilu Mářa na cestách a blogu Martin Mařík .
Nemůžete vystát červencové tropické teploty, smutně koukáte na vaši lyžařskou výbavu ve skříni a Alpy vás už nebaví? Nevěšte hlavu a vyrazte se zchladit do lyžařského ráje jižní polokoule – na Nový Zéland. Všichni ostřílení Kiwi vám potvrdí, že krajina Pána prstenů toho nabízí mnohem víc než by se na první pohled mohlo zdát. Sjíždět zasněženou sopku a přitom pozorovat oceán? Není problém, na Novém Zélandu zažijete i tyto nevšední momenty.
Patříte-li mezi ty, kteří zde pracují nebo žijí dlouhodobě, věříme, že o novozélandské zimě už víte své. Proto směle přeskočte úvodní řádky a vrhněte se na seznam jednotlivých ski areálů aktualizovaný pro sezonu 2018.
Chystáte-li se na Nový Zéland během českého léta, neprohloupíte. V době, kdy se do Evropy hrnou davy turistů, Nový Zéland zeje prázdnotou. Období mezi květnem až zářím není hlavní turistickou sezonou a místo na cestovatele tak spíš narazíte na světová lyžařská esa, která se sjíždí do jedné z TOP lyžařských destinací světa.
Vydat se v létě do zimy může znít jako holé šílenství, není tomu ale tak. Díky příjemným mimosezonním cenám vás dovolená bude stát podstatně méně a když vyjde počasí, budete moci trávit dny na výšlapech i sjezdovkách.
Hlavní lyžařská sezona začíná v první polovině června a končí s příchodem října, za dobrých podmínek trvá i měsíc déle.
Novozélandský sníh se liší od toho evropského a hraje milovníkům zimních sportů do karet. Díky vyšší vlhkosti vzduchu je sníh pevnější a vydrží delší dobu nerozježděný. Narazíte tu ale také na prašan, na jaký jsme zvyklí v Evropě. Jen musíte trochu hledat. Některé oblasti jako třeba Treble Cone jsou proslulé prašanem a trasami vyznačenými mimo sjezdovky. Pokud nejste poblíž anebo holdujete extrémním sportům, máme pro vás i jiné řešení.
Heli skiing
Nemůže-li prašan za vámi, vydejte se za ním vy. Výlety helikoptérou neslouží jen k rekreačním účelům ale také k honbě za kvalitním sněhem. Říká se, že je na Novém Zélandu největší počet vrtulníků na osobu na světě. Možná i proto je rájem mezi freeridery a skiaplinisty. Tito dobrodruzi se nechají vyvést až do vrcholků hor, odkud se zpátky dostávají po vlastní ose. Rájem pro heli skiing je například Mt Cook neboli Aoraki.
Heliskiing, zdroj: heliski.co.nz
Tip CZECHKiwis: Heli skiing je pojišťovnami obvykle považovaný za rizikový sport. Zkontrolujte si, zda vaše cestovní pojištění tyto aktivity kryje. Pokud ne, nezapomeňte se na tyto aktivity připojistit.
Zní to až moc dobrodružně? Zůstaňme tedy nohama na zemi. A to doslova.
Rozdíly mezi ski areály
Na Zélandu narazíte na několik druhů lyžařských areálů. Kromě těch velkých „komerčních“, na které jsme zvyklí v Evropě, najdete i poněkud netradiční a na první pohled zastaralá střediska (club fields). Někde na jejich pomezí se pohybují areály, které vlastní a udržuje jedna novozélandská rodina (family fields).
Velká „komerční“ střediska
Mezi velká střediska patří i horké tipy CZECHKiwis – na Jižním ostrově to jsou Coronet Peak, Remarkables, Mt Hutt, Cardrona a na Severním ostrově střediska v oblasti Mt Ruapehu. Tyto areály jsou plně vybavené.
Najdete zde:
lyžařské i snowboardové školy
ke vchodu se dostanete autobusem
vybavení si vypůjčíte v samotném areálu
často se můžete ubytovat i občerstvit přímo u sjezdovky
díky umělému zasněžování se pravidelně otevírají jako první a zavírají mezi posledními
Tip CZECHKiwis: Nabízíme rezervaci skipasů ve všech komerčních lyžařských střediscích. Klienti CZECHKiwis získávají slevu 4% na všechny skipasy! Pro nabídku stačí vyplnit formuář na konci stránky nebo zde!
Club fields
Klubová střediska jsou pravým opakem těch komerčních. Většinou disponují pouze základním vybavením – nečekejte luxusní lanovky, kavárny a často ani půjčovny, zato zažijete netradiční „domáckou“ atmosféru. Úroveň služeb se u jednotlivých středisek liší. U těch nejméně vybavených ale platí, že by se jim začátečníci měli vyhnout velkým obloukem. Zkušení lyžaři budou ale štěstím bez sebe.
Jižní ostrov
Jižní ostrov přímo oplývá lyžařskými areály. Nežije zde tolik lidí jako na Severním ostrově a podstatnou část ostrova tvoří hory. Díky své poloze je zde také chladnější počasí a sněhová nadílka vydrží déle.
Jednotlivé areály se ale nacházejí poměrně daleko od větších nebo turistických měst. Zkušení řidiči si mohou vypůjčit auto (před cestou si zjistěte informace o příjezdové cestě – zda potřebujete pohon na všechna 4 kola nebo řetězy), do větších středisek se ale dostanete i autobusy.
Queenstown, Wanaka a oblast Cantenbury jsou středisky lyžařského průmyslu. Hledáte-li netradiční zážitky, toto jsou místa, kam byste se měli vydat.
Queenstown
1. Coronet Peak
Lyžařská sezona: 15. 6. 2019 –říjen 2019 Otevírací doba: denně 9–16 h Noční lyžování: středa, pátek, sobota 16–21 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 280 hektarů sjezdovek Doprava: 25 minut autem z města Queenstown, kyvadlová doprava denně od Snow Centre Parkování: celkem 7 parkovišť s celkovou kapacitou 1200 vozů Další vybavení: 2 terénní parky, dětská sjezdovka, tubing, občerstvení, půjčovna vybavení, hlídání dětí, 3 dopravníky pro začátečníky
Kompletní ceník najdete na webu Coronet Peak.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Coronet Peak najdete na oficiálních webových stránkách.
2. The Remarkables
Lyžařská sezona: 8. 6. 2019 – říjen 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty Rozloha: 385 hektarů sjezdovek Doprava: 37 minut autem z města Queenstown, kyvadlová doprava z/do Queenstown Parkování: celkem 3 parkoviště s celkovou kapacitou 900 vozů Další vybavení: 3 terénní parky, občerstvení, lyžařská škola, půjčovna vybavení, 3 dopravníky pro začátečníky
Kompletní ceníknajdete na webu The Remarkables.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o The Remarkables najdete na oficiálních webových stránkách.
Wanaka
3. Cardrona
Lyžařská sezona: 1. 6. 2019 – říjen 2019 Otevírací doba: 8.30–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty Rozloha: 400 hektarů sjezdovek Doprava: 35 minut z města Wanaka, kyvadlová doprava z/do Wanaky, Queenstown a Arrowtown Parkování: jedno parkoviště u vstupu, několik dalších podél příjezdové cesty (autobus vás za poplatek vyveze do areálu) Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, hlídání dětí, tubing, občerstvení, ubytování, půjčovna vybavení
Kompletní ceník najdete na webu Cardrona.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Cardrona najdete na oficiálních webových stránkách.
4. Treble Cone
Lyžařská sezona: 27. 6. 2019 – říjen 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 550 hektarů sjezdovek Doprava: 30 minut autem z města Wanaka, kyvadlová doprava z/do Wanaky (Treble Cone Express) Parkování: parkoviště u vstupu a na konci příjezdové cesty Další vybavení: lyžařská škola, hlídání dětí, občerstvení, půjčovna vybavení, 2 terénní parky
Kompletní ceníknajdete přímo na webu Treble Cone.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace oTreble Cone najdete na oficiálních webových stránkách.
Zdroj: Treble Cone Ski Area
Canterbury
5. Mt Hutt
Lyžařská sezona: 7. 6. 2019 – říjen 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 365 hektarů sjezdovek Doprava: 35 minut autem z Methvenu, 90 minut z Christchurch, kyvadlová doprava z/do Methvenu a Christchurch Parkování: parkoviště u vstupu a podél příjezdové cesty (autobus vás zdarma vyveze do areálu) Další vybavení: 4 terénní parky, půjčovna vybavení, občerstvení, výhled až na Tichý oceán, lyžařská škola, hlídání dětí, 2 dopravníky pro začátečníky
Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Hutt.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Mt Hutt najdete na oficiálních webových stránkách.
6. Broken River
Lyžařská sezona: 9. 7. 2019 – začátek října Otevírací doba: 9–16 h Noční lyžování: podle předpovědi Typ střediska: klubové středisko s moderním vybavením Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 175 hektarů sjezdovek Doprava: 90 minut autem z města Christchurch Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování, noční lyžování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Broken River. Veškeré informace o Broken River najdete na oficiálních webových stránkách.
7. Mt Lyford
Lyžařská sezona: 22. 6. 2019 – září/říjen Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty Rozloha: 180 hektarů sjezdovek Doprava:, 20 minut autem z města Waiau, ranní autobus z/do Mt Lyford Lodge, víkendový autobus z/do Kaikoura Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: lyžařská škola, hlídání dětí, občerstvení, ubytování, půjčovna vybavení, tubing
Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Lyford. Veškeré informace o Mt Lyford najdete na oficiálních webových stránkách.
8. Mt Cheeseman
Lyžařská sezona: 6. 7. 2019 – září/říjen Otevírací doba: 9–16.30 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé Doprava: 90 minut autem z města Christchurch Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Cheeseman. Veškeré informace o Mt Cheeseman najdete na oficiálních webových stránkách.
9. Mt Dobson
Lyžařská sezona: 5. 7. 2019 – začátek října Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: family field Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 400+ hektarů sjezdovek Doprava: 30 minut z města Geraldine Parkování: parkoviště u vstupu (220 míst) Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení
Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Dobson. Veškeré informace o Mt Dobson najdete na oficiálních webových stránkách.
10. Ohau Snow Fields
Lyžařská sezona: 25. 6. 2019 – září/říjen Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: rodinné Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 725 hektarů sjezdovek Doprava: 4 hodiny autem z města Christchurch Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení, ubytování, 2 terénní parky
Kompletní ceníknajdete přímo na webu Ohau Snow Fields. Veškeré informace o Ohau Snow Fields najdete na oficiálních webových stránkách.
11. Roundhill
Lyžařská sezona: 29. 6. 2019 – září Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 550 hektarů sjezdovek Doprava: 35 minut autem z města Tekapo, 3 hodiny z Christchurch, kyvadlová doprava z/do Tekapo Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: lyžařská škola, terénní park, občerstvení, půjčovna vybavení, ubytování
Kompletní ceníknajdete přímo na webu Roundhill.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Roundhill najdete na oficiálních webových stránkách.
Zdroj: Roundhill Ski Area Tekapo
12. Porters
Lyžařská sezona: 21. 6. 2019– začátek října 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty Rozloha: 230 hektarů sjezdovek Doprava: asi 1 hodinu z města Christchurch, kyvadlová doprava z/do Christchurch Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: občerstvení, půjčovna vybavení, lyžařská a snowboardová škola, ubytování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Porters. Veškeré informace o Porters najdete na oficiálních webových stránkách.
13. Craigieburn
Lyžařská sezona: 2. 7. 2019 – říjen 2019 Otevírací doba: 10–16 h, 9–16 h (víkendy) Typ střediska: klubové Vhodné pro: pokročilé, experty Rozloha: 400+ hektarů sjezdovek Doprava: 1,5 hodiny z města Christchurch Další vybavení: lyžařská škola (pro odvážné), ubytování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Craigieburn. Veškeré informace o Craigieburn najdete na oficiálních webových stránkách.
14. Mt Olympus
Lyžařská sezona: 7. 7. 2019 –říjen 2019 Typ střediska: klubové Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 60 hektarů sjezdovek Doprava: 45 minut autem z města Christchurch Další vybavení: ubytování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Mt Olympus. Veškeré informace o Mt Olympus najdete na oficiálních webových stránkách.
15. Fox Peak
Lyžařská sezona: červenec – říjen (víkendy) Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé, experty Rozloha: 50 hektarů sjezdovek Doprava: 1 hodinu autem z města Fairlie Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: ubytování (asi 4 km od sjezdovky), stánek s občerstvením
Kompletní ceníknajdete přímo na webu Fox Peak. Veškeré informace o Fox Peak najdete na oficiálních webových stránkách.
Nelson Lakes
16. Rainbow Ski Area
Lyžařská sezona: 28. 6. 2019 – polovina října 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 350 hektarů sjezdovek Doprava: 2 hodiny autem z města St Arnaud, 4 hodiny od Nelson Parkování: parkoviště u vstupu i pod příjezdovou cestou (kyvadlová doprava z parkoviště ke vchodu) Další vybavení: lyžařská i snowboardová škola, občerstvení, půjčovna vybavení, opravna
Kompletní ceník najdete přímo na webu Rainbow Ski Area. Veškeré informace o Rainbow Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.
Hanmer Springs
17. Hanmer Springs Ski Area
Lyžařská sezona: červenec 2019 – polovina září 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 52 hektarů sjezdovek Doprava: 2,5 hodiny autem z města Christchurch, kyvadlová doprava z/do Hanmer Springs Parkování: parkoviště u vstupu Další vybavení: terénní park, lyžařská i snowboardová škola, ubytování, občerstvení, půjčovna vybavení
Kompletní ceník najdete přímo na webu Hanmer Springs Ski Area. Veškeré informace o Hanmer Springs Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.
Foto: Hanmer Springs Ski area
Arthurs Pass
18. Temple Basin
Lyžařská sezona: 19. 7. 2019 – září Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 320 hektarů sjezdovek Doprava: 2 hodiny autem z města Christchurch Parkování: parkoviště na úpatí hory – pěšky ke sjezdovkám přes Arthur’s Pass National Park 40–60 minut Další vybavení: občerstvení, ubytování
Kompletní ceníknajdete přímo na webu Temple Basin. Veškeré informace o Temple Basin najdete na oficiálních webových stránkách.
Severní ostrov
Na Severním ostrově je tepleji a navíc zde nenajdete tolik hor jako na jižní polovičce Nového Zélandu. O to zajímavější podmínky tu ale na milovníky svahů čekají. Místo hor tu budete sjíždět zasněžené dřímající vulkány.
1. Manganui Ski Area
Lyžařská sezona: začátek června 2019 – začátek října 2019 Otevírací doba: 9.30–16.00 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 59 hektarů sjezdovek Doprava: 45 minut autem z města New Plymouth Parkování: parkoviště na úpatí hory – pěšky ke sjezdovkám 20–30 minut Další vybavení: terénní park, ubytování, občerstvení
Kompletní ceník najdete přímo na webu Manganui Ski Area. Veškeré informace o Manganui Ski Area najdete na oficiálních webových stránkách.
Mt Ruapehu
2. Whakapapa
Lyžařská sezona: 22. 6. 2019 – 28. 10. 2019 (1. 6. 2019 – otevření nižšího úseku) Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 550 hektarů sjezdovek Doprava: 90 minut autem z města Taupo Parkování: několik parkovišť s celkovou kapacitou 1600 vozů Další vybavení: lyžařská škola, prostor pro začátečníky (Happy Valley), terénní park, občerstvení, servis lyží a snowboardu, 2 půjčovny vybavení, v rámci Mt. Ruapehu lze na jeden skipas lyžovat i v areálu Turoa
Kompletní ceník najdete přímo na webu Whakapapa.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Whakapapa najdete na oficiálních webových stránkách.
3. Turoa
Lyžařská sezona: 29. 6. 2019 – 28. 10. 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: komerční Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 500 hektarů sjezdovek Doprava: 30 minut autem z města Ohakune Parkování: několik parkovišť s celkovou kapacitou 1600 vozů Další vybavení: lyžařská škola, terénní park, občerstvení, hlídání dětí, servis lyží a snowboardu, půjčovna vybavení, v rámci Mt. Ruapehu lze na jeden skipas lyžovat i v areálu Whakapapa
Kompletní ceník najdete přímo na webu Turoa.
Pro nabídku skipasů napište poptávku zde. Veškeré informace o Turoa najdete na oficiálních webových stránkách.
4. Tukino
Lyžařská sezona: červenec 2019 – září 2019 Otevírací doba: 9–16 h Typ střediska: klubové Vhodné pro: začátečníky, mírně pokročilé, pokročilé Rozloha: 170 hektarů sjezdovek Doprava: 2 hodiny autem z města Taupo Další vybavení: lyžařská a snowboardová škola, občerstvení, ubytování
Kompletní ceník najdete přímo na webu Tukino. Veškeré informace o Tukino najdete na oficiálních webových stránkách.
Tipy na závěr
Na závěr uvádíme odkazy, které vám přijdou vhod během plánování.
Snowpool – car sharing pro ty, co míří na sjezdovky
Pronájem auta – v zimních měsících je pronájem vozů a zejména campervanů mnohem levnější. Doporučujeme vypůjčit i sněhové řetězy a topení, pokud již v campervanu není. Pro aktuální nabídku na půjčení vozu, stačí vyplnit formulář zde.
Pojištění – před provozováním zimních sportů se ujistěte, že vaše pojistka tyto aktivity kryje.
Ne nadarmo se říká, že Nový Zéland je lyžařským centrem jižní polokoule. Chcete-li zažít jiné podmínky, výhledy jako z pohlednic a panenskou přírodu, zašlete nám poptávku na letenky.Zélandské zimní měsíce nejsou hlavní turistickou sezonou, zemi tak budete moci poznat zase trochu jinak.
Pokud už na Zélandu jste, milujete hory a lyžování – právě teď se otevírají pracovní pozice spojené s prací na sjezdovkách. Stačí si vybrat a zkusit své štěstí. Nebo jen využijte časové svobody, kterou máte a zakupte si dlouhodobou permanentku, díky které výrazně ušetříte oproti jednotlivým vstupům.
Na Novém Zélandu najdete nespočet treků, nemluvě o velkolepých tzv. Great Walks. Tyto oficiální novozélandské treky se těší obrovské oblibě i díky obrovské koncentraci přírodních krás. Jedním z těchto Great Walks je i nádherný Kepler Track, kterým vás provedeme.
Kepler Track se představuje
Kepler Track se nachází na Jižním ostrově v největším národním parku Nového Zélandu, ve Fiordlandu, u jezera Te Anau a stejnojmenného města. Otevřen byl v roce 1988 zejména z důvodu odvedení části návštěvníků z populárnějších tras Milford Sound a Routeburn. Což rozhodně vyšlo, dnes už se těší velké oblibě a své místo mezi Great Walks obhajuje s přehledem. Stezka měří 60 km a její velikou výhodou je mimo jiné i to, že je uzavřeným okruhem a vrátíte se tak do stejného místa bez nutnosti zařizovat si přepravu z konce treku.
Kepler Track prochází různorodou krajinou, což jeho jedinečnost ještě více podtrhuje. Klidnou mírnou lesní stezku střídá alpinská krajina, která skýtá pohledy na jezero Te Anau a jeho břehy zařezávající se do okolní krajiny. Dočkáte se i výhledů na okolní vrcholky.
Vzhledem k náročnosti některých částí je na trek dovolen vstup dětem mladším 15 let pouze s dospělým doprovodem a alpinská část tracku není doporučována dětem mladším 10 let vůbec.
Trasu je možné absolvovat buď se spaním na chatách, což cestu velmi usnadní, zejména vzhledem k menšímu objemu batohu, a nebo využít dvou kempů, které se na trase nachází. Obě možnosti ubytování je ovšem v sezóně třeba předem rezervovat.
Další informace o treku, včetně návrhů na kratší výlety v této oblasti, lze najít na oficiálních stránkách.
Okruh Kepler Tracku tradičně začíná u městečka Te Anau, z parkoviště trefně pojmenovaného Kepler Track Car Park.
Kolik dní si na trek vyhradit a co si na něj vzít
Na začátek je třeba říct, že každý z nás má jiné tempo, jinou fyzičku a jiné zkušenosti. Navíc nečekané bouřky v horách nebo náhle změny počasí mohou překvapit i ty nejzkušenější z nás, a proto je potřeba nepodcenit plánování ani vybavení. Je vhodné se na info centru informovat o aktuálním počasí na tracku a o nejbližší předpovědi. Trek doporučujeme absolvovat v Great Walk sezóně, kdy je sice nutné ubytování předem rezervovat, ale podmínky jsou zpravidla mnohem lepší a také více monitorované. Absolvování treku mimo sezónu nedoporučujeme, v oblasti je zvýšené riziko lavinového nebezpečí a celkově je to záležitost jen pro velmi zkušené.
Trek je DOC plánován na 4 dny (velmi hezky zpracovaná mapka k nahlédnutí v oficiálním letáku). Nicméně pokud někdo přeci jen během trekování tíhne spíše ke spaní ve stanu, je možné tomu Kepler Track „přizpůsobit”. Na trase leží dva kempy: Brod Bay a Iris Burn. V případě, že tedy budete chtít spát v kempech a na treku strávit pouhé dvě noci, je třeba zvolit cestu tak, aby zabrala jen 3 dny místo dnů 4, jak je plánuje DOC. To se dá ovšem celkem snadno v případě, že se rozhodnete přesunout tradiční začátek treku z Kepler Track Car Park na Rainbow Reach Car Park. V tu chvíli se totiž 3 krásné dny, které vás čekají, vyváží jak časově tak kilometrově. Trasa tedy může vypadat následovně:
Den 1
Začátek z Rainbow Reach Car Park a noc v kempu Brod Bay
Relativní rovinka po upravené cestě lesem, velmi snadný den
Exponovaná část treku, nicméně hezky upravená cesta, cca 1200 výškových metrů stoupání a 850 výškových metrů klesání, náročnější část spíše pro zkušenější chodce s lepší fyzičkou (tento den lze rozdělit na dva a přespat na chatě Luxmore Hut.
Celkem 23 km a 8 h chůze.
Den 3
Začátek z Iris Burn a zpět k autu na Rainbow Reach
Opět snadná cesta, upravená, pozvolné klesání údolím a poté rovinka lesem
celkem 22 km, 6 h chůze
3 dny jsou na překonání celého okruhu dostatečné, ale je třeba dopředu promyslet trasu a nepřecenit své síly. Důležité je, aby si člověk trasu užil a zbytečně nepospíchal. Také je třeba pomyslet na to (zejména v případě spaní v kempech), že ne každý je zvyklý nosit batoh s kompletním vybavením na spaní a jídlem na 3 dny, to vždy postup o něco zpomalí.
V případě, že chcete absolvovat trek se stanem, je nutné, aby den vždy končil v místě, kde je oficiální kemp. Strategické tedy je vyrazit z Rainbow Reach Car Park, potom jsou všechny 3 dny na treku zvládnutelné a kilometrově i časově vyrovnané. V dobrém naplánování trasy hodně pomůže oficiální leták od DOC, kde je uvedené info, které člověk potřebuje pro jeho úspěšné absolvování.
Trek začíná nedaleko jmenovaného parkoviště překročením mostu, po kterém se dostanete do lesa. Ne do takového, jak ho známe, ale do vlhkostí a zelení vonícího lesa plného kapradin a kapající vody. Cesta vede po rovince a je krásně upravená, můžete se kochat a doslova nasávat vůni přírody.
Za pár hodin na lesní stezce dojdete až do tábořiště Brod Bay. To se skládá pouze z přístřešku se dvěma stoly a rezervoáru na dešťovou vodu, jiný zdroj vody je jedině jezero. Stan je třeba postavit nedaleko přístřešku mezi žlutými kolíky, které vyznačují hranice tábořiště.
Druhý den
Druhý den je vzhledem k převýšení i délce nejnáročnější, proto je vhodné v případě 3 denní varianty treku vyjít brzy, čeká vás dlouhý den. Prakticky ihned za kempem začíná stezka poměrně strmě stoupat. Cesta vede lesem, vysoká vlhkost umocňuje pocit, že se brzy upečete, ale o to víc se můžete těšit až se po tomto stoupání konečně dostanete nad linii lesa, nadechnete se čerstvého vzduchu a otevřou se ta pravá panoramata Kepler Tracku.
Vystoupáte až k Luxmore Hut, kde je možné na terase s krásným výhledem z vlastních zásob poobědvat (během treku není možné si nikde dokupovat jídlo) a nabrat sil na další cestu, výstup ještě zdaleka nekončí.
Stoupání pokračuje, stezka se pomalu obtáčí okolo Mount Luxmore a pomalu a postupně se otevírají nové výhledy na další část jezera a na Forward Peak. Ze stezky, která se původně vine podél úbočí hory, se najednou stává téměř hřebenovka, která se vlní přímo přes vrcholky malých hor, které jí stojí v cestě.
Krátce po této hřebenovce se stezka začíná pomalu ubírat zpět do údolí, nejprve pouze nenápadně a poté už prudkými serpentýnami, až vás vrátí zpět do voňavého lesa.
Asi po 4 kilometrech sestupu lesem se konečně objevuje druhý kemp tohoto treku, Iris Burn.
Stojí trošku stranou od stejnojmenné chaty, má vlastní toalety i rezervoár na vodu. V průběhu večera chodí tzv. ranger a kontroluje zaplacení stanu a počtu osob. V kempu je jediný problém – jinak klidný odpočinek mohou narušit sandflies, kterým se zde velmi daří. Repelent tedy rozhodně neuškodí!
Třetí den
Poslední den na treku už na vás čeká jen pomalé klesání údolím a příjemná cesta stinným lesem podél řeky Iris Burn, což je po namáhavém předchozím dni vítaný odpočinek. Upravená a pohodová cesta vám dovolí užívat si místní krásné přírody a zhluboka dýchat vůni lesa. Ani se nenadáte a budete mít posledních 23 km třetího dne na treku za sebou. Přes most, na kterém tento krásný trek i začínal, se vrátíte na stejné místo, odkud jste před dvěma dny vyráželi.
Jak se na Kepler Track dostat
Trek se nachází v blízkosti městečka a jezera Te Anau, odkud je také možné začít. My využily vlastní dopravu a trek začaly z Rainbow Reach Car park, kde jsme nechaly auto. Je ovšem možné využít i autobus, který pravidelně jezdí trasu Te Anau – Rainbow Reach Carpark.
Parkování
Rainbow Reach Car Park je středně velké neplacené parkoviště, kde běžně trackeři nechávají auta i několik dní. U parkoviště je umístěna cedule varující před krádežemi věcí z aut, je proto vhodné auto uklidit a věci schovat z viditelných míst do kufru.
Vstupné
Vstupné jako takové se na Track neplatí. Je ovšem potřeba si předem zarezervovat a zaplatit ubytování, viz dále.
Ubytování na treku
Je možnost vybrat si mezi chatami nebo kempy. Informace o aktuálních cenách chat i kempů najdete zde. Oba kempy na Kepler Tracku mají tzv. suché WC a rezervoár na vodu.
Pokud se vydáte „proti směru hodinových ručiček”, první noc strávíte v kempu Brod Bay a druhou noc v Iris Burn. Před tím než vyrazíte na trek, je třeba si ubytování zarezervovat a zaplatit. To je možné na webu DOC, které Great Walks spravuje. Po rezervaci a zaplacení je nutné zastavit se v infocentru v Te Anau, kde vám vytisknou „vstupenky”, kterými se budete na treku prokazovat.
Kde se najíst
Na treku není možné koupit jídlo, je proto nutné vzít si s sebou zásoby na celou dobu. Množství záleží na každém, každopádně je nutné (v případě, že na tracku strávíte 3 dny a 2 noci jako my) si vzít alespoň 2x snídani, 3x oběd a 2x večeři + svačinky na každý den, např. müsli tyčinky, oříšky, sušené maso. Také je potřeba vzít si nějaké jídlo navíc, v případě, že byste se na treku zdrželi.
Celý okruh je ovšem dle DOC plánován na 3 až 4 dny a každý musí zvážit, kolik má zkušeností a kolik kilometrů denně je schopen bezpečně a pohodlně ujít tak, aby si cestu užil a zbytečně nepřepínal síly. Dále je třeba počítat i s překážkami, které někdy klade počasí.
Co se týká vody, my vodu z rezervoárů v kempech pily bez přefiltrování, ale malý filtr na vodu skoro nic neváží a nikdy uškodit nemůže.
Doporučení DOC co si vzít s sebou, obsahuje i krátký odstavec věnující se jídlu.
Co si nenechat ujít v okolí
Městečko Te Anau
Příjemné malé městečko, kde je možné koupit zásoby jídla na trek i posedět v místní kavárně, leží uprostřed krásné přírody, a tak místní cestovní kanceláře nabízí množství aktivit pro turisty, výlety na jezero, do Milford Sound a další.
Milford Sound
Velkolepý fjord Milford Sound v National Park Fiordland, jedno z ikonických míst Nového Zélandu, stojí za zajížďku. Mitre Peak, který ční nad vodami tohoto fjordu nikoho nezklame, ať už je slunečno anebo mrholí a fouká. Neuvěřitelně prudké srázy, ze kterých stékají stovky vodopádů, zapůsobí na každého.
Jaké dojmy má z Kepler Tracku Sylva
Kepler Track vám umožní se novozélandské přírodě přiblížit jinak než jen z vyhlídky u silnice. Je to cesta, která člověku ukáže jak lesy, tak hory, jezera, daleké výhledy, dlouhé výstupy i vyčerpávající sestupy. Je to jeden z Great Walks, na které je Zéland náležitě hrdý a rozhodně má právo mezi ně patřit. A taky mezi cestováním z místa na místo člověku pomůže trošku zpomalit a prostě jen tak jít a cítit tuhle nádhernou přírodu.
Autorkou průvodce je Sylvie Korbařová. Navštívit Nový Zéland byl dlouho jejím snem, který si splnila společně s kamarádkou. Uchvátila ji nádherná příroda, za kterou cestuje nejraději. Její další zážitky z cest můžete sledovat na blogu Cestuj se mnou nebo na Facebooku či Instagramu.
Led a skála. To je nejpřesnější definice národního parku Mount Cook, který je pojmenovaný po nejvyšší hoře nejen pohoří Jižních Alp, ale také celého Nového Zélandu. Pojďte s námi prozkoumat oblast, která je mnohými návštěvníky země Pána prstenů považovaná za nejkrásnější místo na souostroví.
Mount Cook National Park se představuje
Ještě v dobách, kdy se na místě dnešního Jižního ostrova bouřily vlny Tichého oceánu, se Aoraki a jeho bratři vydali na cestu kolem světa. Během plavby je ale zasáhlo neštěstí a chlapci nemohli pokračovat v cestě dál. Obrátili proto svou kánoi dnem vzhůru, postavili se na ni a čekali na pomoc. Než nějaká přišla, mrazivý jižní vítr proměnil celou posádku včetně plavidla v kámen. Z kánoe se stal Jižní ostrov, z bratrů pohoří a z nejvyššího chlapce Aoraki současná nejvyšší hora země – Mount Cook. Alespoň tak praví maorská legenda.
Dnes v národním parku Mount Cook, známém i pod maorským označením Aoraki, najdete 140 vrcholů přesahujících nadmořskou výšku 2000 metrů a 72 pojmenovaných ledovců, které pokrývají 40 % ze 722 kilometrů čtverečních rozlohy národního parku. Kromě toho je národní park, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, také domovem nejvyšší hory Nového Zélandu, monumentálního Mount Cooku. Hora dosahující výšky 3724 metrů nad mořem je dominantou národního parku a pohled na ni vám vyrazí dech.
Pro Maory má hora Mount Cook silný duchovní význam, proto se o její zdolání nikdy nepokusili. Evropany ale vrchol chladnými nenechal. Poprvé se horu společně se svými švýcarskými průvodci vydal pokořit irský horolezec Green v roce 1882. Expedice však nebyla úspěšná a horolezci skončili zhruba 200 metrů pod vrcholem. Ten dobyli až tři novozélandští odvážlivci – Jack Clarke, George Graham a Tom Fyfe, kteří se z Mount Cooku na svět rozhlédli v roce 1894.
V současnosti je celý park považovaný za jednu z nejlepších horolezeckých oblastí na světě, a to jak pro zkušené, tak i začínající lezce. Pravidelně do oblasti míří nespočet horolezeckých skupin, které v národním parku trénují výstupy na osmitisícovky. Povahou je totiž výstup na Mount Cook podobný tomu, který musí horolezci absolvovat při zdolávání Mount Everestu. Takhle zde trénoval i Novozélanďan Edmund Hillary.
Nemusíte ale být vášnivý lezec, abyste si národní park užili. Velkolepá podívaná to bude i pod vrcholky.
Zajímavost: Evropským jménem „Mount Cook“ nazval Aoraki kapitán Stokes v roce 1851, kdy se plavil na jih podél západního pobřeží Jižního ostrova. Jméno oslavuje anglického mořeplavce Cooka, který objevil a obeplul ostrovy Nového Zélandu v roce 1770.
Mount Cook National Park je pro mnohé nejkrásnějším místem na Novém Zélandu
Kam se vydat a co zažít
Visitor Center
Vaše první kroky v oblasti pod Mount Cookem by měly vést do návštěvnického centra. Ne snad proto, abyste nakoupili suvenýry. Spíš kvůli zjištění aktuálních informací o trasách a hlavně o počasí, které je v horách nevyzpytatelné a které byste rozhodně neměli podcenit. Horolezci se zde navíc mohou registrovat před výstupem a ostatní cestovatelé eventuálně objednat jakoukoli aktivitu, kterou provozovatelé v parku nabízí.
Procházky do hodiny
Buše v okolí Mount Cook Village I v okolí nejvyšších novozélandských hor najdete trasy, které bez problémů zvládnou i děti. Vydejte se s nimi třeba do opravdové buše. Okouzlí vás tam nejen stromy a kapradiny, ale také zpěv tamějších ptáků. Nejkratší Bowen Bush Walk vám zabere 10 minut, její začátek najdete naproti benzince. Delší Glencoe Walk půjdete zhruba půl hodiny, vycházet budete od hotelu Hermitage. Pokud hledáte skvělé místo, odkud pozorovat východ nebo západ slunce, sem by měly vést vaše kroky. Poslední procházka je hodinová Governors Bush Walk a začíná u veřejného přístřešku, který je ve vesnici k dispozici.
Kea Point Track Necelé tři kilometry dlouhou procházku, která nabízí nádherný výhled na horu Mount Cook, hravě zvládnete během hodiny tam i zpátky. Vhodná je i pro děti. Její začátek najdete v kempu za vesnicí. Pokud si chcete výlet prodloužit, vyrazit můžete už z vesnice, cesta tak bude trvat o hodinu déle.
Hooker Valley Walk Jednodušší variantou oblíbeného Hooker Valley Tracku je Hooker Valley Walk, který vede k první vyhlídce nabízející fascinující pohled na ledovce. Procházka vám zabere něco málo přes půl hodiny a vyrazit na ni můžete i s kočárkem.
Nejoblíbenější procházka pod Mount Cook bez turistů? Bez problému, pokud vyrazíte ve správný čas
Nenáročné trasy do čtyř hodin
Hooker Valley Track Pravděpodobně nejpopulárnější vycházkou v národním parku Mount Cook je Hooker Valley Track vedoucí z kempu k ledovcovému jezeru Hooker Lake, od kterého uvidíte majestátní Mount Cook jako na dlani. Celkem během výletu ujdete 10 kilometrů a nepřekonáte téměř žádné převýšení, takže trasa je vhodná i pro ty z vás, kterým při pohledu na jakýkoli kopec naskakuje husí kůže. Protože je túra opravdu nenáročná, potkáte cestou poměrně velké množství dalších turistů. Jestli přeplněná místa v přírodě nejsou váš šálek čaje, této trase se vyhněte.
Na konci Hooker Valley Tracku na vás čeká Hooker Lake a pohled na Mount Cook. Za předpokladu, že vám vyjde počasí
Red Tarns Track Méně návštěvníků, zato převýšení 300 metrů a v podstatě nonstop šlapání do kopce. Takový je Red Tarns Track, na jehož konci budete odměněni posezením u jezírka s výhledem na úžasný Mount Cook. Nenechte se zmást názvem, voda v jezírku není červená. Jméno je odvozené od červených rostlin, které ve vodě rostou.
Po výšlapu k Red Tarns vás potěší lavičky, na kterých si dáte svačinu a parádní výhled
Sealy Tarns Track Chodíte rádi po schodech? V tom případě nesmíte vynechat Sealy Tarns Track. Celkem 2200 schodů vás bude dělit od božského výhledu na vrcholky hor národního parku. Na tuhle podívanou dlouho nezapomenete – stejně jako na schody, které ještě pár dní ucítíte. Pokud by někomu převýšení 600 metrů nestačilo, může v túře pokračovat dál směrem k Mueller Hut.
Po kolika schodech vás začnou bolet nohy?
Nezapomeňte!Přestože se chystáte jen na několikahodinovou procházku, pečlivě se vybavte na vše, co by se vám na cestě mohlo hodit. Počasí v horách je nevyzpytatelné a nejeden turista na něj doplatil. Více si přečtěte v článku Bezpečnost na trecích.
Výstup na jeden až dva dny
Mueller Hut Route Výšlap k chatě Mueller Hut je náročnou túrou, na jejímž konci se vám otevře dechberoucí panoramatický výhled do krajiny. Výstup s převýšením 1000 metrů dokážete absolvovat během jednoho dne, cesta tam a zpátky vám zabere zhruba 8 hodin. Jestli si ale chcete užít fascinující východ nebo západ slunce, doporučujeme v horách strávit noc v Mueller Hut.
Pokud se na výšlap chystáte během léta (od poloviny listopadu do konce dubna), je nutná rezervace předem. Jednoduše ji vyřídíte i zaplatíte on-line. Mimo sezonu (od začátku května do poloviny listopadu) rezervace nutná není, platí pravidlo „kdo dřív přijde, ten dřív bere“, platbu provedete ve Visitor Centre. Dospělou osobu vyjde přespání na 36 dolarů, Backcountry Hut Pass ani Hut Ticket uplatnit nemůžete. Ne, nemusíte přemýšlet o tom, jestli za to ty peníze stojí. Protože stojí.
Během letních měsíců je tato trasa vhodná pro každého, komu je chození po horách blízké a nezalekne se stálého stoupání. V zimě se však cesta proměňuje v zážitek, který si dopřejí jen cestovatelé se zkušenostmi s chozením po ledu a s patřičným vybavením. V obou případech se před začátkem svého dobrodružství ujistěte na informačním centru, zda jsou podmínky pro výstup v konkrétní den vhodné.
[adrotate group=“7″]
Několikadenní přechod
Ball Pass Crossing Pouze zkušení horolezci mohou krásu národního parku Mount Cook okusit i během dvou- až třídenního přechodu Ball Pass Crossing. Všechny potřebné informace jsou k dohledání na oficiálních stránkách.
Placené aktivity
Možná vás krása nejvyšší hory Nového Zélandu uchvátila natolik, že jste zatoužili spojit její návštěvu s nevšedním zážitkem, který se vám vryje pod kůži. Takových aktivit najdete v okolí Mount Cooku nespočet. Vyberete si pozorování hvězd, let vrtulníkem, výlet na kole nebo lyžování na ledovci?
Počasí v horách je nevyzpytatelné. Buďte na něj připravení
Létání s dronem Dejte si pozor, pokud chcete v národním parku Mount Cook fotit a natáčet dronem. Budete potřebovat povolení od DOC.
Jak se do Mount Cook National Park dostat
Nejpohodlněji se do národního parku Mount Cook dopravíte autem. Z Christchurchu se vydejte na jih směrem k Lake Tekapo. Pokud vyrážíte z Queenstownu, směřujte svou cestu na město Twizel. U jezera Pukaki odbočte a dál pokračujte po State Highway 80, přezdívané také Mount Cook Road. Na jejím konci vás čeká Mount Cook Village.
Pokud po Novém Zélandu necestujete autem, můžete využít i další možnosti dopravy. Z měst Twizel a Lake Tekapo od září do června vyráží k národnímu parku autobus The Cook Connection. Přes léto (od října do dubna) odjíždí minibus z obou městeček v ranních hodinách, zpátky se odjíždí odpoledne. V hlavní sezoně bývá vypravený i další spoj z Twizelu, který odjíždí odpoledne, takže můžete v Mount Cook strávit noc. Tato cesta z Lake Tekapo vám zabere něco přes dvě hodiny, z Twizelu kolem hodiny. Zpátky je to pak rychlejší, nezastavuje se na vyhlídkách.
V zimních měsících (květen, červen, září) se z obou startovacích stanovišť odjíždí ráno, zpátky jede autobus dopoledne. Počítá se tedy s přenocováním v Mount Cook Village. Jednosměrnou jízdenku z města Twizel seženete od 28 dolarů, z Lake Tekapo od 40. Můžete si vybrat i takzvané „kombo“ a trasu naplánovat s přepravou mezi oběma městy. V takovém případě za jízdenky zaplatíte 63 dolarů.
[adrotate group=“7″]
Další možností jsou organizované jednodenní výlety. Vybírat můžete z poměrně široké nabídky výletů. Záleží jen na vás a vašich cestovatelských plánech. Cestovní kanceláře a agentury nabízí zpravidla jednodenní výlety z Christchurchu (cena od 250 dolarů) a z Queenstownu (cena od 200 dolarů).
Také je možné zaplatit si pouze jednosměrný výlet, který skončí buď v Mount Cook, nebo v jednom z vybraných měst. „Jednosměrka“ z/do Christchurchu se pohybuje od 110 dolarů, z/do Queenstownu od 100 dolarů a zabere vám zhruba půlden. Oblíbenou variantou také je celodenní výlet z jednoho do druhého města se zastávkou právě v Mount Cook Village. Vyjde vás minimálně na 200 dolarů.
Pozor! Podle mapy se může zdát, že přístup k národnímu parku Mount Cook leží na západní straně Jižního ostrova. Nenechte se (jako já a spousta mých kamarádů) zmást a vydejte se objevovat krásy nejvyšší hory Nového Zélandu z východu.
Už samotná cesta k národnímu parku Mount Cook vás bude bavit
Parkování
Za parkování v Mount Cook Village nezaplatíte ani dolar. Stejné to je pro nedaleký kemp White Horse Hill, který je zpoplatněný pouze v případě přenocování.
Tankování
Jestliže vám po cestě dochází pohonné hmoty, nezoufejte. Uprostřed vesničky se nachází samoobslužná pumpa, kde můžete zásoby doplnit. Připravte se na platbu kartou a o něco vyšší ceny, než na jaké jste zvyklí z méně turistických míst.
Vstupné
Všichni cestovatelé mohou zajásat – do národního parku Mount Cook se neplatí vstupné. Peněženku budete muset vytáhnout jen v případě přenocování.
Ubytování
Údolí pod nejvyšší novozélandskou horou nabízí hned několik možností ubytování. Přespat můžete přímo v Mount Cook Village, většina z vás ale pravděpodobně stráví noc v nedalekém kempu White Horse Hill.
Cestovatelé, kteří si na výpravu berou vlastní domov (tedy auto, campervan, karavan nebo stan), mohou za ubytování poblíž Mount Cooku výrazně ušetřit přenocováním v kempu White Horse Hill. Dospělá osoba zaplatí za noc v kempu 13 dolarů, děti od 5 do 17 let 6,5 dolaru, prťata do 4 let neplatí nic. Za přespání zaplatíte na místě pomocí takzvaného honesty boxu, kde vhodíte do schránky v obálce patřičný obnos v hotovosti a vyplněné lístky vystavíte za okno campervanu, nebo na stan.
Pokud nemáte hotovost, povolení k přespání pořídíte v návštěvnickém centru v nedaleké vesnici. Rezervovat povolenky dopředu není možné.
Kemp je vybavený přístřeškem na vaření, tekoucí vodou a splachovacími záchody. Teplou sprchu najdete v Mount Cook Village.
Jestliže upřednostňujete nocování v opravdovém pokoji, vybírat budete z nabídky ubytování v Mount Cook Village, kterou najdete i na Booking nebo Airbnb. Ve vesnici najdete jeden hotel, dva motely, horskou chatu a hostel. Za postel utratíte minimálně 39 dolarů, ceny v hotelu ale šplhají i na několik stovek dolarů za noc.
Pobyt v národním parku si užijete, i když dáte přednost stanu nebo campervanu
Kde se najíst
Jestliže nechcete jíst v restauracích, nakupte si všechny potraviny do zásoby ještě před tím, než se směrem k národnímu parku vydáte. Ve vesničce se totiž nenachází žádný obchod (když nepočítáme malý hotelový obchůdek). Nejbližší supermarket je v 65 kilometrů vzdáleném městě Twizel.
V Mount Cook Village jsou pro cestovatele otevřené čtyři restaurace, dvě z nich uvnitř hotelu Hermitage. Oblíbenou je kavárna The Old Mountaineer’s Cafe. Pokud se do některého z podniků vydáte, těšit se můžete na parádní výhled, ale také na „vysokohorskou přirážku“ – ceny jsou vzhledem k lokalitě vyšší.
[adrotate group=“7″]
Co si nenechat ujít v okolí
Tasman Valley
Když už jste vážili cestu až k Mount Cook, byla by škoda nechat si ujít Tasman Valley. Sjeďte ze State Highway 80 na silnici Tasman Valley Road. Po 7 kilometrech se dostanete na parkoviště, odkud vedou dvě nenáročné příjemné procházky směrem k nejdelšímu ledovci na Novém Zélandu. Prozkoumat můžete Blue Lakes, ze kterých se snadno dostanete k vyhlídce na Tasman Glacier. Za procházku stojí i cesta přímo k jezeru Tasman Glacier Lake.
Modrá barva jezera Tasman Glacier vás uhrane
Peter’s Lookout
Kdo nezastaví na této vyhlídce (asi 7 kilometrů od odbočky ze silnice State Highway 80), jako by na Novém Zélandu ani nebyl. Absolutní nutnost, pokud se vydáváte do národního parku Mount Cook. Právě tady vznikají ty nejkrásnější fotografie nejvyšší novozélandské hory, které znáte z Instagramu a z průvodců. Pokuste se ignorovat davy turistů a vychutnejte si dechberoucí podívanou.
Ikonický pohled reprezentuje nejen národní park Mount Cook, ale často i celý Nový Zéland
Jaké mám z Mount Cook National Park dojmy
Když jsem svému nejlepšímu kamarádovi – bezpodmínečnému milovníkovi hor – prozradila, že se na rok stěhuju na Nový Zéland, okamžitě začal vyhledávat, jaká pohoří se na souostroví nachází. Po chvíli začal číst řádky neznámého horolezce popisujícího horu: „Mount Cook je tak nádherný, že ho ani nebudete chtít zdolat. Jediné, co si budete přát, bude vidět ho ze všech stran a úhlů.“ A přesně taková byla i moje realita. Chtěla jsem jen sedět a kochat se tou velkolepou nádherou. Vy to budete mít podobně, vsaďte se.
Na procházky i výšlapy v okolí Mount Cook se vždy vybavte kvalitními pohorkami
Oficiální informace
Aoraki / Mount Cook Village State Highway 80 Canterbury New Zealand
Vzdálenost od měst
Christchurch: 4,5 hodiny jízdy Lake Tekapo: 1 hodina jízdy Twizel: 45 minut jízdy Queenstown: 3 hodiny jízdy
Průvodce pro CZECHKiwis sepsala Jana Ščamburová, rádoby cestovatelka, která se poflakuje po světě už přes dva roky. O své zážitky z cest se pravidelně dělí na Instagramu pod přezdívkou @withthebagonmyback. Pokud nebude líná, bude brzy mít i web.
