Nový Zéland patří mezi hlavní tři světové pěstitele kiwi na světě. Do balíren (packhousů) kiwi se sváží ovoce ze sadů, aby se tu zabalilo pro export zákazníkovi. Pokud vás neláká práce na sadu, může pro vás balírna představovat zajímavou alternativu. Nepodléhá tolik vlivům počasí a přestože budete většinou vydělávat minimální mzdu, výplatu podstatně zvýší přesčasové hodiny. Velké balírny nabízí i noční směny.
Kdy a kde se pracuje?
Sezóna sběru a balení kiwi začíná zhruba na začátku dubna. Je velmi těžké určit, kdy sběr skončí, protože o tom rozhoduje úroda v daném roce. Práce v balírně bude i tak trvat minimálně dva až tři měsíce. Pokud by vás práce v balírně kiwi opravdu chytla, můžete během září nastoupit do balírny znovu, a to na jarní přebal (repacking). Přesčasových hodin sice nebudete mít tolik jako na podzim, ale stále se jedná o relativně dobrou práci v období mimo sezónu.
Většina balíren se nachází na severním ostrově v oblastech Bay of Plenty a Hawkes Bay. Pracovat se zeleným kiwi i s jeho vzácnější zlatou odrůdou ale můžete i na severu jižního ostrova v okolí Motueky.
Hledání práce
Nejúčinnější metodou, jak práci v balírně získat, je osobní doporučení někoho, kdo v “packhouse” v minulosti pracoval nebo někoho, kdo tam již má domluvenou práci na aktuální sezónu. Takový člověk vám může nejenom předat kontakt přímo na manažera, ale může se za vás třeba i přimluvit.
Pokud nevíte o nikom, kdo by vás mohl doporučit, najděte si nejbližší balírny na www.picktheworld.org nebo v tomto článku a vsaďte na osobní (případně telefonický) kontakt se zodpovědnou osobou.
V roce 1904 byla na Nový Zéland dovezena první semena čínského ovoce yang tao. Na Zélandu se mu začalo říkat čínský angrešt (chinese gooseberry). Na kiwi (v angličtině kiwifruit) bylo přejmenováno až v roce 1959, když se hledal vhodný název, pod kterým by se mohlo dovážet do Severní Ameriky. Úspěšným žadatelům ve většině případů balírny nabídnou minimální hodinovou mzdu. Pokud se dostanete k zodpovědnějším pracovním pozicím, čeká vás hodinová mzda o několik desítek centů (někdy až o dolar) vyšší. Na rozdíl od prací přímo na sadu, kde se nepracuje při špatném počasí, jsou volné dny v balírně spíše výjimečné. Pracovat budete nejméně 48 hodin týdně, ale počet odpracovaných hodin se může vyšplhat až k 70 hodin za týden. Obvyklý pracovní týden má šest dní, kdy volné jsou zpravidla neděle. V největších balírnách v Bay of Plenty se pracuje na denní (cca 8:00 – 17:00) a noční směny (cca 18:00 – 03:00), v jiných “packhousech” se střídají denní směny s odpoledními (cca 18:00 – 22:00). Často se stává, že zaměstnanci v některých dnech pracují na denní i odpolední směně. To pro vás znamená velmi hezkou výplatu, ale téměř žádný volný čas. Pozicí, které můžete v balírně vykonávat, je celá řada. Holky zpravidla dostávají méně náročnou fyzickou práci, která je ale založena na pečlivosti, kluci naopak. První v procesu balení figuruje třídič (grader), který posuzuje kvalitu ovoce a rozhoduje, zda dané kiwi patří do 1. nebo 2. třídy a nebo je určeno k vyhození. Z mé osobní zkušenosti se jedná o nejnáročnější práci v balírně. Grader totiž nemůže ani na chvilku odtrhnout oči od ovoce na běžícím pásu, navíc jsou na něj kladeny velmi vysoké nároky od nadřízených. Pokud by vám tato přidělená práce nevyhovovala, nebojte se požádat manažera o přeložení na jinou pozici. Do Japonska. Novozélandané naopak nejsou vybíraví a vystačí si tak s ovocem, se kterými si matka příroda vyhrála a nevypadá jako když vypadne z formy v továrně. O poznání příjemnější prací je balení ovoce do krabic, které vykonává balič (packer). Ten má za úkol ovoce zkontrolovat a zabalit do boxů. Ty potom pošle po pásu dál, kde se o ně postará stohovač (stacker). Práci stohovače většinou vykonává kluk. Jeho pracovní náplní je lepení etiket na krabice a skládání krabic na paletu. V balírně ale můžete získat i pozici, při které s ovocem přijdete do styku jen minimálně. Jedná se o výrobu boxů a doplňování prázdných boxů baličům a baličkám. Všechny vyjmenované práce můžete také vykonávat pro 2. třídu ovoce. Vše zůstává stejné, jen vaše snažení nebudou nadřízení tak bedlivě kontrolovat, protože budete manipulovat s levnějším kiwi. Někdy se i cestovatelé s WHS dostanou k lepším pozicím, jako je například sběr dat, kontrola etiket, palet nebo kvality ovoce. Výše zmíněné pozice jsou však ty nejčastější. Přestože jsme s kamarády byli na začátku sezóny nadšení z relativně dobré práce, vydělávání v balírně kiwi nás velmi rychle omrzelo. Jedná se totiž o neustále se opakující činnost, při které si připadáte jako roboti. Ve většině balírnách je zakázáno poslouchat hudbu ve sluchátkách, takže vaší jedinou možností, jak tuhle práci přežít, je najít si v ní kamarády, kteří vás budou držet nad vodou. Nejenže si procvičíte angličtinu, ale dozvíte se toho hodně o cizích zemích. A pokud už všechna témata hovoru vyčerpáte, můžete si zkusit se spolupracovníky dávat hádanky nebo hrát slovní hry. Neuvěříte, že hra Hádej, kdo jsem může být extrémně zábavná, dokud ji nebudete hrát s kamarády u pásu.
Kolik si vyděláte?
Pracovní pozice
Jak ustát rutinu
Článek pro CZECHKiwis napsala Jana Ščamburová, “rádoby cestovatelka, která se po Zélandu poflakovala necelý rok. Je moc líná na to psát blog, své zážitky ale pravidelně sdílí na Instagramu @withthebagonmyback“Přečtěte si také:
