Sedm jasně zářících hvězd na noční obloze je lidem známo po celém světě už od nepaměti. V Česku je toto hvězdné seskupení známo jako Plejády či Kuřátka. Pro obyvatele starého Řecka to byly dcery titána Atlase a mořské nymfy Pleione. Domorodci v Austrálii přirovnávají seskupení hvězd k sedmi sestrám, a třeba v Japonsku se toto hvězdné seskupení nazývá Subaru, což v překladu znamená “shromážděný pospolu”.
Na Novém Zélandu se skupina hvězd nazývá Matariki a jejich objevení na noční obloze značí příchod maorského nového roku, který letos připadá na 25. června. Následující legenda pojednává o rozdělení Země a nebe, o zlobě boha větru, jehož hněv dal za vzniku souhvězdí zvanému Matariki a také vám přiblíží maorské principy respektu k rodině, starším a k přírodě.
Bůh lesa Tanemahuta rozhodl o osudu rodičů
V dávných dobách, kdy ještě nebyl den a noc, či slunce a měsíc, ležel bůh oblohy Rangi v těsném objetí své ženy Papa, bohyně Země. Objetí bylo tak těsné, že jejich děti žijící mezi nimi neměly možnost spatřit světlo světa a byly odkázány na život v naprosté tmě. To se jim nelíbilo a začaly přemýšlet, jak se dostat na svobodu. Možností bylo hned několik, ale jak už to bývá v legendách o božstvu, ani jedna z nich nebyla moc humánní.
Máme zabít otce i matku? Či snad jenom jednoho z nich? Diskutovali mezi sebou sourozenci. Tanemahuta, bůh lesa a nejsilnější ze sourozenců rozhodně prohlásil, že se nikdo zabíjet nebude. Jsou to přece naši rodiče! Musíme je od sebe oddělit, a pak se usadíme v blízkosti naší matky Země. A tak se také stalo. Tanemahuta se zhluboka nadechl, rukama se zapřel o Zemi a nohama začal vší silou odstrkávat otce.
Strašlivý zvuk se linul z úst jeho matky Papa, když se vzdalovala z náruče svého milovaného manžela. Tanemahuta však nepovolil a zanedlouho se téměř všichni sourozenci radovali z nového života a z krásy jejich matky Země.
Hněv boha větru
Všichni, až na jednoho z bratrů, boha větru Tawhirimatea. Toho kruté rozdělení rodičů rozzuřilo natolik, že si ve zlosti vytrhal oči a hodil je do nebe ke svému otci. Oči Tawhirimatea utvořily mnoho hvězdných seskupení a jedním z nich se stalo i souhvězdí nazývané na Novém Zélandu souhvězdí Matariki. V Maorských legendách představují hvězdy matku Matariki a jejich šest dcer.
Každý rok se společně vydávají na cestu, aby navštívily jejich prababičku, matku Zemi Papa. Během návštěv pomáhají dcery s přípravami na nadcházející rok, využívajíce každá svého nadání. Od prababičky se učí zvykům, které si pak předávají mezi s sebou. Legenda působí jako alegorie na tradici respektu ke starším členům rodiny, jenž je pro členy maorské kultury velice důležitá.
Šest dcer Matariki
Nejstarší ze sester, Tapu-a nuku zaměřuje svůj čas strávený s prababičkou na rostliny. Učí se, jak neopomenout nic zásadního v péči o rostlinstvo, aby tak zajistila, že nastávající rok bude hojný na obživu. Díky ní si připomínáme, že každý má své místo a poslání v rodině a na zemi.
Její sestra, Tupu-a-rangi miluje zpěv. Tak nádherný hlas okamžitě osvěží jakoukoliv bytost žijící na zemi. Připomíná nám tím, jak je důležité sdílet naše nadání s ostatními.
Waipunarangi doprovází během své návštěvy prababičku k oceánu a řekám. Její přínos spočívá v pomáhání bohu moře s přípravami na to, aby byl schopný v následujícím roce uživit ty, kdo oceán respektují a spoléhají na jeho hojnost. Matka země Papa jí naoplátku poučuje, jak se voda padající z nebes shromažďuje v řekách a jezerech a dostává se k lidem, zvířatům a rostlinám. Díky ní si připomínáme, že veškerá láska a dobročinnost, kterou dáme druhým, se vrátí zpátky k nám ve chvíli, kdy je jí nejvíce třeba.
Dvojčata Waiti a Waita nám mají připomenout, jak důležité je pracovat v týmu s ostatníma. I přesto, že jedinec zrovna nevyniká silou či velikostí, stále dovede vykonat ohromné věci ve spolupráci s ostatními. Určitě jste už někdy viděli skupinu malých mravenců, jak si společně nesou mnohonásobně větší náklad. Dvojčata nám pomáhají si uvědomit, jak důležité je v životě podporovat ostatní a spolupracovat s nimi.
Poslední ze sester nese jméno Ururangi. Je to nejmladší ze sourozenců a vždy chce být u své prababičky jako první. Poté se uvelebí v její náruči a poslouchá babiččiny úžasné povídky. Její nadšení pomáhá dostat prababičku do spokojeného rozpoložení a nám připomene, že s úsměvem a chutí do života lze dosáhnout čehokoliv.
Tip: Fascinují vás maorské příběhy a legendy? Přečtete si také tu o Maui’s Fish: Jak získal Severní ostrov své jméno
Jak probíhají oslavy Matariki
Hvězdné seskupení Matariki se na jihovýchodní polokouli objevuje každoročně na přelomu května a června, což je na Novém Zálandu počátek zimního období. Hvězdy se vždy na obloze objeví brzy ráno, těsně před východem slunce a jejich příchod značí příchod maorského nového roku.
Pro vyznavače maorské kultury je to čas, kdy se rodina má sejít a zavzpomínat na předešlý rok. Členové početné rodiny si v tomto období připomínají důležitost každého člena a jeho speciální místo a poslání v rodině. Veliký důraz kladou na respekt ke znalostem prarodičů, k jejich úctě a k vědomí, že jejich rady pomáhají mladým členům rodiny utvářet svět k lepším zítřkům.
Je to také období, kdy se připravuje tradiční maorská pochoutka, pečená na horkých kamenech ve vykopané jámě v zemi, zvaná Hangi. Jedná se o maso, většinou kuřecí nebo vepřové, které se ve vykopané jámě položí na listy z řeřichy a z jiných novozélandských rostlin, což v tomto procesu pečení slouží jako taková přírodní mísa. Další vrstvu tvoří zelenina. Většinou je to kombinace sladkých a klasických brambor, dýně a mrkve. Na závěr se přidá nádivka, vyrobená z chleba, cibule a másla. Celé se to pak peče několik hodin v závislosti na kvalitě dřeva a masa. Zde určitě platí pravidlo, čím déle, tím lépe. Výsledkem je slavná novozélandská hangi, chutí připomínající kombinaci vařeného a vyuzeného masa se zeleninou.
Tip: Pokud se vám sbíhají chuťové pohárky, polechtejte ještě více v článku Oslaďte si pobyt na Novém Zélandu: průvodce kiwi sladkostmi.
