Nový Zéland není jen zemí s nádhernou přírodou, je také velkým producentem skvělého vína. Právě o novozélandském víně jsme si popovídali s cestovatelem, fotografem, publicistou a nezávislým degustátorem Pavlem Černým. Bavili jsme se mimo jiné o tom, v čem jsou novozélandská vína jiná, proč mají v drtivé většině šroubovací uzávěry a jak se liší novozélandská vinařská kultura oproti té české.

Pavel píše blog o novozélandském víně a v minulosti působil na Zélandu jako turistický průvodce, se zaměřením na vinařskou turistiku. Jezdí sem opakovaně a rád degustovat.

Čím jsou novozélandská vína tak výjimečná?

Domnívám se, že na Novém Zélandu nelze udělat špatné víno. Pokud tedy vinař není vyložený levák nebo příliš lačný po vysokém výdělku. Novozélandská vína jsou výjimečná, protože Nový Zéland má výjimečnou polohu, klima, půdní složení, specifický sluneční svit a samozřejmě i lidi.

Země dlouhého bílého oblaku je sama o sobě dost dlouhá, takže zahrnuje jak klimatická pásma subtropická (Northland, Waiheke), tak mírná (Waikato, Waipara, Wairarapa), přímořská (Hawkes Bay, Gisborne, Nelson, Marlborough) i kontinentální (Central Otago). Různé oblasti jsou vhodné pro různé odrůdy vína. To samé platí i o půdním složení, které je stejně různorodé jako národnostní složení Nového Zélandu. Od tmavé sopečné půdy až po světlé štěrkopísky.

Novozélandské slunce díky přítomnosti ozónové díry svítí také úplně jinak než na kterémkoli jiném místě naší planety. Je ostré jako žiletky, spálí vás i přes tmavé mraky. Poloha Nového Zélandu je také výjimečná, je obklopen ze všech stran mořskou vodou kumulující teplo, naopak přítomnost nedaleké Antarktidy způsobuje chladné noci. Například odrůda Sauvignon Blanc, s níž Nový Zéland již dávno prorazil do celého světa, doslova miluje střídání denních a nočních teplot. Díky vysokým teplotním výkyvům, patrným zejména v Marlborough a Central Otagu, ziskává novozelandský Sauvignon neodolatelnou aromatiku. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na lidský faktor, který se také podílí na výjimečnosti novozélandských vín. Řekněme, že Kiwi vinaří nemají ruce a hlavy tolik svázané tradicionalismem a předsudky jako jejich kolegové v Evropě.

Která NZ vína jsou nejčastěji exportovanými do světa?

Světové renomé si jako první mezi odrůdami vydobil Sauvignon Blanc z Marlborough, který zanesl Nový Zéland do vinařských map a v současné době platí za nejlepší na světě. Průkopníkem této odrůdy se stalo dnes již ikonické vinařství Cloudy Bay. Na významu rychle nabývá také Pinot Noir, zejména ten z Central Otaga, ale také z Martinborough a Marlborough. Velmi dobré jméno ve světě má Syrah z Hawkes Bay, zejména ten pěstovaný na Gimbblet Gravels – naplaveninových šterkových půdách poblíž Hastings.

Má Nový Zéland svou typickou odrůdu, jako má ČR např. Pálavu?

Pálava je módní a velmi oblíbená zejména mezi něžným pohlavím, ale většinou Novozélanďany zainteresované ve víně i v cestování odkazuji a v případě návštěvy České republiky jim doporučuji jiné víno z Pálavy, a to ryzlink vlašský. Domnívám se, že je to taková vlajková loď českého, lépe řečeno moravského vinařství, který nemá ve světě obdoby.

Nevím o tom, že by měl Nový Zéland nějakou svou vlastní významnou odrůdu. Lépe je na tom s chmelem. Ze světově známých odrůd jako jsou Motueka, Nelson Sauvin nebo Cascade vaří výborné ALY mnoho českých i moravských minipivovarů a řemeslných butikových producentů.

V supermarketu člověk prakticky nenajde novozélandské víno s korkovou zátkou, všechny jsou šroubovací. Čím to je?

Korkové zátky na Novém Zélandu až na pár výjimek nepoužívají proto, že na konci minulého a počátku tohoto století byl korek z Portugalska na Zéland dodáván v tak tristní kvalitě, že velké množství novozélandských vín bylo kontaminováno korkovou plísní TCA. Hovoří se dokonce až o 40 % celé produkce. U svěžích ovocitých a voňavých vín to byl obzvlášť velký problém.

První se vzbouřil Kim Crawford, rychle následován George Fistonichem z vinařství Villa Maria. Ten v roce 2002 začal na všech svých vínech používat šroubovací uzávěry a nekvalitní korek poslal k šípku. Brzy následovali i ostatní. Není totiž pravda, že šroubovací uzávěr je vhodný pouze pro mladá bílá, růžová nebo levná vína. Dobře pod ním zrají i drahá červená vína. V Evropě příliš lpí na zkostnatělých tradicích a přáních snobských zákazníků. Na Zélandu je jen málo zbylých vinařů, kteří používají korek čistě kvůli víře v něj. Chtějí se jen zavděčit milcům tradic. Koho toto téma zajímá, může si přečíst článek na mém blogu NZ Wines.

V novozélandských supermarketech je opravdu velký výběr novozélandských vín. Podle čeho vybírat, aby člověk nešlápl vedle?

Tohle je další velký rozdíl mezi NZ a ČR. V českých supermarketech (snad kromě Makra) člověk musí pátrat, aby narazil na kvalitní víno, na Zélandu je to přesně opačně. Moc vedle se šlápnout nedá.

A není to dáno rozdílem ceny? Víno v supermarketu v ČR se prodává i za 60 Kč a na Novém Zélandu jsou ta nejlevnější lahvová vína za 9 dolarů (162 Kč)…

Myslím si, že není. V novozélandských supermarketech je skutečně velmi vysoké procento solidních, až velmi kvalitních vin, včetně těch opravdu špičkových. To v ČR není, tam člověk musí do vinotéky nebo k vinaři. Máš pravdu, že na NZ marketová vína začínají někde na 8 – 9 NZD, ale v Česku je v regálech spousta vín kolem dvou stovek, která se dají označit všelijak, ale určitě ne jako solidní či kvalitní. Na druhou stranu se může objevit poklad za pěkný peníz nebo alespoň solidní víno kolem těch 60 – 100 korun, jako například JP Chenet.

Jsou některá NZ vína k dostání na českém trhu?

Některá novozélandská vína na českém trhu k dostání jsou, ale není jich mnoho a většinou se jedná o nižší a základní řady, nabízené českými supermarkety. Díky alespoň za to. Trochu lepší standard nabízí snad jenom Makro a potom samozřejmě eshopy.

Jsou NZ vinařství skutečně novozélandská nebo je vlastní zahraniční investoři?

V posledních letech mnohá významná novozélandská vinařství skupují velké zahraniční společnosti, hlavně z Francie, Japonska, USA, Austrálie a z Číny, takže některá vína jsou bohužel tak trochu přizpůsobená cílovým trhům.

O to více je potřeba si vážit velkých rodinných vinařství jako například Villa Maria nebo Yealands Estate, jež si zachovala většinový podíl ve svých vinařských podnicích.

Je tu také spousta drobných vinařů a butikových vinařství.

Jaká je vinařská kultura ve srovnání s ČR? Jsou na Zélandu také vinařské stezky, otevřené sklípky a podobně?

Vinařská kultura na Zélandu je, řekl bych stále o dost lepší než v ČR, řekl bych kulturnější a sofistikovanější.

Z čeho to vyplývá a jak se tato vyšší kulturnost a sofistikovanost projevuje?

Ono to pramení už jen z toho, že na Novém Zélandu vás málokdy přivítá otrávený obličej, který vám dává jasně najevo, že obtěžujete. U nás všichni odvracejí tváře od minulého režimu, ale přitom mají často komunismus stále ve svých hlavách. Loni jsem navštívil Salón vín ve Valticích, kam jezdíme pravidelně každý rok, a přístup personálu u vstupu byl docela otřesný. Ve sklepě jsem potkal paní z Austrálie, tápala, nevěděla si rady, tak jsem se jí ujal. Ptala se mě, proč je obsluha tak nepříjemná. Docela jsem se styděl. Letos jsem už do Valtic raději nejel.

Tahle hláška, ale není rozhodně namířena proti moravským a českým vinařům, kterých si vážím a tady na druhém konci světa se snažím propagovat jejich poctivou práci. Navíc se situace v České republice již hodně zlepšila a stále mění k lepšímu. Budují se nové vinařské stezky, renovují se nejen sklípky, ale i celá vinařství se špičkovými technologiemi a moderními degustačními prostory. To vše tady na Zélandu již perfektně funguje včetně cyklo-enoturistiky.

Slaví se na Zélandu vinobraní?

Jasně, že ano. Jen možná méně divoce a trochu víc intelektuálně. A hlavně v úplně jiný termín – kolem dubna.

Znají na Zélandu burčák?

Burčák na Zélandu neznají. Oni ho ani neznají moc v Evropě, až na pár našich sousedů.

A znají svatomartinské víno?

Svatomartinské víno se v České republice stalo velkým komerčním hitem jako reakce na francouzské Beaujolais, které víceméně vytlačilo z trhu do ústraní, což je jen dobře. Naše svatomartinské je spojené s mladými víny a postavené na legendě o světci z římského období, kdy jedinými savci na Novém Zélandu byli netopýři a Taupo bylo ještě moc zlou sopkou. Na Novém Zélandu se ale slaví, také jako propagace z komerčních důvodů, například Sauvignon Blanc nebo Pinot Noir Day.

Pro ty, kdo se na Zéland teprve chystají, představíš jaké jsou tu hlavní vinařské oblasti?

Novozélandské vinařství by se dalo rozdělit na deset hlavních oblastí: na Severním ostrově to je Northland, okolí Aucklandu s ostrovem Waiheke, Waikato a Bay of Planty, Gisborne, Hawkes Bay a Wairarapa nebo chcete-li Martinborough.

Na ostrově Jižním jsou to potom Marlborough se svými podoblastmi Wairau Valley, Southern Valleys a Awatere Valley, dále Nelson, Waipara / Canterbury a Central Otago se sousedním subregionem Waitaki Valley.

Hlavní vinařské oblasti Nového Zélandu jsou podrobně popsány na Pavlově blogu NZ Wines.

Jaké jsou typické odrůdy jednotlivých regionů?

Na teplejším Severním ostrově se obecně daří tzv. červeným odrůdám jižního typu jako je Syrah nebo vínum ve stylu Bordeaux, což jsou odrůdy Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Malbec. Výborných výsledků u těchto odrůd dosahují Waiheke a v Hawkes Bay. Zní to jako paradox, ale jsme na jižní polokouli, kde je za idealní polohu pro víno považován severně nebo severo-západně orientovaný svah.

V Gisborne a zejména v Hawkes Bay stabilně produkují výborná vína Chardonnay. V Northland často narazíte na vína s vyšším podílem zbytkového cukru naopak v chladnějším a větrném Martinborough na úplném jihu Severního ostrova se skvěle daří bilým i červeným burgundským odrůdám, zejména vína Pinot Noir dosahují světové kvality.

Podobná situace panuje i na Jižním ostrově. Sauvignon Blanc je imigrantem z povodí francouzské řeky Loiry, který veleúspěšně zakořenil v Marlborough, ale i v ostatních vinařských oblastech Jižního ostrova. Jedny z nejlepších novozélandských, možná i světových vín Chardonnay najdete v okolí Nelsonu. Jsou jemnější a více burgundská než ta z Hawkes Bay. No a do Central Otaga se jezdí za dech beroucí přírodou, adrenalinovými zážitky a milovníci vína za naprosto noblesními víny Pinot Noir. Jižní ostrov také svědčí tzv. aromatickým (alsaským) odrůdám jako je například Riesling. Tato královská odrůda má i na Novém Zélandu královský chuťový rozsah. Můžete se osvěžit úplně suchými ovocitými vzorky, vychutnat si svěží vína polosuchá nebo si pošmáknout na sladkých, dezertních vínech Riesling. Čím dál větší popularitě se tak jako na celém světě těší vína růžová.

Milovníci bublinek si na své přijdou zejména v Marlborough a Central Otagu. Hrozny odrůd Chardonnay a Pinot Noit, které tvoří základní stavební prvek šumivých vín nejen na Novém Zélandu, milují chladnější klima. Osobně jsem velkým milovníkem francouzského Champagne, ale bez váhání prohlašují, že mnohá novozélandská šumivá (bubbles), produkovaná tradiční šampaňskou metodou druhotného kvašení vína v lahvi, jsou srovnatelná nebo i lepší než jejich francouzské vzory a to při mnohem nižších cenách.